Nejvyšší správní soud a bezplatnost technických norem

Stavební zákon a jeho prováděcí předpisy stanoví na několika místech povinnost postupovat podle technických norem. Tyto normy vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a přístup k nim je v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a jeho prováděcí vyhláškou, zpoplatněn. Nejvyšší správní soud vydal dne 28. 5. 2015 rozsudek sp. zn. 1 As 162/2014, ve kterém se zabýval poskytováním textu těchto norem v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.).

Prakticky se jednalo o žádost o poskytnutí textu technických norem „závazných“ prostřednictvím odkazu obsaženého ve stavebním zákoně nebo prováděcích vyhláškách, kterou žadatel adresoval právě Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Ten však žádost v této části odmítl právě s odkazem na „zpoplatnění“ těchto norem, s tím, že příslušná právní úprava z této povinnosti neumožňuje udělit výjimku. Tento názor byl potvrzen odvolacím správním orgánem a následně i správním soudem.

Teprve Nejvyšší správní soud, který rozhodoval o kasační stížnosti v této věci, vyslovil názor opačný, a to, že požadované informace by měly být poskytnuty v plném rozsahu. Nejvyšší správní soud nejprve zkonstatoval, že i technická norma je informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, tzn. že se jedná o produkt veřejné správy.

Poté se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda má být při obdržení žádosti o poskytnutí těchto norem postupováno podle zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo zda je nutno…