Od 1. ledna 2012 nabyla účinnosti úprava režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Jak v praxi postupovat, kdy se tento režim uplatní, jaké jsou povinnosti poskytovatele a příjemce stavebních a montážních prací v rámci tohoto režimu, se dozvíte v odpovědi od Ing. Jany Ledvinkové.
Dotaz
Použije se režim přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví od 1. 1. 2012 mezi plátci na všechna plnění (pro jeho ekonomickou činnost)? Nebo to platí pouze v případě poskytnutí subdodávky?
Právní úprava
Odpověď
Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací
Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací stanovených podle § 92e zákona o DPH se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění s místem plnění v tuzemsku (na území ČR). Uvedený režim je tedy povinen použít plátce (poskytovatel plnění), který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce v klasifikaci produkce CZ-CPA 41-43 s místem plnění v tuzemsku jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost.
Odpovědí tazateli tedy je, že se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací od 1. 1. 2012 na všechna plnění, ale pouze na ta plnění, která jsou vymezena v klasifikaci produkce CZ-CPA 41-43.
Klasifikace produkce je dostupná na stránkách Českého statistického úřadu.
Z dikce § 92a odst. 1 vyplývá, že v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Za výpočet daně odpovídá příjemce daňového dokladu vystaveného s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a až k). Dodavatel mimo jiné uvede na daňovém dokladu sazbu daně a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.
Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací se uplatní pouze:
Režim přenesení daňové povinnost se neuplatní pokud:
Zdůrazněme, že jde-li o plnění mezi plátci DPH, je předpokladem pro povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti skutečnost, že tyto osoby při uskutečnění daného plnění vystupují jako osoby povinné k dani, tj. v rámci své ekonomické činnosti. U stavebních prací je podle informace GFŘ zásadní, aby osoba, která zdanitelná plnění přijímá, vystupovala u daného plnění jako osoba povinná k dani.
Pokud příjemce plnění vystupuje při přijetí takového plnění jako osoba nepovinná k dani, v tom případě poskytovatel neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, ale uplatní daň na výstupu, daň přizná a zaplatí. Půjde o běžný mechanismus uplatnění DPH při uskutečnění zdanitelného plnění.
Obdobně se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti, pokud stavební nebo montážní práce pořizuje obec výlučně pro potřeby související s její činností při výkonu veřejné správy, při níž se nepovažuje za osobu povinnou k dani, jak uvádí § 5 odst. 3 zákona o DPH.
Použití přijatého plnění pro smíšené účely
Pokud je plnění přijímáno pro více účelů, tj. například z části pro soukromou potřebu plátce a z části pro jeho ekonomickou činnost, nebo v rámci použití pro ekonomickou činnost i pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně půjde o plnění podléhající celkově režimu přenesení daňové povinnosti.
To platí i v případě příjemce veřejnoprávních či neziskových subjektů, které část přijatých plnění použijí v rámci ekonomických činností a část v rámci činnosti při výkonu veřejné správy nebo pro účely, které nejsou předmětem daně
Pro jistotu poskytovatele plnění při stanovení správného režimu doporučuje ve své informaci GFŘ, aby příjemce plnění již ve smlouvě písemně prohlásit, zda přijaté plnění použije výhradně pro účely, která nejsou předmětem daně, resp. že příjemce plnění nevystupuje v pozici osoby povinné k dani.
Na základě toho pak poskytovatel plnění použije běžný mechanismus zdanění uskutečněného plnění.
Příklad 1
Plátce daně realizuje v únoru 2012 opravu střechy na administrativní budově ve vlastnictví plátce daně. Na této zakázce pracovali dva dodavatelé. Jeden byl plátce daně a fakturoval za poskytnuté plnění 500 000 Kč a druhý dodavatel byl neplátce daně a fakturoval 200 000 Kč.
Účtování u dodavatele plátce daně:
Číslo Text Kč MD DAL ř. DAP
________________________________________________________________
1. Oprava střechy adm. budovy 500 000 311 602 25
2. Příjem úplaty 500 000 221 311 -
Účtování u odběratele plátce daně:
1. Přijatá faktura od plátce 500 000 511 321 -
2. DPH z přijaté faktury 100 000 343 343 ř.10 a ř. 43
3. Platba faktury 500 000 321 221 -
4. Přijatá fa od neplátce 200 000 511 321 -
5. Úhrada faktury neplátci 200 000 321 221 -
Stavební práce poskytnuté v roce 2012 subdodavatelem
Pokud subdodavatel plátce daně poskytuje stavební nebo montážní práce vymezené v § 92e zákona o DPH jinému plátci daně, který je hlavním dodavatelem stavebního díla, i tento subdodavatel použije režim přenesení daňové povinnosti na hlavního dodavatele, plátce daně.
Příklad 2
Plátce A poskytne pro plátce B subdodávku tesařských prací v hodnotě 200 000 Kč na administrativní budově vlastníka C rovněž plátce daně. Plátce B poskytuje další stavební práce v hodnotě 300 000 Kč pro plátce C a vystaví celkovou fakturu na částku 500 000 Kč.
Plátce A stejně jako plátce B budou vystavovat daňové doklady v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92e.
Vyjádření správce daně
Shodné.
Dagmar Masná, Ministerstvo financí ČR
Upozornění na časté chyby
Při prvních zkušenostech počínaje rokem 2012 se dají předpokládat problémy u poskytovatelů stavebních prací menších stavebních firem, či montážních firem, které chybně budou tyto práce zdaňovat a mohou tak přivést do problému příjemce plnění, plátce daně, který si mylně uplatní odpočet daně, která však není daní podle zákona o DPH.
Pokud plátce daně uvede v roce 2012 chybně daň na plnění, pro jiného plátce, které spadá pod režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, pak příjemce takového plnění nemá nárok na odpočet uvedené daně na daňovém dokladu. Pokud uplatní nárok na odpočet daně a později své pochybení zjistí, musí příjemce plnění podat dodatečné daňové přiznání a poskytovatele požádat o vystavení opravného daňového dokladu.
Poskytovatel plnění postupuje v takovém případě podle obecné zásady pro opravu výše daně podle § 43 zákona o DPH. Vystaví opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 s uvedením důvodu opravy. Opravný daňový doklad doručí příjemci plnění a teprve po potvrzení přijetí opravného daňového dokladu plátcem opraví daň minusem na ř. 1 dodatečného daňového přiznání.
Opravu výše daně uvede poskytovatel i příjemce plnění v dodatečném daňovém přiznání, pokud bylo při poskytnutí a přijetí plnění postupováno chybně.
Odběratel v ř. 40 daňového přiznání uvede chybně uplatněnou daň minusem a do ř. 10 (případně 11) a do ř. 43 (případně 44) uvede správně přijaté plnění v režimu § 92e zákona o DPH.
Současně s dodatečným DAP podají oba plátci také samostatný výpis z evidence ve formátu a struktuře zveřejněné na webových stránkách MF. Výpis je možné podat prostřednictvím tzv. EPO podání nebo datovou zprávou ve vymezené XML struktuře.
Autorka odpovědi: Ing. Jana Ledvinková
Platnost odpovědi: od 1. 1. 2012
Ve své praxi jistě narazíte na nejasnosti a otázky, na které je mnohdy obtížné nalézt odpověď. Pak je tu pro Vás měsíčník Daně a účetnictví v otázkách a odpovědích. Odpovědi jsou zpracovány daňovými poradci a odborníky z ministerstva financí a finančních úřadů a každá odpověď je „posvěcena“ správcem daně.