č. 264/2009 Sb., Nařízení vlády o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 20. července 2009
o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 97/2009 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m (dále jen „tunel”), bezpečnostní požadavky na tunel, vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu, vymezení činnosti pověřené osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu a požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi.
§ 2
Bezpečnostní dokumentace
(1)
Bezpečnostní dokumentací se pro účely tohoto nařízení rozumí písemně formulovaný soubor preventivních a bezpečnostních opatření potřebných k zajištění bezpečnosti uživatelů tunelu s ohledem na povahu trasy tunelu, uspořádání stavby tunelu a jejího okolí, povahu provozu na pozemních komunikacích, jejichž součástí tunel je, na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a s ohledem na oblast působnosti zásahu složek integrovaného záchranného systému. V bezpečnostní dokumentaci je dále uveden a vyhodnocován rozsah a provedení stavebních úprav tunelu a jeho technického vybavení.
(2)
Bezpečnostní dokumentace pro tunel ve fázi projektování, přikládaná navrhovatelem k žádosti o zahájení územního řízení a stavebního řízení pro stavbu tunelů
2) , obsahuje zejména
a)
popis plánované stavby a příjezdu k ní, včetně plánů nezbytných k pochopení projektu stavby a předpokládané organizace provozu,
b)
prognózu intenzity dopravy, která stanoví a odůvodní očekávané podmínky dopravy nebezpečných nákladů, včetně analýzy rizik; analýza rizik pro tunel zahrnuje veškeré konstrukční faktory a podmínky provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost, zejména charakteristiky provozu na pozemních komunikacích, délku tunelu, prostorové uspořádání tunelu a prognózu počtu těžkých nákladních vozidel za den,
c)
zvláštní hodnocení rizikových situací, zejména nejsložitější varianty takové situace, popisující možné mimořádné události, které jednoznačně ovlivňují bezpečnost uživatelů komunikací v tunelech, ke kterým může dojít během provozování tunelu, a povahu a rozsah jejich možných následků; zvláštní hodnocení určuje a odůvodňuje opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku mimořádných událostí a jejich následků,
d)
stanovení intervalů pravidelných bezpečnostních prohlídek tunelu, které nejsou delší než 6 let, a
e)
odborné stanovisko k celkové bezpečnosti tunelu zpracované autorizovaným inženýrem, kterému byla udělena autorizace pro obory dopravní stavby a požární bezpečnost staveb3) .
(3)
Bezpečnostní dokumentace zpracovávaná příslušným silničním správním úřadem
4) při uvedení tunelu do provozu a aktualizovaná v době provozu tunelu obsahuje, kromě dokumentace požadované ve fázi projektování,
a)
popis organizačních opatření, personálního a materiálního zabezpečení a pravidla stanovená správcem tunelu pro zajištění provozování a údržby tunelu,
b)
plán řešení mimořádných událostí5) , který je obsahem operativně taktické studie a je sestaven ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému a v kterém se zohlední i osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,
c)
popis systému nepřetržitého zaznamenávání získaných zkušeností, na základě kterého lze zaznamenávat a analyzovat závažné mimořádné události,
d)
zprávy o mimořádných událostech, které se v tunelu vyskytly, a jejich analýzy a
e)
seznam provedených taktických a prověřovacích cvičení integrovaného záchranného systému a analýzu poznatků z nich vyplývajících.
§ 3
Bezpečnostní požadavky na tunel
Tunel musí splňovat bezpečnostní požadavky uvedené v příloze č. 1 a v technické normě upravující bezpečnostní požadavky na tunely6) . Pokud má být v případě konkrétního opatření použito odlišného postupu, než jaký vyplývá z požadavků technické normy podle věty první, musí být k bezpečnostní dokumentaci připojeno stanovisko autorizovaného inženýra, kterému byla udělena autorizace pro obory dopravní stavby a požární bezpečnost staveb3), prokazující, že nesplněním požadavků technické normy u konkrétního opatření nedojde k ohrožení bezpečnosti provozu tunelu, zejména, že zvolené řešení umožňuje bezpečnou evakuaci osob a zvířat v případě ohrožení požárem nebo při požáru a účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany.
§ 4
Vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu
Vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 5
Pověřená osoba
(1)
Pověřená osoba
a)
zajišťuje koordinaci opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu se složkami integrovaného záchranného systému a podílí se na přípravě provozních plánů,
b)
účastní se plánovaní, provádění a vyhodnocování činností v případech mimořádných událostí,
c)
podílí se na vypracování bezpečnostní dokumentace a určení stavebních opatření, technického vybavení a podmínek provozování tunelů,
d)
spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému při přípravě a organizaci taktických a prověřovacích cvičení prováděných v pravidelných nejvýše čtyřletých intervalech,
e)
účastní se hodnocení každé významné mimořádné události.
(2)
Pověřená osoba musí splňovat tyto požadavky:
a)
má 3 roky praxe v oboru dopravních staveb a má ukončené vysokoškolské vzdělání získané absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií7) , nebo
b)
má 5 let praxe v oboru dopravních staveb a má ukončené vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání skupiny 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie nebo skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba, nebo
c)
má 7 let praxe v oboru dopravních staveb a získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v odpovídajících skupinách oborů vzdělání8) .
(3)
Splnění podmínek podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která na území České republiky hodlá dočasně nebo příležitostně vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1 a splňuje kvalifikační požadavky stanovené jiným členským státem Evropské unie k výkonu činnosti podle odstavce 1.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
Předseda vlády:
v z. PhDr. Kohout v. r.
místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
Ministr dopravy:
Ing. Slamečka, MBA v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 264/2009 Sb.
Minimální bezpečnostní požadavky na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů
1.
Počet tunelových trub a jízdních pruhů
1.1.
Hlavními kritérii pro rozhodování, zda postavit tunel s jednou nebo dvěma tunelovými troubami, je prognóza intenzity dopravy a bezpečnost, přičemž se bere v úvahu zejména podíl těžkých nákladních vozidel, sklon a délka tunelu.
1.2.
Jestliže u tunelů, které se nacházejí ve fázi projektování, prognóza na 15 let ukazuje, že intenzita dopravy přesáhne 10 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu, musí být v době, kdy je tato hodnota překročena, k dispozici tunel s dvěma tunelovými troubami pro jednosměrný provoz.
1.3.
S výjimkou nouzového pruhuje stejný počet jízdních pruhů zachován uvnitř tunelu a mimo tunel. Každá změna v počtu pruhů se musí provést v dostatečné vzdálenosti před portálem tunelu; tato vzdálenost je přinejmenším vzdáleností, kterou vozidlo nepřekračující nejvyšší dovolenou rychlost v místě ujede za 10 sekund. Jestliže to prostorové podmínky nedovolují, musí se přijmout dodatečná nebo zvýšená opatření ke zlepšení bezpečnosti.
2.
Prostorové uspořádání tunelu
2.1.
V nových tunelech nesmí být podélný sklon větší než 5%, kromě případů, kde prostorové podmínky neumožňují jiné řešení.
2.2.
V tunelech o sklonu větším než 3 % se na základě analýzy rizik musí přijmout dodatečná nebo zesílená opatření ke zvýšení bezpečnosti.
3.
Únikové cesty a nouzové východy
3.1.
V nových tunelech bez nouzového pruhu musí být pro uživatele tunelu pro případ havárie nebo nehody zřízeny nouzové chodníky. To neplatí, jestliže to konstrukční charakteristiky tunelu neumožňují nebo umožňují jen s vynaložením nepřiměřených nákladů a tunel je jednosměrný a je vybaven systémem nepřetržitého sledování a systémem uzavírání jízdních pruhů.
3.2.
V tunelech uvedených do provozu před nabytím účinnosti tohoto nařízení, kde není ani nouzový pruh ani nouzový chodník, musí být uskutečněna dodatečná nebo zvýšená opatření k zajištění bezpečnosti.
3.3.
Nouzové východy musí uživatelům tunelu v případě nehody nebo požáru umožnit opuštění tunelu bez vozidel a dosažení bezpečného místa a rovněž musí složkám integrovaného záchranného systému umožnit pěší přístup do tunelu. Příklady nouzových východů:
a)
přímé východy z tunelu ven,
b)
příčné propojení mezi tunelovými troubami,
c)
východy do záchranných cest,
d)
úkryty s únikovou cestou oddělenou od tunelové trouby.
3.4.
Nesmí se zřizovat úkryty bez východu do únikové cesty ven z tunelu.
3.5.
Nouzové východy musí být vybudovány, jestliže analýza rizik, včetně analýzy tvorby a rychlosti šíření kouře v místních podmínkách, prokazuje, že větrání a ostatní bezpečnostní opatření nepostačují k zajištění bezpečnosti uživatelů komunikace.
3.6.
Tunely uvedené do provozu po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení musí mít nouzové východy v případě, kdy intenzita dopravy je vyšší než 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu.
3.7.
U tunelů uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení delších než 1 000 metrů s intenzitou dopravy vyšší než 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu se musí vyhodnotit proveditelnost a účinnost zřízení nových nouzových východů. V případě, že z tohoto vyhodnocení vyplyne, že zřízení nových nouzových východů povede k významně účinnějšímu zajištění bezpečnosti uživatelů tunelu oproti dosavadnímu stavu a že je s ohledem na stavebnětechnické a geologické podmínky proveditelné bez nepřiměřeně vysokých finančních nákladů ve vztahu k dosaženému zlepšení bezpečnosti tunelu, musí být zřízeny nouzové východy nejpozději do 5 let od vyhodnocení.
3.8.
Pokud jsou nouzové východy zřizovány, nesmí být vzdálenost mezi dvěma nouzovými východy větší než 500 metrů.
3.9.
Pro zabránění vnikání kouře a žáru do únikových cest za nouzovými východy se použijí vhodné prostředky, jako jsou dveře.
4.
Přístup pro složky integrovaného záchranného systému
4.1.
U dvoutrubních tunelů tam, kde jsou trouby na stejné nebo téměř na stejné úrovni, musí být zřízeno nejméně každých 1 500 metrů příčné propojení mezi tunelovými troubami vhodné pro složky integrovaného záchranného systému.
4.2.
Pokud to prostorové podmínky umožňují, musí být před každým portálem tunelu s dvěma nebo více troubami k dispozici střední dělicí pásy, které lze přejet.
5.
Nouzové zálivy
5.1.
V nových obousměrných tunelech delších než 1 500 metrů s intenzitou dopravy nad 2 000 vozidel za den v jednom jízdním pruhu musí být zřízeny nouzové zálivy vzdálené maximálně 1 000 metrů, pokud…
