dnes je 29.5.2023

Input:

334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném k 1.2.2022

č. 334/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném k 1.2.2022
ZÁKON
České národní rady
ze dne 12. května 1992
o ochraně zemědělského půdního fondu
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
10/1993 Sb.
(k 1.1.1993)
mění, doplňuje
98/1999 Sb.
(k 25.5.1999)
mění
ÚZ 231/1999 Sb.
 
 
132/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
mění § 13 odst. 1, § 17 písm. b, vkládá nový § 17a
76/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
v § 23 doplňuje odst. 5
320/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění § 13 až 15, § 17 a 18, vkládá § 18a
444/2005 Sb.
(k 1.1.2006)
nahrazuje slova v § 12 odst. 3, 4 a § 20 odst. 6, ruší pozn. č. 21a
186/2006 Sb.
(k 1.1.2007)
mění § 4, § 5, § 9, § 11, § 15, § 17, § 18 a § 21
222/2006 Sb.
(k 1.6.2006)
v § 23 ruší odst. 5
167/2008 Sb.
(k 17.8.2008)
v § 23 vkládá odst. 5
9/2009 Sb.
(k 23.1.2009)
vkládá v § 3 odst. 6 a 7 a v § 15 písm. j)
227/2009 Sb.
(k 1.7.2010)
vkládá nový § 18b
281/2009 Sb.
(k 1.1.2011)
mění § 12 a § 20 odst. 6
402/2010 Sb.
(k 1.1.2011)
mění § 11 odst. 2, § 22 a přílohu; nová přechodná ustanovení
375/2011 Sb.
(k 1.4.2012)
mění § 11 odst. 7
503/2012 Sb.
(k 1.1.2013)
mění § 18 odst. 4 zákona
64/2014 Sb.
(k 1.5.2014)
mění § 3, § 14, § 15, § 22, § 23
41/2015 Sb.
(k 1.4.2015)
mění nová přechodná ustanovení
41/2015 Sb.
(k 1.1.2016)
nabývá účinnosti § 3 odst. 4 a § 3b odst. 4
184/2016 Sb.
(k 28.6.2016)
mění, celkem 30 novelizačních bodů; nové přechodné ustanovení
183/2017 Sb.
(k 1.7.2017)
mění § 15 písm. l), § 16a písm. c), § 20, § 20a, § 20b
225/2017 Sb.
(k 1.1.2018)
mění § 9 odst. 6 a § 17
403/2020 Sb.
(k 1.1.2021)
mění § 4, § 7, § 9 a § 17
544/2020 Sb.
(k 1.2.2021)
mění § 9 odst. 2 a § 11a odst. 1 písm. n)
609/2020 Sb.
(k 1.1.2021)
mění § 12; nová přechodná ustanovení
261/2021 Sb.
(k 1.2.2022)
ruší § 18b
284/2021 Sb.
(k 1.8.2021)
mění § 4 a § 9
284/2021 Sb.
(k 1.7.2023)
mění - dosud neuvedeno
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST I
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
§ 1
(1)  Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.
(2)  Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda”).
(3)  Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.
(4)  O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
ČÁST II
ZMĚNA VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
§ 2
Změna využití zemědělské půdy
Zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí18) jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uděleným na základě posouzení fyzikálních nebo biologických vlastností zemědělské půdy, rizik ohrožení zemědělské půdy erozí, včetně polohy údolnic a provedených opatření ke snížení těchto rizik, jako jsou například svahové průlehy.
§ 3
Zásady ochrany zemědělské půdy
(1)  Je zakázáno
a)  způsobovat znečištění zemědělské půdy překračováním indikačních hodnot. Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem; za znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků na zemědělské půdě v souladu se zvláštním právním předpisem28) ,
b)  způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy,
c)  užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba, a
d)  poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.
(2)  Do zemědělské půdy nebo na ni je zakázáno vnášet jiné látky nebo přípravky, než umožňují zvláštní právní předpisy28) .
(3)  Na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty, je zakázáno používání upravených kalů a sedimentů. Preventivní hodnoty představují horní hranice obsahů rizikových látek a rizikových prvků stanovené prováděcím právním předpisem.
(4)  Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni ji užívat nebo udržovat v souladu s charakteristikou druhu pozemku18) , pokud nejde o
a)  její užívání v souladu se souhlasem s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
b)  hospodaření uživatele půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství a v souladu s touto evidencí, nebo
c)  hospodaření na pozemku, který je po pozemkových úpravách užíván původním způsobem, pokud ještě nedošlo k realizaci společného zařízení podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
(5)  Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany”) vymezených prováděcím právním předpisem. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze využívat jako plantáž dřevin18) .
(6)  Zemědělskou půdu lze jako plantáž dřevin18) využívat nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let. Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin18) odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.
(7)  Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit výsadbu dřevin nebo počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin18) orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15 vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin18) . Tato povinnost se nevztahuje na osoby, které tyto skutečnosti nahlásí nebo nahlásily Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu při podání žádosti o dotace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky.
§ 3a
Používání sedimentů na zemědělské půdě
(1)  Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu18) nebo trvalý travní porost18) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem29) a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy.
(2)  Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)  identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které má na nich být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územím a parcelním číslem pozemku,
b)  souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele,
c)  údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem29) , ne starší 3 let,
d)  údaj o původu sedimentů,
e)  informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,
f)  údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem29) ,
g)  potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment,
h)  umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a
i)  předpokládané datum zahájení použití sedimentů.
(3)  Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených zvláštním právním předpisem29) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí zvláštní právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle zvláštního právního předpisu29) . Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit.
(4)  Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Obsahem evidence jsou
a)  den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem,
b)  množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar,
c)  údaje o kvalitě sedimentu,
d)  údaje o původu sedimentu,
e)  údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie,
f)  údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a
g)  datum zahájení použití sedimentů.
(5)  Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.
§ 3b
Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence odnětí zemědělské půdy
(1)  Informace o kvalitě zemědělské půdy obsahují údaje o
a)  obsahu rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě,
b)  fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech zemědělské půdy a
c)  míře erozního ohrožení zemědělské půdy.
(2)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace podle odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mají přístup do částí evidence půdy podle zákona o zemědělství potřebných pro činnost prováděnou podle tohoto zákona.
(3)  Informace obsažené v evidenci informací o kvalitě zemědělské půdy se využívají k hodnocení kvality zemědělské půdy a jejího vývoje, prováděného orgány ochrany zemědělského půdního fondu, zejména nepříznivých změn; za nepříznivé změny zemědělské půdy se považuje překročení preventivních hodnot v zemědělských půdách nebo stav, kdy v časovém intervalu dvou zjišťování došlo ke zhoršení sledovaných vlastností zemědělské půdy uvedených v odstavci 1.
(4)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zasílají údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně údajů o odvodech za odnětí do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí. Údaje z rozhodnutí o souhlasu s odnětím a údaje z rozhodnutí o odvodech zasílají do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, údaje z rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, do 7 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 3c
Postupy při znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě
(1)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností uvedených v § 3 s výjimkou odst. 1 písm. b) a opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce.
(2)  Jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění zemědělské půdy uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek, popřípadě změnu druhu pozemku. Způsob nápravy při erozním ohrožení volí původce závadného stavu podle prováděcího právního předpisu.
(3)  Zjištěné překročení indikačních hodnot ve vztahu k požadavku na zdravotní nezávadnost potravin orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí Státní zemědělské a potravinářské inspekci a ve vztahu k požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
(4)  Překročení indikačních hodnot ve vztahu k veřejnému zdraví orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a překročení indikačních hodnot ve vztahu k ohrožení zdraví zvířat oznámí vlastníkovi pozemku a Státní veterinární správě.
(5)  Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě30) . Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.
(6)  Vlastníci a jiné osoby, které jsou oprávněny užívat zemědělskou půdu, k níž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na své pozemky a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání svých pozemků.
ČÁST III
ZÁSADY PLOŠNÉ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 4
(1)  Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je nutno především
a)  odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách,
b)  odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,
c)  co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,
d)  odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,
e)  při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně zatěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu a
f)  po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace.
(2)  Za nezbytný případ se považuje zejména neexistence ploch uvedených v odstavci 1 na území obce, na kterém má být záměr, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr”), realizován, popřípadě na území dvou nebo více obcí, jedná-li se o záměr, který přesahuje území obce, nebo veřejně prospěšnou stavbu anebo veřejně prospěšné opatření.
(3)  Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.
(4)  Při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
(5)  Odstavec 4 se použije také při posuzování ploch, které jsou již vymezeny jako zastavitelné v platné územně plánovací dokumentaci. Odstavec 3 se nepoužije při posuzování ploch vymezených jako zastavitelné nebo jako plochy územní rezervy v platné územně plánovací dokumentaci.
ČÁST IV
OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 5
Při územně plánovací činnosti
(1)  Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů6) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska6) k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.
§ 6
Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1)  Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů8) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2)  Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona31) , grafické znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.
§ 7
Při zpracování dokumentace pro umístění záměru
(1)  Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
(2)  Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby mimo zastavěné území, s výjimkou případů umístění stavby v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo platným územním plánem.
(3)  Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací10) , celostátních drah11) a vodních cest a jejich součástí12) je povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond. Vyhodnocení se přikládá k žádosti o vyjádření podle odstavce 4.
(4)  K návrhu tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí se vždy vyjádří orgán ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž ve svém vyjádření navrhne opatření k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.
(5)  Vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle odstavce 4 není třeba,
a)  má-li se stavba trasy nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí uskutečnit na plochách vymezených pro tento účel platným územním rozvojovým plánem, platnými zásadami územního rozvoje nebo platným územním plánem nebo jsou-li podmínky pro umístění tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí stanoveny regulačním plánem,
b)  jedná-li se o návrh úpravy tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, nebo
c)  jedná-li se o úpravy nivelety, šířky a parametrů oblouků stávajících nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest.
(6)  Žádost o vyjádření podle odstavce 4 musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat
a)  zákres navrhované trasy nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí do snímku katastrální mapy se zobrazením jednotlivých dotčených parcel půdy patřící do zemědělského půdního fondu podle katastrálních území,
b)  údaje o hydrologických a odtokových poměrech,
c)  údaje o sítích zemědělských účelových komunikací a polních cest,
d)  údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách dotčených pozemků a jejich zatřídění do tříd ochrany v případě, kde je možné alternativní umístění tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, a
e)  stručné údaje o technickém řešení stavby.
§ 8
Při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
(1)  Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména
a)  skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
1.  pro účely zalesnění, popřípadě prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa,
2.  z důvodů zařazení do druhu pozemku ostatní plocha, pokud pozemky nelze zemědělsky obdělávat,
3.  v zájmu ochrany přírody a krajiny,
4.  pro ochranu archeologických nalezišť, nebo
5.  pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod,
b)  ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,
c)  provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,
d)  provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,
e)  učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.
(2)  Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále
a)  provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,
b)  provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,
c)  projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem dotčené zemědělské půdy, nebo jinou osobou oprávněnou tuto zemědělskou půdu užívat.
(3)  Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).
ČÁST V
ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 9
(1)  K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle zvláštních právních předpisů32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.
(2)  Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda
a)  v zastavěném území pro
1.  stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
2.  veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,
b)  pro umístění
1.  signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, mobilních sítí, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
2.  přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3.  záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku,
c)  pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
d)  k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,
e)  uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím38) , nebo
f)  pro registrovaný významný krajinný prvek.
(3)  Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
(4)  Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada18) , je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.
(5)  Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr
a)  veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury33) umísťovaný v koridoru vymezeném v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
b)  umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
c)  veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury33) umísťovaný v koridoru vymezeném v platných zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
d)  umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platných zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
e)  na zastavitelné ploše nebo ploše územní rezervy vymezené v platném územním plánu,
f)  těžby ve stanovených dobývacích prostorech, nebo
g)  vyhledávání a průzkumu nerostů ve stanovených průzkumných územích.
(6)  Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí
a)  údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
b)  vyjádření vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit,
c)  výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví,
d)  plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy,
e)  předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití,
f)  vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
g)  výsledky pedologického průzkumu,
h)  údaje o odvodnění a závlahách,
i)  údaje o protierozních opatřeních,
j)  zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
k)  informaci, v jakém následném řízení podle zvláštního právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem,
l)  vyjádření podle § 7 odst. 4, jedná-li se o záměr tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí,
m)  plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
(7)  Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.
(8)  Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy, a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména
a)  vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
b)  stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,
c)  schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
d)  vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a
e)  vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.
(9)  Výši odvodů vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví podle § 11.
§ 10
(1)  Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 8 pro záměr vyžadující povolení podle zvláštních právních předpisů je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů.6) Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů.6)
(2)  Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů6) . Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na návrh osoby podle odstavce 1 změnit pravomocné rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 21), jestliže se změnily podmínky rozhodné pro obsah souhlasu. Změna souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody je možná pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody o záměru vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku nebo přechodně chráněné plochy. Změny souhlasu z důvodu ochrany přírody nesmí převýšit 10 % plochy řešené původně schváleným plánem rekultivace. Změna souhlasu z důvodu ochrany přírody je účinná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně chráněné plochy.
(3)  Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů. Byl-li souhlas vydán formou rozhodnutí (§ 21), pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.
(4)  Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, popřípadě pravomocné rozhodnutí o souhlasu (§ 21).
ČÁST VI
ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 11
(1)  Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2)  O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. U záměrů prováděných po etapách vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(3)  Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní účinnosti prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu (§ 21).
(4)  Povinný k platbě odvodů je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím
a)  doručit kopii pravomocného rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o souhlasu (§ 21), a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a
b)  písemně oznámit zahájení realizace záměru, popřípadě zahájení další etapy záměru, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5)  Povinný k platbě odvodů podle § 11a odst. 3 je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech oznámit změnu způsobu využití a doložit kopii oprávnění k provedení změny, a to do 1 měsíce od této změny.
(6)  Dojde-li ke změně v osobě povinného k platbě odvodů, je nový povinný k platbě odvodů povinen oznámit a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je povinnost k platbě odvodů uložena novému povinnému. Platnost rozhodnutí o odvodech vydaného původnímu povinnému zaniká týmž dnem jako platební povinnost původnímu povinnému; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.
(7)  Není-li rozhodnutí o odvodech vydáno po zahájení realizace záměru, částka odvodů odpovídající období do vydání rozhodnutí o odvodech se přičte k první platbě odvodů, a to počínaje dnem zahájení realizace záměru.
§ 11a
(1)  Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro
a)  stavby drah včetně jejich součástí34) , je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát,
b)  stavby dálnic, silnic a místních komunikací35) , včetně jejich součástí a příslušenství,
c)  stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství,
d)  výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,
e)  stavby a zařízení protierozní ochrany,
f)  stavby čistíren odpadních vod,
g)  změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím,
h)  zalesnění na pozemcích ve IV. a V. třídě ochrany,
i)  stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi,
j)  cyklistické stezky nebo jejich části, budované v souladu s platnými zásadami územního rozvoje nebo s platným územním plánem, nebo
k)  zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku
1.  ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo
2.  vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha nebo rybník, nebo
l)  registrovaný významný krajinný prvek nebo přechodně chráněnou plochu změnou souhlasu podle § 10 odst. 2,
m)  změnu druhu pozemku na druh pozemku lesní pozemek se způsobem využití pozemek určený k plnění funkcí lesa, s výjimkou půdy v I. a II. třídě ochrany,
n)  vodní nádrže, retenční nádrže a rybníky,
o)  stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
p)  realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními uvedenými pod písmeny d), e) a i) a opatřeními pro ochranu a tvorbu životního prostředí.
(2)  Za stavby zemědělské prvovýroby se nepovažují stavby obsahující obytné místnosti, stavby pro zpracování a prodej zemědělské produkce a stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, například dostihová dráha nebo výcviková hala.
(3)  Dojde-li do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu (§ 21) ke změně účelu využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody se stanoví podle § 11. Povinný k platbě odvodů je ten, jemuž svědčí oprávnění ke změně účelu využití. Při rozhodování o odvodech se vychází z právního stavu ke dni právně účinné změny účelu využití.
§ 11b
(1)  Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 8 písm. c)] nebo do zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4, popřípadě do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku nebo do dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyhlášení přechodně chráněné plochy.
(2)  Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Potvrzení o ukončení odnětí zašle celnímu úřadu.
(3)  Je-li zemědělská půda trvale odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru a mají-li být dotčené pozemky po ukončení účelu odnětí rekultivovány podle schváleného plánu rekultivace zalesněním či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.
(4)  Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí je souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o souhlasu (§ 21) s trvalým odnětím, zaniká povinnost rekultivace daná předchozím souhlasem s dočasným odnětím na tutéž plochu. Týmž dnem zaniká platnost rozhodnutí o odvodech za dočasné odnětí; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.
(5)  Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Je-li odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda na území více obcí, část připadající do rozpočtu obce se mezi obce rozdělí poměrně podle plochy odňaté zemědělské půdy.
§ 12
Splatnost odvodů
(1)  Odvod placený jednorázově je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.
(2)  Jde-li o odvody placené každoročně, jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.
(3)  Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě odvodu nepoužije.
(4)  Odvod se neplatí, jestliže výše odvodu
a)  placeného jednorázově nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,
b)  za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč ročně.
(5)  Při správě placení odvodů se postupuje podle daňového řádu.
ČÁST VII
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 13
(1)  Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je
a)  obecní úřad obce s rozšířenou působností,
b)  krajský úřad,
c)  správa národního parku,
d)  Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce”) a
e)  Ministerstvo životního prostředí.
(2)  Ve vojenském újezdě36) vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřad.
§ 14
(zrušen zák. č. 41/2015 Sb. k 1.4.2015)
§ 15
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a)  rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu,
b)  uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu,
c)  ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a d) a v § 3 odst. 4 až 6 a neplněním podmínek jím vydaného souhlasu,
d)  kontroluje plnění
1.  povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) až d) a § 3 odst. 4 až 6,
2.  podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací,
3.  jím uloženého opatření k nápravě,
e)  uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití,
f)  ohledně erozního ohrožení zemědělské půdy podle § 3b pořizuje informace o zemědělské půdě a hodnotí její stav a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy,
g)  zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h)  uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům s výjimkou regulačních plánů pořizovaných na základě zásad územního rozvoje,
i)  uděluje podle § 7 odst. 4 vyjádření k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, pokud trasa nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací a vodních cest a jejich součástí nepřesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností,
j)  uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře menší nebo rovné 1 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2,
k)  rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,
l)  projednává přestupky podle tohoto
Nahrávám...
Nahrávám...