Konstrukční zásady pro styk dřevěných konstrukcí se zdivem a komínovým zdivem

10.2.9 Konstrukční zásady pro styk dřevěných konstrukcí se zdivem a komínovým zdivem

Ing Bohumír Číhal

HOŘLAVÉ KONSTRUKCE V OKOLÍ KOMÍNU

ČSN EN 1443 Komíny – Všeobecné požadavky stanoví, že teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komína smí při teplotě prostředí +20 °C dosáhnout nejvýše 85 °C. U komínů odolných proti vyhoření sazí se tato vzdálenost prokazuje zkouškou při teplotě 1 000 °C, která je udržována po dobu 30 minut a teplota smí dosáhnout nejvýše 100 °C. U systémových komínů se minimální vzdálenost stanoví zkouškou, u individuálních a vložkovaných komínů se tyto vzdálenosti obvykle stanovují výpočtem. (Více v předchozích kapitolách).

Jednovrstvé komíny

U jednovrstvých zděných komínů se při stanovení potřebné vzdálenosti postupuje podle ustanovení ČSN 73 4201.

Konstrukční požadavky upravuje normativní příloha G změny Z1 ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv: 2010 z dubna 2013 (Změna Z2 6.15t, která nabyla účinnosti od 1. 7. 2015 se přílohy G nedotkla). Uvedené zásady byly upraveny podle dřívější přílohy VI Z2 ČSN 73 1701 Tesařské práce stavební. Změnou Z1 nejsou dotčena další ustanovení kmenové ČSN 73 4201 popř. jiných normativních dokumentů, zejména kapitoly 6.5 Komínový plášť, která např. u systémových komínů požaduje, aby nejmenší vzdálenost od hořlavých materiálů deklaroval výrobce, byla upravena podle příslušných norem výrobků apod.

V podstatě se nejedná o nové konstrukčně-požární požadavky, ale úpravu jejich legislativního začlenění do soustavy norem (lze doporučit následující krátké historické seznámení).

ČSN 2022 Komíny v obytných a jiných budovách z roku1940 v části III. Stavba komínů řešila v rámci společných ustanovení též podrobně konstrukční zásady pro styk dřevěných konstrukcí se zdivem a komínovým zdivem:

„Všechny nosné dřevěné konstrukce probíhající podél komínového zdiva musí být od jeho omítnutého nebo řádně vyspárovaného líce vzdáleny nejméně 5 cm. Pokud nejde o nosné dřevěné konstrukce nebo konstrukce, u nichž nelze uvedené požadavky splnit, jako dřevěné schody a dřevěné stěny, musí být přilehlé plochy vzdáleny od omítnutého nebo řádně vyspárovaného zdiva alespoň 1 cm a řádně impregnovány proti vlhku. U komínového zdiva musí být navíc mezera vyplněna nehořlavým materiálem (např. plech podložený azbestocementovou lepenkou, skelná vlna, lignát, křemílek apod.). Obložení pouze lepenkou nebo plechem se nedovoluje. ...”.

Téměř totožné znění s výše citovaným převzala ČSN 73 3150 Stavební práce. Tesařské práce stavební: 1959, která platila do roku 1994. Nová ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí. Terminologie třídění, která ji nahradila, problematiku vzdáleností hořlavých konstrukci od komínového zdiva neobsahovala.

Normy z oblasti navrhování a provádění komínů, které postupně vznikaly, byly rušeny a nahrazovány (např. ČSN 73 4205, ČSN 73 4219, ČSN 73 4201, ČSN 73 4210), se při stanovování nejmenších dovolených vzdáleností dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komínu (u konstrukcí zapuštěných do komínu) odvolávaly na (někdy již neexistující) ČSN 73 3150. Navíc stanovovaly, že tyto vzdálenosti platí i pro konstrukce z jiných hořlavých hmot.

Zrušením původně platné ČSN 73 3150 vzniklo „vakuum”, které se podařilo načas odstranit vydáním změny 2 ČSN 73 4210, která odkaz na ČSN 73 3150 nahradila odkazem na přílohu VI, změny 2 ČSN 73 1701 Navrhovanie drevených stavebných konštrukcií (k 1. 7. 2008 byla bez náhrady zrušena). Tuto nepříznivou situaci řeší dále uváděná změna Z1 ČSN 73 4201 ve své příloze G.

ZMĚNA Z1 ČSN 73 4201

Změna Z1, jejímž klíčovým obsahem je nová příloha G, ve svém úvodu umožňuje (v odůvodněných případech) při navrhování dotčených konstrukcí použít i jiné zásady, které zajistí dodržení stejných bezpečnostních podmínek.

Příloha je rozdělena do tří kapitol:

• Prvky uložené do komínového zdiva

• Prvky položené na zdivo

• Prvky probíhající podél zdiva

Prvky uložené do komínového zdiva

Dřevěné konstrukční prvky (stropní trámy apod.) nesmí být zazdívány těsně do zdiva. Trám se uloží na podložku do kapsy, jejíž rozměry jsou takové, aby kolem celého zhlaví byla vzduchová mezera min. 50 mm. Podložka má přesahovat úložnou plochu zhlaví na všechny strany nejméně 30 mm.

Obr. č. 1: Uložení konstrukčního prvku do komínového zdiva

Podložka na bázi dřeva (zpravidla tvrdého dřeva nebo vodovzdorné překližky) i zhlaví trámu musí být impregnovány chemickými ochrannými prostředky proti vlhkosti a dřevokazným houbám. Podložky mohou být i z jiných odolných materiálů (např. plast, pryž apod.).

Nevyžaduje-li se ze statických důvodů větší délka uložení stropních trámů, má být nemenší uložení do zdiva pro světlé rozpětí

• do 2 m 100 mm

• do 4 m 150 mm

• do 6 m 200 mm

• do 8 m 250 mm.

Dřevěné nosníky uložené do komínového zdiva s komínovými průduchy musí být osazeny tak, aby vzdálenost bočního povrchu nosníku od vnitřního líce komínového průduchu byla nejméně 300 mm.

Nelze-li uvedenou podmínku dodržet, je jednou z možností osadit nosník směřující do komínového zdiva na výměnu.

Obr. č. 2: Uložení dřevěného nosníku na výměně

Obrázek uvádí uložení dřevěného nosníku do komínového zdiva (podmínka vzdálenosti min. 300 mm) a na vloženou výměnu rovnoběžnou s komínovým zdivem. Vzdálenost dřevěného nosníku výměny od povrchu komínového pláště je min. 50 mm.

V nutných případech (např. při větší délce výměny) se dovoluje osadit dřevěný nosník směřující do komínového zdiva na ocelovou konzolu…