dnes je 29.3.2024

Input:

„Právo“ na zahájení správního řízení – judikatura NSS

8.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

V praxi poměrně často nastává situace, kdy se vlastník nemovitosti domáhá u stavebního úřadu zahájení řízení o odstranění sousední stavby dle ust. § 129 stavebního zákona. Nejčastějším důvodem tohoto počínání bývá domněnka, že se jedná o stavbu v minulosti anebo aktuálně realizovanou bez patřičných rozhodnutí stavebního úřadu, příp. že se jedná o stavbu, která byla s těmito rozhodnutími realizována v rozporu.

Je na stavebním úřadu, aby takovéto podněty ve smyslu příslušné zákonné úpravy prověřil a zjistil, zda podmínky pro zahájení řízení o odstranění stavby (případně jiného řízení vedeného z moci úřední) nastaly či nikoliv. Pokud stavební úřad zjistí, že podmínky pro vedení řízení z moci úřední splněny nebyly, např. že nelze s ohledem na stáří stavby prokázat, že byla realizována bez rozhodnutí stavebního úřadu, nebo že nebyly prokázány takové odchylky stavby od projektové dokumentace, které by svědčily o její realizaci v rozporu s vydaným povolením, sdělí tuto skutečnost s odůvodněním podateli podnětu. Většinou si v tuto chvíli podatel položí otázku, jakým způsobem se lze proti postupu stavebního úřadu bránit.

V rozsudku ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 4 As 117/2017-46, se Nejvyšší správní soud zabýval žalobou, kterou se žalobci bránili proti výše nastíněnému postupu stavebního úřadu jako nezákonnému zásahu dle ust. § 82 soudního řádu správního. Nejvyšší správní soud potvrdil zamítavý rozsudek krajského soudu s tím, že osoba, která by byla účastníkem řízení zahajovaného toliko z moci úřední dle § 46 správního řádu, nemá z tohoto důvodu veřejné subjektivní právo na to, aby toto správní řízení bylo zahájeno, a proto se nemůže zahájení takového správního řízení na základě svého podnětu dle § 42 správního řádu úspěšně domáhat ani cestou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. V rozsudku ze dne 8. 7. 2009, čj. 3 Ans 1/2009-58, Nejvyšší správní soud mimo jiné uvedl, že „podatelé podnětu k zahájení řízení z moci úřední se nemohou domoci zahájení řízení a následného vydání rozhodnutí ani pomocí jiných zákonných institutů, než je opatření proti nečinnosti, a to z toho důvodu, že jim na základě § 42 správního řádu ani jiného ustanovení tohoto zákona žádné takové právo nevzniká. Toto ustanovení totiž ukládá správnímu orgánu pouze povinnost podnět v zákonné lhůtě vyřídit a podatele o tom informovat, nelze z něj však dovodit právo na vyhovění podnětu a tomu odpovídající vynutitelnou povinnost správního orgánu řízení zahájit. Je tomu tak především proto, že možnost zahájit správní řízení z moci úřední slouží  a priori k tomu, aby ve

Nahrávám...
Nahrávám...