Především je nutno uvést, že k aplikaci uvedené vyhlášky v každém jednotlivém případě při postupu podle stavebního zákona je plně kompetentní příslušný stavební úřad městské části hl. m. Prahy. Obecně platná metodika pro posuzování odstupových vzdáleností staveb v daném směru neexistuje a pro množství různých variant a situací staveb by ani nebylo reálné ji zpracovat. Text vyhlášky například neposkytuje ani oporu pro použití pomocných srovnávacích rovin řešících vzájemné vazby staveb ve svahu. Žádný právní předpis nemůže řešit bezpočet variant různých vztahů sousedících staveb; konkrétní řešení odstupových vzdáleností navržené a odůvodněné projektantem musí posoudit příslušný stavební úřad při postupu podle stavebního zákona.

Je nutno připomenout, že při posuzování vzájemných odstupů staveb je nezbytné ve všech případech respektovat první odstavec čl. 8 citované vyhlášky: „Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště)."