49/1997 Sb., Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2023

č. 49/1997 Sb., Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2023

ZÁKON

ze dne 6. března 1997

o civilním letectví

Ve znění:

Předpis č.	K datu	Poznámka
189/1999 Sb.	(k 1.11.1999)	mění doplňuje § 88 odst. 1 písm. l) a v § 89 písm. aa)
146/2000 Sb.	(k 12.6.2000)	mění § 5a a 5b, 6a a 6b
258/2002 Sb.	(k 28.6.2002)	mění § 49 odst. 1, vkládá § 49a až 49n, v § 55 ruší odst. 2 a 3, mění § 81, 82, 88, 89 a § 102
258/2002 Sb.	(k 1.1.2003)	vkládá § 55a a § 55b, ruší § 88 písm. j), ruší § 89 písm. t)
309/2002 Sb.	(k 1.1.2015)	změna neprovedena - před nabytím účinnosti byl zákon zrušen
167/2004 Sb.	(k 1.5.2004)	mění slova v § 17 odst. 1 a 2
413/2005 Sb.	(k 1.1.2006)	vkládá § 86a
186/2006 Sb.	(k 1.1.2007)	mění § 36 odst. 4, § 88, § 95
225/2006 Sb.	(k 1.7.2006)	mění 204 novelizačních bodů, nová přechodná ustanovení
225/2006 Sb.	(k 27.3.2012)	pozbývá platnosti § 42c
ÚZ 439/2006 Sb.
124/2008 Sb.	(k 1.7.2008)	mění § 21, § 28, § 30, § 49d a § 59
274/2008 Sb.	(k 1.1.2010)	mění § 17a, § 17 a § 50
227/2009 Sb.	(k 1.7.2010)	mění v § 6 odst. 1 a v § 62 písm. a)
281/2009 Sb.	(k 1.1.2011)	mění § 94 odst. 8
301/2009 Sb.	(k 1.1.2010)	mění; nová přechodná ustanovení
301/2009 Sb.	(k 17.5.2010)	nabývají účinnosti § 22e odst. 1 písm. e), § 22e odst. 2 písm. e) a § 22f
407/2010 Sb.	(k 1.2.2011)	mění § 37 odst. 3, § 55b, § 55c odst. 4, § 55d, § 92, § 93, § 102 odst. 1
137/2011 Sb.	(k 1.8.2011)	mění, celkem 18 novelizačních bodů; nové přechodné ustanovení
375/2011 Sb.	(k 1.4.2012)	mění § 22, § 84c a § 89
127/2014 Sb.	(k 1.2.2015)	ve znění zák. č. 250/2014 Sb. mění, celkem 123 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
250/2014 Sb.	(k 1.1.2015)	mění § 3
298/2016 Sb.	(k 19.9.2016)	mění § 72 odst. 3 a 4
319/2016 Sb.	(k 1.4.2017)	mění; nové přechodné ustanovení
183/2017 Sb.	(k 1.7.2017)	mění ustanovení části deváté
225/2017 Sb.	(k 1.1.2018)	mění § 3 a § 36
261/2017 Sb.	(k 16.11.2017)	mění, celkem 44 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
111/2019 Sb.	(k 24.4.2019)	mění § 15, § 93 a § 94; vkládá § 69a
277/2019 Sb.	(k 1.1.2024)	mění § 82 odst. 4 ve znění zák. č. 261/2021 Sb. a č. 177/2022 Sb.
261/2021 Sb.	(k 1.2.2022)	mění § 85g a § 85k
284/2021 Sb.	(k 1.7.2023)	mění - dosud neuvedeno
240/2022 Sb.	(k 1.9.2022)	mění § 4 odst. 2
431/2022 Sb.	(k 1.1.2023)	mění, celkem k datu 57 novelizačních bodů
431/2022 Sb.	(k 1.7.2023)	mění § 89 - dosud neuvedeno

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a)a upravuje ve věcech civilního letectví

a) podmínky stavby a provozování letadla,

b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť,

c) podmínky pro letecké stavby,

d) podmínky pro činnost leteckého personálu,

e) podmínky využívání vzdušného prostoru,

f) podmínky poskytování leteckých služeb,

g) podmínky provozování a řízení bezpilotního systému,

h) podmínky provozování leteckých činností,

i) rozsah a podmínky ochrany letectví,

j) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení,

k) rozsah a podmínky výkonu státní správy.

(2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností.

§ 2

Základní pojmy

(1) Civilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky.

(2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.

(3) Výrobkem letecké techniky (dále jen „výrobek”) se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule.

(4) Letadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule.

(5) Leteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu.

(6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz.

(7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.

(8) Letištním pozemkem je jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště, nebo jeho část.

(9) Obchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu.

(10) Leteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění.

(11) Tuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky.

(12) Leteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace.

(13) Leteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravy nebo obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací.

(14) Sérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

(15) Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let.

§ 3

Zřízení Úřadu pro civilní letectví

(1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze (dále jen „Úřad”) pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(3) Úřad spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura”) na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví^1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou.

(4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup^1d)do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku.

(5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1e).

(6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^1f).

(7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1g)a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností.

(8) Úřad dohlíží na plnění povinností

a) provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1h),

b) leteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹ⁱ⁾.

(9) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad.

(10) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru.

(11) Úřad je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury³⁵⁾.

ČÁST DRUHÁ

LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ

HLAVA I

LETECKÝ REJSTŘÍK

§ 4

Letecký rejstřík

(1) Letecký rejstřík České republiky (dále jen „letecký rejstřík”) je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem.

(2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle:

a) údaje o jeho vlastníku, a to

1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo

2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,

b) údaje o jeho provozovateli, a to

1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo

2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu,

c) poznávací značka,

d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem,

e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením,

f) letadlová adresa, byla-li přidělena,

g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku,

h) další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu.

(4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky.

(6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu.

§ 5

(1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla.

(2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5a

(1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.

(2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.

(4) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.

(5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 5b

(1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.

(2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.

§ 6

(1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku.

(2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka.

§ 6a

Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.

§ 6b

(1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.

(2) Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich

a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,

b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.

HLAVA II

SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTILETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍA LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ

§ 7

Schválení typu výrobku

(1) Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je pouze žadatel.

(2) Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti

a) po vyjádření žadatele předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „předpisová základna”), na základě kterých bude typ výrobku schvalován,

b) lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny.

(3) V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu.

(4) Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen „posouzení a ověření shody vlastností”), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu.

(5) Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let.

(6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem.

(7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla.

(8) Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví prováděcí předpis.

§ 8

Způsobilost letadla

(1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen „letová způsobilost”) rozhoduje Úřad na základě žádosti

a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo,

b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované.O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti.

(2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání.

§ 9

Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku

O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla.

§ 10

Kontroly letové způsobilosti

(1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu.

(2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti.

(3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti.

(4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis.

§ 11

Provoz zahraničního letadla

Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví^1c), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné.

§ 12

(1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo,

a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem,

b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu,

c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem.

(2) Provozovatel letadla je povinen

a) udržovat letovou způsobilost letadla,

b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise,

c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla,

d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné,

e) vést záznamy o provozu letadla.

(3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis.

§ 12a

(1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen „technický stav letadel”) přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie.

(2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje

a) ze záznamů o provozu letadla,

b) ze zpráv pilotů,

c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízení podle § 17,

d) získané při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,

e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů,

f) o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6,

g) o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6,

h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla,

i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu^1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg.

(4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu.

(5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi.

(6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání.

(7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13

(1) Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.

(2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely

a) schválení typu výrobku,

b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí,

c) schválení letové způsobilosti,

d) kontroly letové způsobilosti.

(3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem.

§ 14

(1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která

a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu,

b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství.

(2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření.

§ 15

Zkušební létání

(1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu.

(2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání.

§ 16

Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení

(1) Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízení hradí žadatel.

(2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectví a technické podmínky výrobků letecké techniky stanoví prováděcí předpis.

§ 17

(1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1k)nebo uznané podle zvláštního právního předpisu^1j).

(2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky:

a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení,

b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby.

(3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III

SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES

§ 17a

(1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen „kódované zařízení”) pro potřeby civilního a vojenského letectví.

(2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu^1j). Správou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen „plán”) a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných Policií České republiky (dále jen „policejní letadla”) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra.

(3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení.

§ 17b

(1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti

a) provozovatele letadla

b) uživatele sportovního létajícího zařízení nebo

c) provozovatele kódovaného zařízení.

(2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.

(3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení.

(4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c.

(5) Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c.

(6) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17c

(1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres.

(2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena.

(3) Úřad letadlovou adresu odejme

a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku,

b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo

c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení.

§ 17d

(1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě.

(2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení.

(3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem.

(4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST TŘETÍ

LETECKÝ PERSONÁL

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ O LETECKÉM PERSONÁLU

§ 18

(1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla.

(2) Leteckým personálem jsou

a) výkonní letci,

b) obsluhující personál,

c) pozemní letecký personál.

(3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává.

(4) Činnost výkonného letce může být vykonávána pro leteckého dopravce na základě pracovního poměru nebo na základě smlouvy podle občanského zákoníku; tato smlouva musí být písemná.

(5) Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro palubní průvodčí.

§ 19

Průkaz způsobilosti leteckého personálu

(1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad.

(2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost.

(3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti.

§ 19a

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 20

Odborná způsobilost leteckého personálu

(1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikaci.

(2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu¹⁶⁾znalost českého jazyka.

(3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis.

§ 21

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22

Zdravotní způsobilost leteckého personálu

(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.

(2) Lékařský posudek¹ⁿ⁾o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu

a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem,

b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem.

(3) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění.

(4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona¹⁵⁾jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona¹⁵⁾.

(5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb¹ⁿ⁾, jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.

(6) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu.

(7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání.

(8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.

HLAVA II

PRAVIDLA PRO SLUŽBU A ODPOČINEK ČLENŮ POSÁDEK LETADEL

§ 22a

(1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma”).

(2) Tuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma provozovatele”).

(3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele.

(4) V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací.

(5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let.

§ 22b

Tuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen

a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou,

b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení,

c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním.

§ 22c

(1) Člen posádky letadla je povinen

a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele,

b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení,

c) předkládat tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací.

(2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu.

(3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku.

HLAVA III

VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL

§ 22d

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22e

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22f

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22g

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22h

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22i

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22j

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22k

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22l

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 22m

(zrušen zák. č. 127/2014 Sb. k 1.2.2015)

§ 23

Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany.

ČÁST ČTVRTÁ

LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY

HLAVA I

DRUHY LETIŠŤ

Druhy letišť

§ 24

(1) Letiště se rozdělují

a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště

1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice¹ⁿ⁾(dále jen „vnitřní lety”),

2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu¹ⁿ⁾.

b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště

1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele,

2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.

(2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon.

§ 25

(1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.²⁾

(2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu^1o). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu^1o), zahájí řízení o změně druhu letiště.

(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.

(4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropské unie.

HLAVA II

PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ

§ 25a

Evidence letišť

(1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště.

(2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti:

a) označení letiště,

b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven,

c) druh letiště,

d) letištní pozemky,

e) údaj o tom, zda k letištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno,

f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť.

(3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku.

§ 25b

Povinnosti vlastníka letiště

(1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letiště.

(2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.

(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.

Provozování letiště

§ 26

(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje

a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,

b) ochrana a ošetřování letadel,

c) uskutečňování leteckých činností,

d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,

e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,

f) údržba a rozvoj letiště,podle podmínek stanovených pro provozování letiště.

(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.

§ 27

(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.

(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.

(3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm.

§ 28

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1m)výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 29

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

§ 30

Žádost o povolení provozovat letiště

(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby,

b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,

c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.

§ 30a

Věcné břemeno provozování letiště

(1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou.

(2) Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.

(3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene

a) na návrh provozovatele letiště,

b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno,

c) zanikne-li letiště.

(4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.

(5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem.

§ 31

(1) Provozovatel letiště je povinen

a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,

b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,

c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.

(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.

§ 32

(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a)provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^2a)postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor”). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a)ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.

(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.

§ 33

(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.

(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.

§ 34

Povolení k provozování letiště zaniká

a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,

b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení.

d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků.

Provozní způsobilost letiště

§ 34a

(1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost.

(2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti.

(3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce.

(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34b

(1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.

(2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.

§ 34c

(1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců.

(2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek.

§ 34d

Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.

HLAVA III

PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY

§ 35

Plochy určené k vzletům a přistáním

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území,³⁾určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Letecká stavba

(1) Leteckou stavbou je

a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,

b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a

c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.

(2) Speciálním stavebním úřadem⁴⁾pro letecké stavby je Úřad.

(3) Úřad, jako speciální stavební úřad, při kolaudaci podle stavebního zákona posoudí také provozní způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

HLAVA IV

OCHRANNÁ PÁSMA

§ 37

Ochranná pásma

(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo zřídí Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s úřadem územního plánování. Opatřením obecné povahy podle věty druhé Úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.

(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma

a) letišť a

b) leteckých zabezpečovacích zařízení.

(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma

a) se zákazem staveb,

b) s výškovým omezením staveb,

c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

d) se zákazem laserových zařízení,

e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

f) hluková^4a)a

g) ornitologická.

(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma

a) radiolokačních zařízení,

b) navigačních zařízení,

c) komunikačních zařízení,

d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu,

e) zařízení pro leteckou informační službu,

f) světelných a rádiových návěstidel a

g) podzemních leteckých staveb.

§ 38 a § 39

(zrušeny zák. č. 225/2006 Sb. k 1.7.2006)

§ 40

V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.

§ 41

(1) K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o

a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení”) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.

§ 42

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

HLAVA V

PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI

§ 42a

(1) Provozovatel letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích³⁵⁾zpracuje za každý kalendářní rok zprávu obsahující údaje o provozu a hlukové situaci na letišti a o zavedených a zamýšlených opatřeních ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů (dále jen „zpráva o hlukové situaci”) a zašle ji do konce měsíce března následujícího kalendářního roku Úřadu. Pro zpracování zprávy o hlukové situaci využije provozovatel letiště údaje získané za použití metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích³⁵⁾.

(2) Jsou-li na letišti podle odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví³⁶⁾, doplní provozovatel letiště zprávu o hlukové situaci údaji o odhadovaném počtu osob vystavených hluku za předcházející dva kalendářní roky, plánovaném rozvoji letiště, předpokládaném vývoji hlukové situace na letišti a o možnostech zavedení nových opatření ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů. Zprávu o hlukové situaci provozovatel letiště doplní do konce kalendářního roku, ve kterém ji zaslal Úřadu.

(3) Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění stanoví prováděcí právní předpis.

§ 42b

(1) Jsou-li v souvislosti s provozováním letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích³⁵⁾po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví³⁶⁾, Úřad rozhodne z moci úřední a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na takovém letišti.

(2) Účastníky řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti jsou pouze zúčastněné strany stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích³⁵⁾; to neplatí, jde-li o místní obyvatele, jejich zástupce a příslušné místní orgány (dále jen „místní obyvatelé”). O zahájení řízení uvědomí Úřad účastníky veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení o zahájení řízení na úřední desce. Písemnosti se v řízení doručují účastníkům veřejnou vyhláškou; to se netýká provozovatele letiště.

(3) Úřad v rozhodnutí uvede den, od kterého mají být provozní omezení ke snížení hluku na letišti zavedena.

(4) Úřad před vydáním rozhodnutí zveřejní na úřední desce koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem mohou účastníci řízení proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení a místní obyvatelé mohou uplatňovat připomínky. Po vyhodnocení námitek a připomínek uplatněných ke konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a návrhů na doplnění řízení Úřad upravený koncept opětovně zveřejní na úřední desce a zašle jej v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích³⁵⁾příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. K opětovně zveřejněnému konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí nelze námitky ani připomínky uplatnit; to platí i pro návrhy na doplnění řízení.

(5) Pokud to vyžaduje nebo umožňuje hluková situace na letišti, Úřad z moci úřední rozhodnutí změní. Na řízení o změně rozhodnutí se odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Umožňuje-li to hluková situace na letišti, Úřad rozhodnutí zruší. Na řízení o zrušení rozhodnutí se odstavec 2 a odstavec 4 věta první použijí obdobně.

§ 42c

pozbyl platnosti k 27.3.2012, viz. zák. č. 225/2006 Sb.

HLAVA VI

CENA ZA UŽÍVÁNÍ LETIŠTĚ

§ 42d

(1) Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání letiště, na němž se odbaví

a) více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo

b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště podmínku podle písmene a).

(2) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře každý rok zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této hlavy.

§ 42e

Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště.

§ 42f

Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště (dále jen „letištní ceník”); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu:

a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti,

b) složení a využití letadlového parku a

c) požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku.

§ 42g

(1) Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak.

(2) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu:

a) letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení,

b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku,

c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

e) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v předcházejícím kalendářním roce,

f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce,

g) rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,

i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,

j) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění.

(3) Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné okolnosti.

(4) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona.

(5) Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné.

(6) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly.

§ 42h

Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % průměrného ročního obratu provozovatele letiště za předcházejících 5 kalendářních let. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.

§ 42i

(1) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře rozhodne na žádost leteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil.

(2) Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li žádost stanovené údaje, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře ji neprojedná a řízení zastaví.

(3) Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště.

(4) Rozhodne-li Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, že zveřejněný letištní ceník, jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná.

(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad.

HLAVA VII

§ 43

(1) Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.

(2) Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví^1c), za nichž je možné vyjmutí letiště z jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost stavebníka, provozovatele nebo vlastníka letiště o tom, že na projektování, údržbu a provoz letiště a vybavení související s bezpečností používané na tomto letišti se tento přímo použitelný předpis a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě nepoužijí. Stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví^1c)nebo požádá-li o to provozovatel letiště, Úřad rozhodnutí vydané podle věty první zruší.

ČÁST PÁTÁ

UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY

HLAVA I

UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY

§ 44

(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.

(2) Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.

(3) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí⁵⁾a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, s Ministerstvem životního prostředí.

(4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou.

(5) Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může

a) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^5b)a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení,

b) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2.

(6) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě podnětu uživatele vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.

(7) Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44a

(1) Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce.

(2) Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky.

(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

§ 44b

(1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.

(2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí.

(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(4) Na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů podle § 44 odst. 5 se část šestá správního řádu nepoužije.

§ 44c

Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem.

§ 44d

Pro vydání pravidel nebo pokynů k užívání vzdušného prostoru České republiky týkajících se výlučně létání bezpilotních letadel se § 44 odst. 2 až 6 nepoužijí. Jde-li však o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, v níž má být umožněno létání výlučně vojenských bezpilotních letadel, vydává se namísto opatření obecné povahy podle § 44i pokyn podle § 44 odst. 5 nebo opatření obecné povahy podle § 44 odst. 6.

§ 44e

(1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy, kritické infrastruktury nebo životního prostředí anebo z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu.

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou

a) Ministerstvo životního prostředí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, a

b) osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, týká-li se návrh opatření obecné povahy létání bezpilotních letadel

1. na letišti nebo v jeho ochranném pásmu,

2. ve výšce přesahující 120 m nad terénem, nebo

3. na ploše trvale užívané pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení a v okruhu 5,5 km od jejího středu.

(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy týkajícího se létání bezpilotních letadel podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 může podat rovněž provozovatel dotčeného letiště.

(4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Úřad.

§ 44f

(1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž létání bezpilotních letadel nebude podléhat některému z požadavků stanovených pro otevřenou kategorii provozu přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾.

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet.

(3) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

§ 44g

(1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale nebo dočasně vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž budou k zajištění bezpečného, účinného, plynulého a koordinovaného provozu bezpilotních systémů poskytovány služby pro jejich kontrolovaný provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾.

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li vymezená část vzdušného prostoru zasahovat do výšky nižší než 300 m nad terénem, obec, nad jejímž správním obvodem se má tato část vzdušného prostoru nacházet.

(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat poskytovatel společné informační služby a poskytovatelé služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾, poskytovatelé leteckých služeb, organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny.

(4) Úřad v opatření obecné povahy stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾rovněž

a) podmínky užívání vymezené části vzdušného prostoru České republiky,

b) technické požadavky, které musí splňovat bezpilotní systém provozovaný ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky,

c) podmínky oddělení provozu bezpilotních a ostatních letadel ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky,

d) vymezení služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytovaných ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky a požadavky na tyto služby kladené,

e) poskytovatele společné informační služby,

f) pravidla zpřístupňování provozních údajů ze strany poskytovatele společné informační služby, poskytovatelů služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů a poskytovatelů letových provozních služeb a

g) pravidla přístupu k údajům poskytovaným poskytovatelem společné informační služby.

(5) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

§ 44h

(1) Jsou-li vážně ohroženy veřejný pořádek, bezpečnost osob nebo majetku nebo obrana státu anebo je-li to nezbytné z důvodu plnění úkolu Policie České republiky a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi; to neplatí, je-li nutno okamžitě zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel z důvodu plnění úkolu Policie České republiky.

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, které je dotčeným orgánem v řízení o jeho návrhu.

(3) Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.

(4) Opatření obecné povahy zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(5) Příslušník Policie České republiky je oprávněn vydat pokyn, jímž v nezbytném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi, je-li takový pokyn nutno vydat okamžitě z důvodu plnění úkolu Policie České republiky.

§ 44i

(1) Úřad může opatřením obecné povahy na základě podnětu osoby, která prokáže, že její práva mají být takovým opatřením chráněna nebo že má oprávněný zájem na takovém opatření, dočasně, nejdéle však na období 5 po sobě jdoucích dnů, vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž

a) zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel, nebo

b) umožní létání bezpilotních letadel jednomu provozovateli bezpilotního systému nebo kategorii provozovatelů bezpilotních systémů.

(2) Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.

(3) V řízení o návrhu opatření obecné povahy Úřad zohlední, zda

a) nelze ochrany práv či oprávněných zájmů sledovaných podatelem podnětu dosáhnout jinak,

b) zájem na zachování přístupnosti vzdušného prostoru České republiky nepřevažuje nad zájmem na ochraně práv či oprávněných zájmů podatele podnětu a

c) doba a rozsah požadovaného vymezení části vzdušného prostoru České republiky nejsou nepřiměřené.

(4) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalším dotčeným orgánem, jímž je obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 dnů.

(5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho zveřejnění organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny.

(6) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.

§ 44j

(1) Digitální mapa pro užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel (dále jen „digitální mapa”) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad.

(2) V digitální mapě jsou vyznačeny části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující

a) pravidla létání bezpilotních letadel vymezená opatřeními obecné povahy vydanými podle tohoto zákona,

b) pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 a

c) pravidla létání bezpilotních letadel stanovená ve zvláštním právním předpisu⁴¹⁾.

(3) Části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující pokyny vydané podle § 44h odst. 5 vyznačí v digitální mapě neprodleně po jejich vydání Policie České republiky.

(4) Pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nabývají právních účinků nejdříve okamžikem jejich zveřejnění v digitální mapě.

(5) Údaje vedené v digitální mapě jsou veřejně přístupné ve výměnném formátu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II

LETECKÉ SLUŽBY

Díl 1

§ 45

Letecké služby

(1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.

(2) Leteckými službami jsou

a) letové provozní služby včetně letištních,

b) letecká telekomunikační služba,

c) letecká meteorologická služba,

d) letecká služba pátrání a záchrany,

e) letecká informační služba,

f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,

g) služby při odbavovacím procesu na letišti,

h) služba tvorby letových postupů.

(3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.

(4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.

Díl 2

Letové provozní služby

§ 46

(1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice.

(2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která

a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,

b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,

c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.

§ 47

(1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.

(2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.

§ 48

Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba

a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,

b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,

c) o odejmutí pověření požádala.

Díl 3

Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu, letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů

§ 49

(1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.

(2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

Díl 4

Letové navigační služby

§ 49a

(1) Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování¹⁷⁾může poskytovat právnická osoba, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi¹⁸⁾, nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování¹⁷⁾může poskytovat právnická osoba podle věty první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování¹⁷⁾se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí.

(2) Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi¹⁸⁾zruší, jestliže určená osoba

a) pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi¹⁸⁾,

b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi¹⁸⁾, nebo

c) o zrušení určení požádala.

(3) Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie^5c), Ministerstvu dopravy a Úřadu.

(4) Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna poskytovat rovněž právnická osoba, která

a) byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi¹⁸⁾a

b) je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi¹⁸⁾(dále jen „smlouva o využití služeb”) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb.

(5) Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany.

(6) Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu, obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu.

(7) Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší, jestliže osoba poskytující tyto služby

a) přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo

b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování¹⁷⁾.

(9) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob poskytujících letové navigační služby.

§ 49aa

Odepření poskytování letových navigačních služeb

(1) Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich poskytování příjemci, který je vůči ní nebo vůči Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL) prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za touto osobou dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li

a) souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100 000 Kč a

b) doba prodlení nejméně 3 měsíce.

(2) Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu.

(3) Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými letovými navigačními službami.

(4) Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí odepření jejich poskytování

a) Úřadu,

b) provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela,

c) Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL).

Díl 5

Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti

§ 49b

(1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti^5f)(dále jen „odbavovací služby”) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.

(2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.

§ 49c

Podmínky pro udělení souhlasu

(1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,

b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,

c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,

d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,

e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,

f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.

(2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49d

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1m)výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 49e

Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

§ 49f

Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti

(1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.

(2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49g

Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště

(1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,

2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,

2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.

(2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49h

(1) V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede

a) druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje,

b) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,

c) postup směřující k překonání zavedených omezení,

d) den, kterým se opatření zavádí, a

e) dobu, na kterou se opatření zavádí.

(2) Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření, včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno; musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců.

(3) Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán.

§ 49i

Výbor leteckých dopravců

Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.

§ 49j

Výběrové řízení

(1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.

(2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Úřad po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.

(3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.

(4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu

a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1,

b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1,

c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2.

(5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.

§ 49k

Souhlas

(1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen

a) provozovatelem letiště, nebo

b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo

c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.

(2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.

§ 49l

Změna údajů

Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.

§ 49m

Odnětí souhlasu

Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb

a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu,

b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen,

c) o odnětí souhlasu požádal,

d) nesplní povinnost uloženou v § 49l.

§ 49n

Přístup k letištním zařízením

Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.⁹⁾

§ 49o

Vedení účtů

Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.

HLAVA III

§ 50

Létání vojenských, policejních a celních letadel

(1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu.

(2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání.

(3) Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání.

§ 50a

Létání hasičských bezpilotních letadel

Nelze-li jinak zajistit plnění základního úkolu Hasičského záchranného sboru České republiky podle zákona o hasičském záchranném sboru, lze se výjimečně při létání hasičských bezpilotních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. V takovém případě je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyla ohrožena bezpečnost létání, a zajistit koordinaci létání hasičských bezpilotních letadel s létáním vojenských, policejních a celních letadel.

§ 51

Letecké služby pro vojenské účely

(1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání.

(2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.

(3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.

§ 51a

Databáze údajů o terénu a překážkách

(1) Ministerstvo dopravy vede elektronickou databázi geografických, topografických a geodetických údajů o terénu a překážkách na území České republiky (dále jen „databáze”).

(2) Ministerstvo dopravy může se souhlasem Ministerstva obrany rozhodnout o pověření vedením databáze právnickou osobu na základě její žádosti, pokud tato osoba

a) poskytuje leteckou informační službu,

b) má vytvořen administrativní systém vedení databáze,

c) má vybavení k vedení databáze a zajistí, aby nedocházelo ke ztrátě nebo změně údajů uchovávaných v databázi, a

d) zajistí vedení databáze odborně způsobilými osobami, které mají ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo jinou obdobnou zkouškou prokazující stejný stupeň dosaženého vzdělání.

(3) Ministerstvo dopravy v pověření stanoví podmínky vedení databáze a dobu jeho platnosti.

(4) Ministerstvo dopravy pověření odejme, pokud osoba pověřená vedením databáze

a) přestala splňovat podmínky pro vydání pověření,

b) závažným způsobem porušila ustanovení tohoto zákona,

c) závažným způsobem porušila podmínky stanovené v pověření, nebo

d) o odnětí pověření požádala.

(5) Pověření zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je jeho držitelem.

(6) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zajišťuje ochranu databáze před zneužitím a zásahem neoprávněných osob.

(7) Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů bezúplatně předává údaje uvedené v odstavci 1 Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze.

(8) Ministerstvo obrany může na žádost provozovatele letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, který provozuje letiště ve vlastnictví České republiky, s nímž přísluší právo hospodařit Ministerstvu obrany, předat bezúplatně Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze výsledky zeměměřičských činností zpracovaných pro potřeby obrany státu, za účelem zpracování údajů podle odstavce 1.

(9) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi Ministerstvu obrany a Úřadu. Osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi rovněž Ministerstvu dopravy.

(10) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zveřejňuje údaje z databáze v Letecké informační příručce podle § 99 odst. 2 při každé jejich změně, nejméně však jednou za rok.

(11) Vymezení údajů uchovávaných v databázi, jejich rozsah a vlastnosti, způsob vedení databáze, doklady, které je třeba k žádosti o pověření k vedení databáze doložit, požadavky na způsob ochrany databáze, údaje předávané Ministerstvem obrany a provozovatelem letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, jejich rozsah, vlastnosti, formu a četnost předávání, a rozsah údajů zveřejňovaných v Letecké informační příručce stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52

(zrušen zák. č. 431/2022 Sb. k 1.1.2023)

§ 53

Povinné opuštění vzdušného prostoru

(1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno.

(2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis.

§ 54

Velitel letadla

Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.

HLAVA IV

BEZPILOTNÍ SYSTÉMY

Díl 1

Provozovatelé bezpilotních systémů

§ 54a

Registr provozovatelů bezpilotních systémů

(1) Registr provozovatelů bezpilotních systémů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾.

(2) Provozovatel bezpilotního systému, který je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾povinen se zapsat do registru provozovatelů bezpilotních systémů, může za účelem splnění této povinnosti učinit podání rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být provozovatel bezpilotního systému ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci⁴²⁾.

(3) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru provozovatelů bezpilotních systémů

a) Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky,

b) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, Agentuře a Evropské komisi a

c) poskytovateli letových provozních služeb, poskytovateli společné informační služby a poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾, poskytují-li služby ve vzdušném prostoru České republiky vymezeném pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle § 44g.

(4) Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí.

(5) Provozovatel bezpilotního systému oznámí Úřadu změnu údaje, který je zapsán v registru provozovatelů bezpilotních systémů, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo; oznámení může být učiněno rovněž způsobem podle odstavce 2. Úřad změnu údaje na základě oznámení v registru zapíše.

(6) Úřad zapíše do registru provozovatelů bezpilotních systémů údaj o tom, že provozovatel bezpilotního systému ukončil činnost spočívající v provozování bezpilotních systémů, oznámil-li provozovatel bezpilotního systému tuto skutečnost Úřadu nebo dozvěděl-li se Úřad o tom, že provozovatel bezpilotního systému zemřel anebo zanikl. Úřad provede výmaz zápisu provozovatele bezpilotního systému z registru po uplynutí 5 let ode dne, kdy došlo k zápisu údaje o ukončení činnosti spočívající v provozování bezpilotních systémů do registru.

§ 54b

Podání prostřednictvím uživatelského rozhraní

(1) Žadatel o udělení oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾může podat žádost o udělení tohoto oprávnění rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci⁴²⁾.

(2) Osoba, která hodlá provozovat bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu v souladu se standardním scénářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, může učinit prohlášení o souladu se standardním scénářem rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být tato osoba ztotožněna prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci⁴²⁾.

§ 54c

Omezení a odnímání oprávnění provozovatelů bezpilotních systémů

(1) Úřad oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu odejme, požádal-li o to jeho držitel. Přestal-li držitel oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů splňovat podmínky pro jeho udělení stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění omezí nebo odejme. Omezení oprávnění se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat.

(2) Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, vydá provozovateli bezpilotního systému nový doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu nebo nové osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů. Provozovatel bezpilotního systému odevzdá původní doklad nebo osvědčení Úřadu do 5 dnů ode dne vydání nového dokladu nebo osvědčení.

(3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, odevzdá provozovatel bezpilotního systému doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů Úřadu do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

§ 54d

Pojištění

(1) Provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A3 otevřené kategorie provozu, pokud maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla přesahuje 4 kg, a provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu musí mít po celou dobu provozování bezpilotního systému sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné; to neplatí, je-li provozovatelem bezpilotního systému spolek podle § 54n nebo člen takového spolku.

(2) Nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel^10a)jinak, sjednává se pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému

a) v otevřené kategorii provozu ve vztahu ke všem bezpilotním systémům provozovaným jejich provozovatelem a

b) ve specifické kategorii provozu ve vztahu ke každému bezpilotnímu systému samostatně.

(3) Minimální výši limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li výši limitu pojistného plnění přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel^10a).

Díl 2

Dálkově řídící piloti

§ 54e

(1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu na žádost osoby, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v otevřené kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.

(2) Výuku a zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. Výuku a zkoušku absolvuje zájemce o jejich vykonání

a) způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho ztotožnění prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci⁴²⁾, nebo

b) pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou poté, co Úřad nebo jím pověřená osoba ověří jeho totožnost.

(3) Zkouška se skládá formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾. Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně.

(4) Osoba, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku, podá žádost o vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu bezprostředně po jejím úspěšném složení, a to

a) způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo

b) pomocí výpočetní techniky v místě jejich provedení.

(5) Řízení o žádosti, která nebyla podána bezprostředně po úspěšném složení zkoušky, Úřad usnesením zastaví.

(6) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.

(7) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 6 použije obdobně.

(8) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(9) Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 54f

(1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.

(2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba.

(3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která

a) prokáže svoji totožnost,

b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu a

c) čestně prohlásí, že si osvojila praktické dovednosti pro řízení bezpilotního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾.

(4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾. Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel.

(5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.

(6) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně.

(7) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 54g

(1) Úřad vydá osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.

(2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba.

(3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která

a) prokáže svoji totožnost a

b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu.

(6) Držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně.

(7) Porušil-li držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 54h

(1) Úřad může pověřit prováděním výuky a zkoušky pomocí výpočetní techniky podle § 54e odst. 2 písm. b) a dodatečné zkoušky podle § 54f a 54g osobu, která má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytných pro provádění těchto činností a která sama nebo prostřednictvím svého zaměstnance zajistí dohled nad jejich prováděním. V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění těchto činností.

(2) Úřad pověření podle odstavce 1 odejme, pokud pověřená osoba

a) o to požádala,

b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo

c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření.

§ 54i

(1) Úřad na žádost držitele platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 nebo A2 otevřené kategorie provozu nebo držitele platného osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu vydá nové osvědčení, absolvoval-li žadatel školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro příslušnou podkategorii otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu. Nové osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí.

(2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání.

(3) Školení provádí Úřad nebo jím pověřená osoba.

(4) Úřad může pověřit prováděním školení osobu, která

a) je odborně způsobilá k provádění tohoto školení nebo zajistí jeho provádění prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance a

b) má zpracovaný výukový plán zajišťující provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾.

(5) Odborně způsobilým k provádění školení je ten, kdo

a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,

b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a

c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu.

(6) V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění školení.

(7) Školení se provádí v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou. Úřad nebo pověřená osoba ověří totožnost účastníka školení před jeho zahájením. Pověřená osoba provádí školení v souladu s výukovým plánem zajišťujícím provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾. Pověřená osoba zašle potvrzení o absolvování školení účastníkem elektronicky Úřadu bezprostředně po jeho ukončení. Náklady na absolvování školení hradí jeho účastník.

(8) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba

a) o to požádala,

b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo

c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření.

(9) Délku školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 54j

Úřad odejme pověření k provádění výcviku praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel³⁹⁾udělené podle tohoto přímo použitelného předpisu, pokud pověřená osoba

a) o to požádala,

b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, nebo

c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem.

§ 54k

(1) Řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n, může pouze osoba, která je držitelem potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu. Potvrzení vydá provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, osobě, která

a) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu,

b) absolvovala školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a

c) je s tímto provozovatelem bezpilotního systému ve smluvním vztahu, jehož předmětem je řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele; to neplatí, jde-li o vydání potvrzení tomuto provozovateli bezpilotního systému.

(2) Provádění školení zajišťuje provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů,

a) v rozsahu a způsobem, který je stanoven v dokladu osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo v osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, a

b) ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem na základě smlouvy, kterou s ní provozovatel bezpilotního systému uzavřel.

(3) Úřad pověří k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení osobu, která je k tomu odborně způsobilá nebo zajistí její uskutečňování prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance. Odborně způsobilým je ten, kdo

a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,

b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a

c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu.

(4) V pověření Úřad stanoví podmínky pro uskutečňování řádné spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení. Uskutečňovat spolupráci nesmí ten, jehož poměr k provozovateli bezpilotního systému nebo jím vykonávané činnosti anebo k dálkově řídícímu pilotu ohrožuje její řádné uskutečňování.

(5) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba

a) o to požádala, nebo

b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření.

(6) Porušil-li držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této kategorii. Účastníkem řízení je rovněž provozovatel bezpilotního systému, který potvrzení vydal. Osobě, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může provozovatel bezpilotního systému vydat nové potvrzení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zjistí-li Úřad, že potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu bylo osobě vydáno před uplynutím této lhůty jiným provozovatelem bezpilotního systému, sdělí mu bezodkladně tuto skutečnost a vyzve držitele takto vydaného potvrzení k jeho vrácení provozovateli bezpilotního systému.

(7) Držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu vrátí toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, který mu je vydal, bezodkladně poté, co

a) přestal být držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu,

b) bylo rozhodnuto o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu,

c) zanikl jeho smluvní vztah s provozovatelem bezpilotního systému, jehož předmětem bylo řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele, nebo

d) byl Úřadem podle odstavce 6 vyzván k jeho vrácení.

(8) Došlo-li u držitele potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, který toto potvrzení vydal, ke skutečnosti podle odstavce 7 písm. a) nebo b), nesmí do doby opětovného vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu nebo do doby vydání nového potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n.

(9) Provozovatel bezpilotního systému bezodkladně poté, co

a) vydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, zašle jeho kopii Úřadu, a

b) u držitele jím vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení podle odstavce 7 písm. a) nebo c), sdělí tuto skutečnost Úřadu.

(10) Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 54l

(1) Registr dálkově řídících pilotů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje o držiteli dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému, jimiž jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) adresa pobytu a

d) údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému.

(2) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru dálkově řídících pilotů Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky. Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí.

(3) Údaje vedené v registru dálkově řídících pilotů se uchovávají po dobu platnosti dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému a dále 5 let po jejím uplynutí.

(4) Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 54m

(1) Policie České republiky a Úřad mohou vyzvat dálkově řídícího pilota k

a) prokázání jeho totožnosti,

b) předložení dokladu osvědčujícího jeho způsobilost k řízení bezpilotního systému,

c) podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nebo

d) přerušení letu bezpilotního letadla za účelem výkonu kontroly nebo ukončení ohrožení bezpečnosti létání.

(2) Dálkově řídící pilot je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

Díl 3

Spolky

§ 54n

Provozování a řízení bezpilotních systémů v rámci spolku

(1) Bezpilotní systém může provozovat nebo řídit člen spolku, jde-li o spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení (dále jen „oprávnění spolku”). Provozovat bezpilotní systém může rovněž spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění spolku (dále jen „oprávněný spolek”).

(2) Bezpilotní systém může řídit rovněž osoba, která nemá trvalý ani jiný pobyt v České republice, není členem oprávněného spolku a je členem obdobné organizace se sídlem na území jiného státu, účastní-li se soutěže nebo veřejného leteckého vystoupení pořádaných oprávněným spolkem (dále jen „účastník mezinárodní akce”) v místě a čase jejich konání; za provozovatele takto řízeného bezpilotního systému se považuje oprávněný spolek.

§ 54o

Oprávnění spolku

(1) Úřad udělí oprávnění spolku na žádost spolku, pokud

a) má sídlo na území České republiky,

b) má zřízenu kontrolní komisi,

c) členové jeho statutárního orgánu a kontrolní komise jsou bezúhonní,

d) alespoň 1 člen statutárního orgánu a 1 člen kontrolní komise mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů,

e) osoby, které budou zajišťovat školení členů spolku řídících bezpilotní systémy a účastníků mezinárodních akcí, mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a

f) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a pravidla, které zajišťují bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hlediska

1. ochrany života, zdraví, majetku a soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy a ochrany životního prostředí,

2. plnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, od nichž se žadatel nehodlá odchýlit, a

3. plnění povinností uvedených v odstavci 5.

(2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu vymezeny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel³⁹⁾, od nichž se žadatel hodlá odchýlit, a podmínky, které se uplatní namísto nich. K žádosti o udělení oprávnění spolku musí být přiloženy

a) doklad ne starší než 3 měsíce prokazující splnění podmínky bezúhonnosti člena statutárního orgánu nebo kontrolní komise, je-li občanem jiného státu, vydaný státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestné prohlášení, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie a

b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).

(3) Za bezúhonnou se pro účely řízení o žádosti o udělení oprávnění spolku považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním nebo řízením bezpilotního systému, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.

(4) Oprávněný spolek upraví pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) tak, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v oprávnění spolku. Do doby úpravy pravidel spolku nesmí člen oprávněného spolku, oprávněný spolek ani účastník mezinárodní akce provozovat nebo řídit bezpilotní systém.

(5) Oprávněný spolek

a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) upravená podle odstavce 4 (dále jen „pravidla spolku”),

b) prokazatelně seznámí své členy a účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku,

c) zajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém a účastníci mezinárodní akce absolvovali školení k získání teoretických znalostí, popřípadě praktických dovedností, potřebných k řízení bezpilotního systému v rozsahu a způsobem, který je stanoven v oprávnění spolku, a po absolvování tohoto školení vydá těmto členům průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém,

d) vede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém a účastníků mezinárodní akce a tento seznam průběžně aktualizuje,

e) provádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů a přijímá opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku,

f) se zdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní,

g) prokazatelně a bezodkladně oznámí osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo,

h) dodržuje pravidla spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, a

i) musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel^10a), je-li provozovatelem bezpilotního systému.

(6) Oprávněný spolek oznámí Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady tuto změnu prokazující. Úřad rozhodnutí o udělení oprávnění spolku změní, jde-li o skutečnost v tomto rozhodnutí uvedenou a jsou-li i nadále v rozsahu oznámené změny splněny podmínky pro udělení oprávnění spolku.

(7) Úřad oprávnění spolku odejme, požádal-li o to oprávněný spolek. Přestal-li oprávněný spolek splňovat podmínky pro udělení oprávnění spolku nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem anebo podmínku stanovenou v oprávnění spolku, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění spolku omezí nebo odejme. Omezení oprávnění spolku se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat.

(8) Vyhoví-li Úřad žádosti oprávněného spolku o udělení nového oprávnění spolku, zaniká dosavadní oprávnění spolku dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo této žádosti vyhověno.

(9) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o

a) udělení oprávnění spolku,

b) změně rozhodnutí o udělení oprávnění spolku, nebo

c) omezení nebo odnětí oprávnění spolku.

§ 54p

Povinnosti člena oprávněného spolku a účastníka mezinárodní akce a povinnost spojená se zánikem členství v oprávněném spolku

(1) Člen oprávněného spolku provozující nebo řídící bezpilotní systém a účastník mezinárodní akce dodržují pravidla spolku.

(2) Stanoví-li tak pravidla spolku nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel^10a), musí mít člen oprávněného spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo tímto přímo použitelným předpisem.

(3) Osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, vrátí spolku průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém do 15 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Byl-li průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém vydán v elektronické podobě, nesmí osoba, jejíž členství ve spolku zaniklo, tento průkaz používat.

Díl 4

Společná informační služba a služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů

§ 54q

Zveřejňování údajů o poskytovatelích služeb

Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o poskytovatelích společné informační služby a poskytovatelích služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾, jimž vydal osvědčení podle tohoto přímo použitelného předpisu. Zveřejňovanými údaji jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a dále vymezení jím poskytovaných služeb.

§ 54r

Omezení a odnětí oprávnění k poskytování služeb

(1) Přestal-li poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾splňovat podmínky pro udělení oprávnění stanovené tímto přímo použitelným předpisem, neposkytuje-li službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu nebo porušil-li závažným způsobem jinou jím stanovenou povinnost, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění k poskytování služeb tímto poskytovatelem omezí nebo odejme. Úřad oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾

a) omezí nebo odejme rovněž tehdy, požádá-li o to poskytovatel, nebo

b) odejme rovněž tehdy, nezahájil-li poskytovatel poskytování těchto služeb do 6 měsíců od udělení oprávnění k jejich poskytování nebo neposkytuje-li tyto služby po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců.

(2) Omezení oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾se provede omezením rozsahu poskytovaných služeb nebo způsobu jejich poskytování anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, v níž lze tyto služby poskytovat. Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění, vydá poskytovateli společné informační služby nebo poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾nové osvědčení dokládající toto oprávnění; poskytovatel odevzdá původní osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení.

(3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů⁴⁰⁾, odevzdá poskytovatel osvědčení dokládající toto oprávnění Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

Díl 5

Použití ustanovení zákona a předpisů Evropské unie na bezpilotní systémy

§ 54s

(1) Na bezpilotní systémy, jejich registraci a způsobilost, osoby vykonávající činnosti související se zajištěním jejich bezpečného a plynulého provozu, létání bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru České republiky, oznamování jiných než vážných incidentů souvisejících s provozem bezpilotních systémů a létání bezpilotních letadel za účelem rekreace, individuální potřeby, sportu nebo výcviku pilotů se nepoužijí

a) části druhá a třetí,

b) část pátá hlavy II a III, s výjimkou § 50, 50a a 53,

c) § 55b odst. 1 a

d) část sedmá.

(2) Na projektování, výrobu, údržbu, provoz a řízení bezpilotního systému v otevřené nebo specifické kategorii provozu pro celní, policejní, záchranné nebo hasičské účely se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví^1c)a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě použijí.

HLAVA V

ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ

§ 55

Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod

(1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav”) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.

(2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři.

(3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu.

§ 55a

Činnost Ústavu

(1) Ústav

a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů,

b) plní úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectví³⁷⁾, včetně úkolů kontaktního místa a zveřejňování bezpečnostní zprávy.

(2) Inspektoři Ústavu jsou povinni

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a

b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu.

(3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant”). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících.

(4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody.

(5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra.

(6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55b

Zjišťování příčin jiných než vážných incidentů

(1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu.

(2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat

a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu,

b) okamžité vypracování seznamu důkazů,

c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat,

d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

f) vysvětlení od osob,

g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu.

(3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectví mít prospěch z jejích závěrů.

§ 55c

Pověření

(1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba podřízena Ústavu.

(2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví¹⁹⁾. Na výkon činností právnickou osobou pověřenou podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a 4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1 zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou osobou.

(3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu bezodkladně oznamovat

a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a

b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení pověření.

(4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření,

b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odejmutí pověření požádal.

(5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55d

(zrušen zák. č. 261/2017 Sb. k 16.11.2017)

ČÁST ŠESTÁ

LETECKÉ ČINNOSTI

HLAVA I

OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA

§ 56

(1) Obchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence vydané Úřadem.

(2) Obchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu.

§ 57

(zrušen zák. č. 225/2006 Sb. k 1.7.2006)

§ 58

(1) Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za těchto podmínek:

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

c) žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾.

(2) Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 59

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^1m)výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 60

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.

§ 61

(zrušen zák. č. 225/2006 Sb. k 1.7.2006)

§ 62

Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede

a) označení tuzemského leteckého dopravce, včetně identifikačního čísla osoby poskytnutého správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^9a),

b) druh obchodní letecké dopravy,

c) četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období,

d) počet a druhy provozovaných letadel,

e) datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy,

f) dobu, na kterou se licence uděluje,

g) podmínky provozování obchodní letecké dopravy.

§ 63

Změna licence

Úřad může rozhodnout o změně licence

a) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o vydání licence,

b) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost obchodní letecké dopravy,

c) na základě odůvodněné žádosti držitele licence.

§ 64

Omezení obchodní letecké dopravy

Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů

a) bezpečnosti létání,

b) veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti,

c) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 65

Odejmutí licence

Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence

a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie^5j),

b) neplní podmínky stanovené v licenci, nebo

c) o odejmutí licence požádal.

§ 66

Licence pozbývá platnosti

a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

b) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence.

§ 67

Osvědčení leteckého provozovatele

(1) Osvědčení leteckého provozovatele vydává Úřad na základě žádosti tuzemského leteckého dopravce.

(2) Osvědčením leteckého provozovatele se osvědčuje, že tuzemský letecký dopravce

a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál, bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro obchodní leteckou dopravu,

b) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění obchodní letecké dopravy.

(3) Osvědčení leteckého provozovatele Úřad odejme, přestane-li tuzemský letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2.

(4) Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis.

§ 68

Povinnosti tuzemského leteckého dopravce

(1) Tuzemský letecký dopravce je povinen

a) provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v licenci,

b) oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence, nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů od vzniku těchto změn,

c) oznámit nejpozději 20 dnů předem Úřadu zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,

d) oznámit nejpozději 3 dny předem Úřadu zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,

e) oznámit do 24 hodin Úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci,

f) při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob, zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal,

g) ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní podmínky.

(2) Tuzemský letecký dopravce je dále povinen vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným¹⁹⁾a podle tohoto plánu postupovat. Plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným obsahuje

a) pracovní postupy pro potvrzení účasti cestujícího na letecké nehodě a jejich personální a materiální zabezpečení a

b) pracovní postupy pro poskytnutí péče obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, včetně informační, psychologické, právní a finanční pomoci, a jejich personální a materiální zabezpečení.

§ 69

Předávání údajů o cestujících

(1) Letecký dopravce je povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu^5j)příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici¹ⁿ⁾, a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla.

(2) Údaji předávanými podle odstavce 1 jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c) státní občanství,

d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal,

e) místo vstupu na území České republiky,

f) číslo letu,

g) datum a čas odletu a příletu,

h) počáteční místo nástupu k dopravě a

i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem.

(3) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu^5k)o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 1.

(4) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 1, do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni.

(5) Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčena.

(6) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajů předávaných podle odstavce 1 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto údaje nevyužije k plnění jí stanoveného úkolu.

(7) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem^5l)nejsou ustanoveními odstavců 1 a 6 dotčena.

§ 69a

Předávání údajů jmenné evidence cestujících

(1) Letecký dopravce předá Policii České republiky údaje jmenné evidence cestujících, které shromažďuje při své obvyklé činnosti a které se týkají jím uskutečňovaného letu se vzletem, mezipřistáním nebo přistáním na území České republiky. Letecký dopravce tyto údaje předá elektronicky nebo, není-li to technicky možné, jiným vhodným způsobem, a to ve lhůtě

a) 24 až 48 hodin před plánovaným časem odletu a

b) bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu.

(2) Údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu uskutečňovaného leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie je letecký dopravce povinen předat podle odstavce 1 jen tehdy, vyplývá-li to z informace o předávání takových údajů zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie.

(3) Údaje jmenné evidence cestujících předávané podle odstavce 1 písm. b) může letecký dopravce předat rovněž formou aktualizace údajů předaných podle odstavce 1 písm. a).

(4) Údaje jmenné evidence cestujících, které letecký dopravce předává podle odstavců 1 a 2, předá letecký dopravce Policii České republiky rovněž na její žádost, a to neprodleně po doručení žádosti.

(5) Údaji jmenné evidence cestujících se rozumí

a) rezervační kód pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících,

b) datum rezervace a datum vystavení letenky,

c) datum plánované cesty,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení cestujícího,

e) adresa a kontaktní informace o cestujícím,

f) veškeré údaje o provedené platbě za poskytnuté služby,

g) veškeré údaje o průběhu letu pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících,

h) veškeré údaje o věrnostním programu cestujícího,

i) identifikační kód cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,

j) veškeré údaje o stavu odbavení cestujícího, potvrzení jeho odletu a o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace,

k) veškeré údaje o vyčlenění cestujícího z rezervace,

l) veškeré údaje o nezletilých osobách cestujících bez doprovodu,

m) veškeré údaje obsažené v položce „obecné poznámky” v rezervačním systému leteckého dopravce,

n) číslo vystavené letenky, datum a místo jejího vystavení, identifikační kód vystavující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a veškeré údaje z automatizovaného systému cen a rezervačních podmínek leteckého dopravce,

o) číslo sedadla a veškeré další informace o sedadle,

p) kód leteckého dopravce uváděný v rámci společného označování linek,

q) veškeré údaje o zavazadlech,

r) počet a jména a příjmení cestujících v rámci jednotlivého záznamu ve jmenné evidenci cestujících,

s) údaje o cestujících uvedené v § 69 odst. 2 a

t) jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až s).

§ 70

Mezinárodní obchodní letecká doprava

(1) O záměru provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, informuje letecký dopravce Evropské unie²⁰⁾bez zbytečného odkladu Ministerstvo dopravy.

(2) Letecký dopravce Evropské unie²⁰⁾, který hodlá provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a která obsahuje omezení přístupu leteckých dopravců na přepravní trh mezi Českou republikou a druhou smluvní stranou, musí mít k této obchodní letecké dopravě uděleno právo provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince v daném rozsahu (dále jen „přepravní právo”).

§ 70a

Udělení přepravního práva

(1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravního práva leteckému dopravci Evropské unie²⁰⁾na základě jeho žádosti.

(2) Žádost o udělení přepravního práva vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci Evropské unie²⁰⁾vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele, a který nad ním vykonává kontrolu,

b) adresu provozovny leteckého dopravce na území České republiky, jedná-li se o leteckého dopravce jiného členského státu,

c) vymezení nabízených služeb obchodní letecké dopravy včetně období a typu provozu,

d) návrh letového řádu včetně organizačního a zeměpisného vymezení plánovaného provozu a dne předpokládaného zahájení provozu,

e) vymezení způsobu technického zabezpečení provozu včetně typu a vnitřního uspořádání používaných letadel a právního vztahu k nim,

f) vymezení plánované cenové politiky včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu,

g) vymezení předpokládaného vývoje objemu dopravy a předpokládaného využití kapacity letadla v průběhu 3 let ode dne předpokládaného zahájení provozu,

h) vymezení způsobu nabízení služeb obchodní letecké dopravy včetně distribuce přepravních dokladů,

i) vymezení způsobu a rozsahu zapojení linky odpovídající požadovanému přepravnímu právu do sítě linek leteckého dopravce Evropské unie²⁰⁾a její návaznosti na sítě ostatních leteckých dopravců a

j) vymezení zamýšlené spolupráce s jinými leteckými dopravci, včetně způsobu a rozsahu této spolupráce, na lince odpovídající požadovanému přepravnímu právu.

§ 70b

(1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci Evropské unie²⁰⁾mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců Evropské unie²⁰⁾zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce do 7 dnů od jejich doručení.

(2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení.

(3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1.

§ 70c

(1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva přihlédne k

a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy, míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a úrovně služeb obchodní letecké dopravy,

b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku,

c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu,

d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům,

e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie²⁰⁾včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu,

f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek,

g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel, pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou,

h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci,

i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a

j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým dopravcem Evropské unie²⁰⁾.

(2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům, umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

(3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu neurčitou.

(4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě žádosti leteckého dopravce Evropské unie²⁰⁾, kterému bylo uděleno přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva.

(5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce.

(6) Letecký dopravce Evropské unie²⁰⁾, kterému bylo uděleno přepravní právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy

a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a

b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez zbytečného odkladu.

(7) Letecký dopravce Evropské unie²⁰⁾nesmí udělené přepravní právo převést na jinou osobu.

§ 70d

(1) Letecký dopravce Evropské unie²⁰⁾může požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5 použijí obdobně.

(2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem Evropské unie²⁰⁾, kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím

a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne,

b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je žadateli, nebo

c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je udělí žadateli.

§ 70e

Odnětí přepravního práva

(1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký dopravce Evropské unie²⁰⁾

a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva,

b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit,

c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva,

d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo

e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy.

(2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud

a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého dopravce Evropské unie²⁰⁾, kterému bylo přepravní právo uděleno, přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního práva, nebo

b) leteckému dopravci Evropské unie²⁰⁾příslušný orgán nevydá nebo zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince.

§ 70f

Obchodní letecká doprava leteckého dopravce jiného členského státu

(1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území České republiky.

(2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový řád, který obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) nabízenou kapacitu letadla,

e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a

f) dobu platnosti letového řádu.

(3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, oznámení nepodává.

(4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10 dnů před zahájením každého provozního období.

(5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem provedení prvního letu.

(6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,

c) typ a poznávací značku letadla a

d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele.

§ 71

Pravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země

(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí.

(2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem:

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,

b) osvědčení leteckého provozovatele,

c) osvědčení letové způsobilosti,

d) osvědčení hlukové způsobilosti.

(3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád, který obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) nabízenou kapacitu letadla,

e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,

f) dobu platnosti letového řádu.

(4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují.

(5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.

(6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

§ 71a

Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud letecký dopravce ze třetí země

a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit,

b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat,

c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo

e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii²¹⁾nebo rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 71b

Oznamovací povinnost leteckého dopravce ze třetí země

(1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20 dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje.

(2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje

a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky,

b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a

c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky.

(3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

§ 71c

Nepravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země

(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí.

(2) Žádost se podává alespoň

a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení jednotlivého letu,

b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu nebezpečného zboží²²⁾, nebo

c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii nepravidelných letů.

(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,

e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu,

f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží²²⁾, je-li přepravováno,

g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží²²⁾Organizací spojených národů, je-li přepravováno,

h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla objednatele přepravy,

i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno, a

j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích služeb na území České republiky.

(4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem:

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,

b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného zboží²²⁾, je-li přepravováno,

c) osvědčení leteckého provozovatele,

d) osvědčení letové způsobilosti,

e) osvědčení hlukové způsobilosti.

(5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují.

(6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.

(7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

§ 71d

Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší, nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e).

§ 72

Zvláštní ustanovení o řízeních ve věcech obchodní letecké dopravy

(1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo anglického jazyka, nesdělí-li Ministerstvo dopravy účastníku řízení, že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně.

(2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy; v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující české znění.

(3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v elektronické podobě bez použití podpisu nebo prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje; Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně.

(4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání, nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované písemnosti adresátem prostřednictvím podepsané datové zprávy se nevyžaduje.

HLAVA II

LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI

Letecké práce

§ 73

Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.

§ 74

(1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad.

(2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce.

(3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení.

§ 74a

(1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky.

(2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje.

(3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu.

(4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

§ 75

Letecké činnosti pro potřeby státu

(1) Leteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem

a) přepravy ústavních činitelů,

b) výkonu státní správy.

(2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy.

§ 76

Letecké činnosti pro vlastní potřebu

(1) Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů.

(2) Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebu.

(3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.

§ 77

Rekreační a sportovní létání

Rekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9.

§ 78

Letecké veřejné vystoupení

Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu; to neplatí pro uskutečňování leteckého veřejného vystoupení bezpilotními systémy v otevřené kategorii provozu nebo oprávněným spolkem. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru.

HLAVA III

POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL

§ 79

Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen

a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem,

b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem,

c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené,

d) provádět lety podle pravidel létání,

e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby.

§ 80

(1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu.

(2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy.

ČÁST SEDMÁ

SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ

§ 81

(1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.

(2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména

a) ultralehký kluzák,

b) ultralehký letoun,

c) motorový závěsný kluzák,

d) ultralehký vrtulník,

e) ultralehký motorový vírník,

f) motorový padákový kluzák,

g) závěsný kluzák,

h) padákový kluzák,

i) sportovní padák.

(3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista.

(4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy.

(5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu.

(6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje.

(7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení.

(8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

Správa sportovních létajících zařízení

§ 82

(1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen „pověřená osoba”) na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah.

(2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel

a) má sídlo na území České republiky,

b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona,

c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů,

d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení,

e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení,

f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikací,

g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby,

h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu^5k).

(3) Ministerstvo dopravy pověření odejme,

a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření,

b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá.

(4) Rozhodnutí o pověření a o odejmutí tohoto pověření zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(5) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad.

(6) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 83

(1) Pověřená osoba

a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností,

b) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává,

c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení,

d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti,

e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku,

f) přiznává kvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikace a vede o nich evidenci,

g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností,

h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění,

i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,

j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení,

k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení,

l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehod a incidentů sportovních létajících zařízení,

m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění.

(2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat.

§ 84

Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky.

§ 84a

(1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni

a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení,

b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti,

c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem,

d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu,

e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení.

(2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení oprávněn

a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku,

b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti,

c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku.

§ 84b

Rejstřík sportovních létajících zařízení

(1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen „rejstřík”) se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek:

a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice,

b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě,

c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu.

(2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky.

(3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 84c

Piloti a osoby ve výcviku

(1) Sportovní létající zařízení může řídit

a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikací, nebo

b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou.

(2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou.

(3) Lékařský posudek¹ⁿ⁾o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím posuzujícího lékaře pověřeného Úřadem. Posuzujícím lékařem se rozumí

a) lékař poskytovatele zdravotních služeb, který byl pověřen podle § 22 odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až e) a i) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h),

b) lékař, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h).

(4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je

a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a)

1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b)

1. neomezená u osob do 75 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti,

2. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší.

(5) Kvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit.

(6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:

a) průkaz totožnosti,

b) pilotní průkaz nebo doklad žáka,

c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení,

d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení.

(7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona.

(8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních…

49/1997 Sb., Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2023

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

Stavební právo a normy

Projektování a architektura

Stavební trh

Finance ve stavebnictví

49/1997 Sb., Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném k 1.1.2023

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře