dnes je 5.6.2023

Input:

416/2009 Sb., Zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění účinném k 1.7.2023

č. 416/2009 Sb., Zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění účinném k 1.7.2023
ZÁKON
ze dne 4. listopadu 2009
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
403/2020 Sb.
(k 1.1.2021)
mění, celkem 42 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
284/2021 Sb.
(k 1.7.2023)
mění, celkem 37 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
126/2023 Sb.
(k 1.1.2023)
mění § 1 a přílohu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
URYCHLENÍ VÝSTAVBY DOPRAVNÍ, VODNÍ A ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY A INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ
§ 1
(1)  Tento zákon upravuje postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu.
(2)  Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)  stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související,
b)  stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,
c)  další stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související umisťované v plochách nebo koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu, nebo
d)  v územně plánovací dokumentaci vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související.
(3)  Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)  stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu a stavby s ním související, nebo
b)  stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.
(4)  Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5) , pokud nejsou v rozporu s územním rozvojovým plánem a se zásadami územního rozvoje a stavby s nimi související. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí
a)  stavby a zařízení přenosové soustavy,
b)  výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
c)  stavby a zařízení přepravní soustavy,
d)  zásobníky plynu,
e)  stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,
f)  stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV,
g)  stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy a
h)  stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení.
(5)  Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek.
(6)  Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá
a)  ke stavbě pozemní komunikace17) nebo dráhy18) , nebo
b)  k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací19) .
§ 2
(1)  Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.
(2)  Lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu; to neplatí, jde-li o řízení podle stavebního zákona. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.
(3)  Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.
(4)   V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 182 písm. c) stavebního zákona (dále jen „dotčení vlastníci”), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24 správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
(5)   Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení, a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim opatrovníka; to neplatí, má-li být namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou vyhláškou.
§ 2a
(1)  Pokud je mezi žadatelem o vydání rozhodnutí o povolení záměru dopravní infrastruktury a účastníkem řízení o povolení záměru, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále jen „související stavba”), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí tato dohoda obsahovat alespoň
a)  vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento účastník podílet,
b)  výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici,
c)  způsob a termíny plnění.
(2)  Pokud je mezi žadatelem o vydání rozhodnutí o povolení záměru dopravní infrastruktury a účastníkem řízení o povolení záměru, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň
a)  vymezení věcného plnění,
b)  způsob zajištění věcného plnění,
c)  dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění.
§ 2b
V zastavěném území se elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší umisťují nad zem. Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodů 11 a 12 stavebního zákona lze v zastavěném území zachovat jejich umístění nad zemí.
§ 2c
(zrušen zák. č. 284/2021 Sb. k 1.7.2023)
§ 2d
(zrušen zák. č. 403/2020 Sb. k 1.1.2021)
§ 2e
(zrušen zák. č. 284/2021 Sb. k 1.7.2023)
§ 2f
Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury prováděné stavebníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor”), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci. Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku10) .
§ 2g
(1)  Pokud mezi stavebníkem stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury a vlastníkem, provozovatelem nebo správcem dopravní nebo technické infrastruktury není dohodnuto jinak, je povinen vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury provést její přeložku, překládku nebo jinou její změnu (dále jen „přeložka”) do 12 měsíců ode dne, kdy jej k tomu vyzve stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, pokud jsou v okamžiku provedení výzvy zajištěna věcná práva k pozemku nebo stavbě nezbytná k provedení přeložky; pokud v okamžiku provedení výzvy věcná práva zajištěna nejsou, prodlužuje se lhůta na 18 měsíců. Do 15 dnů ode dne obdržení výzvy je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury oprávněn požadovat, aby věcná práva zajistil jeho jménem stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury; v takovém případě je vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury povinen provést přeložku do 12 měsíců ode dne, kdy stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury prokázal, že jsou věcná práva zajištěna. Zajišťuje-li věcná práva jménem vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury, použije se pro oceňování těchto práv ustanovení § 3b obdobně.
(2)  Výzvu podle odstavce 1 lze učinit po nabytí právní moci rozhodnutí, na základě kterého je možné stavbu přeložky dopravní nebo technické infrastruktury zahájit.
(3)  Lhůty podle odstavce 1 se staví po dobu trvání okolností, které brání provedení přeložky dopravní nebo technické infrastruktury, pokud jejich vznik a trvání vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury nezavinil.
(4)  Vlastník, provozovatel nebo správce dopravní nebo technické infrastruktury je povinen předem písemně seznámit stavebníka stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury se způsobem provedení přeložky a se způsobem určení nákladů jejího provedení.
(5)  Stavebník stavby dopravní nebo vodní infrastruktury nebo vybrané stavby energetické infrastruktury je povinen nahradit vlastníku, provozovateli nebo správci dopravní nebo technické infrastruktury, který provedl přeložku technické nebo dopravní infrastruktury, pouze prokazatelně nezbytně nutně vynaložené náklady na provedení této přeložky.
§ 2h
(1)  Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely stavby dopravní nebo energetické infrastruktury se podává u orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k jejímu vyřízení.
(2)  Při převodu majetku v souvislosti s uskutečněním stavby dopravní infrastruktury se nevyžaduje udělení souhlasu, výjimky nebo schválení podle zákona o majetku státu.
(3)  K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.
§ 2i
Budování infrastruktury elektronických komunikací
(1)  Rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nevyžadují přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí16) .
(2)  K užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona. Stavebník předloží do 60 dnů ode dne zahájení užívání stavby příslušnému stavebnímu úřadu údaje určující polohu definičního bodu stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci, a geometrický plán umístění stavby.
(3)  Stavba přípolože nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ani závazné stanovisko nebo rozhodnutí orgánu státní památkové péče22) , pokud
a)  ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a
b)  stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.
(4)  Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.
§ 2j
(1)  Dokumentaci pro vydání společného povolení záměru, která se přikládá k žádosti o povolení záměru stavby dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.
(2)  V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
(3)  Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.
§ 3
(1)  Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací platí zákon o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)  Pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv
a)  na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo
b)  na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo
c)  na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu.

Lhůta podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění počíná plynout ode dne doručení na adresy uvedené v písmenech a) až c). Doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv má účinky i vůči všem právním nástupcům vyvlastňovaného.
(3)  Nedojde-li k dohodě na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě, platí pro doručování oznámení účelu vyvlastnění odstavec 2.
(4)  Splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, pokud doručení na adresy podle odstavce 2 není možné, neboť vlastník nemovitosti se na nich nezdržuje, odstěhoval se nebo v místě adresy není znám.
(5)  Návrh smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebo stavba nebyl zatížen právy, která zanikají vyvlastněním.
(6)  Jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, je podmínka přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.
§ 3a
Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona upravujícího vyvlastnění6) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. U infrastruktury elektronických komunikací se ustanovení § 3b nepoužije. Získávají-li se práva podle věty první převodem spoluvlastnického podílu, předkupní právo spoluvlastníka k tomuto podílu vzniklé ze zákona nebo zřízené smlouvou se neuplatní.
§ 3b
(1)  Získávají-li se potřebná práva podle § 3a koupí, sjednává se v kupní smlouvě kupní cena ve výši
a)  ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku7) , nebo
b)  ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,5 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby.
(2)  Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8) , včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu10) a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Při ocenění se rovněž nepřihlédne k navýšení obvyklé ceny jiného pozemku nebo stavby koeficienty podle odstavce 1.
(3)  Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.
(4)  Cena určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny8) , a to po dobu
a)  3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě pozemků s výjimkou stavebních pozemků a
b)  1 roku ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena, v případě stavebních pozemků a staveb.
(5)  Získávají-li se potřebná práva podle § 3a smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu nebo práva stavby, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, použijí se odstavce 1 a 2 přiměřeně.
(6)  Získávají-li se potřebná práva podle § 3a za úplatu od právnické osoby zřízené zákonem nebo zřízené nebo založené státem, vůči níž je stát ovládající osobou, použije se pro ocenění odstavec 2 obdobně a odstavec 1 se nepoužije. Pokud právnická osoba podle věty první hospodaří s majetkem státu, je vyloučena možnost poskytnout za práva získaná podle § 3a peněžité nebo jiné plnění.
(7)  Odstavce 1 až 6 se použijí na získávání potřebných práv podle § 3a,
a)  je-li jejich nabyvatelem Česká republika nebo právnická osoba zřízená zákonem nebo zřízená nebo založená státem, vůči níž je stát
Nahrávám...
Nahrávám...