Podle ust. § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby jejímu vlastníku nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu požadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, v případě, že tato stavba nebyla dodatečně povolena.
Podle ust. § 125 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Neplní-li vlastník stavby tyto povinnosti, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavební nepořídil sám. Z uvedené úpravy je tedy zřejmé, že pokud se jedná o stavbu nepovolenou, vede se řízení o jejím odstranění, a pokud byla stavba v minulosti povolená, akorát se nedochovaly její doklady, postačí pořízení dokumentace jejího skutečného provedení, případně pasportu, který stavební úřad ověří.
V praxi stavebních úřadů se však poměrně často setkáváme s takovou situací, kdy z důvodu stáří a charakteru stavby nelze bez pochybností zjistit, zda se jedná o stavbu povolenou či nepovolenou. V takovém případě lze s jistotou říci pouze to, že nastal určitý nezákonný stav (stavba, jejíž dokumentace neexistuje), který by měl být odstraněn, ať už v rámci řízení (o jejím odstranění a dodatečném povolení), anebo pořízením a ověřením dokumentace takové stavby. Tyto situace nastávají běžně nejen na základě nejrůznějších podnětů dotčených osob, např. znepřátelených sousedů, ale také tehdy, když vlastník stavby hodlá realizovat její změnu, a neexistuje dokumentace původního stavu, vůči které by měla být změna navržena a posouzena. Stavební úřad, který nenalezne dokumentaci ve svém archivu, což u starých menších staveb je mnohdy prakticky nemožné, a zároveň mu není doložena tato dokumentace vlastníkem stavby (který tvrdí, že mu ani nebyla předána), může provést další dokazování za účelem ověření právního stavu stavby. Může vyslechnout svědky, znalce, kteří v minulosti zpracovávali na nemovitost znalecký posudek, požádat o součinnost např. katastrální úřad, nebo jiné správní orgány, anebo nahlédnout do jiných, souvisejících rozhodnutí, u kterých existuje pravděpodobnost, že mohla na povolení předmětné stavby odkazovat. Pokud se objeví zmínka, že stavba v minulosti povolená být mohla, je třeba tuto skutečnost vykládat ve prospěch jejího vlastníka a nezákonný stav napravit pořízením dokumentace takovéto stavby. V případě, že naopak např. sám vlastník…
