dnes je 2.7.2022

Input:

Budovy, stavby a pozemky

30.6.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.2.5
Budovy, stavby a pozemky

Ing. Bohumil Kuba

STAVBY A BUDOVY V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

Vybrané pojmy v právních předpisech

V českém právním řádu nejsou některé pojmy vysvětleny jednoznačně. Jsou mnohdy uvedeny účelově pouze pro daný právní předpis a vzájemně se významově neshodují. Příkladem jsou např. pojmy "stavby“ a "pozemky“.

Základní normou je v tomto případě občanský zákoník, který definuje věci jako movité nebo nemovité. Uvádí, že předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory. Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stanovuje výslovně, že nemovitosti jsou "pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem“ a že "stavba není součástí pozemku“.

Poznámka:

Protože v našem právním řádu není dosud zakotven princip "superficies solo cedit“ (= součástí pozemku je vše, co na něm vzchází), může být vlastnictví pozemku a vlastnictví budovy evidováno v katastru nemovitostí odděleně, tzn. že každá z těchto věcí může být samostatným předmětem právních vztahů.

Katastrální zákon pojem "stavba“ nahradil pojmem "budova“, především v souvislosti s evidováním vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v katastru nemovitostí. Jen výjimečně používá pojem stavba v souvislosti s definicí budovy a předmětu katastru, který stanovuje zvláštní předpis. Označuje "stavební parcelou“ pozemek při číslování ve dvou číselných řadách, evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří. Jako předmět katastru není definován"stavební pozemek“ a jeho definice není obsažena ani v charakteristice druhů pozemků po účely katastru nemovitostí. Jako předmět katastru uvádí katastrální zákon i "stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis“.

Stavební zákon uvádí definici "stavby“, kterou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stanovuje, že "stavebním pozemkem“ se rozumí pozemek, jehož část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem a "zastavěným stavebním pozemkem“ pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Stavební zákon rozlišuje jednotlivé druhy staveb.

Zákon o dani z nemovitostí stanovuje, že předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Vylučuje z nich však pozemky v rozsahu půdorysu staveb, za které považuje např. stavby sloužící veřejné dopravě, jako jsou stavby dálnic, silnic, místních komunikací, veřejných účelových komunikací atd.

Zákon o oceňování majetku definuje pozemní stavby jako budovy, kterými se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s jedním nebo více ohraničenými prostory. Do "staveb“ zařazuje i venkovní úpravy, vodní nádrže, rybníky apod. Poměrně široce člení pozemky, zejména definuje "stavební pozemky“ ve vztahu k údajům katastru nemovitostí a uvádí i oceňování stavebního pozemku.

Zákon o vlastnictví bytů obsahuje podrobnou definici budovy a domu s byty a nebytovými prostory. Definuje i "zastavěný pozemek“, kterým je pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem bytového domu.

Z uvedeného výčtu různých definic staveb a pozemků se ukazuje, že pro obecné využití údajů o "stavbách a pozemcích“ pro účely různých zákonů vyhovují údaje katastru nemovitostí, které jsou mj. základem řešení a evidování vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a přispívají k právnímu pořádku ve státě.

BUDOVY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Budovy v katastru

V katastru nemovitostí se evidují budovy spojené se zemí pevným základem, kterým se:

  1. přiděluje popisné nebo evidenční číslo,

  2. popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele.

Budovou se rozumí nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. V katastru nemovitostí se evidují též rozestavěné budovy, které jsou alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jim dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a budovy, kterým se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud dosud nebylo započato s jejich užíváním. Protože se však definice prvního nadzemního podlaží v různých předpisech poněkud liší, je nezbytné, aby celý vnější obvod stavby budovy byl již dostatečně nad terénem, aby jeho průmět mohl být zobrazen do roviny katastrální mapy a označen číslem stavební parcely. Rozestavěné budovy jsou jako předmět katastru nemovitostí zařazeny proto, aby peněžní ústavy mohly poskytovat hypoteční úvěry na jejich výstavbu či pořízení. Splacení úvěru je zajištěno zástavním právem k těmto nemovitostem.

Budovy se evidují prostřednictvím pozemků, na nichž jsou postaveny, s uvedením čísla popisného nebo čísla evidenčního, popř. s vyznačením způsobu jejich využití, pokud se jim číslo popisné ani evidenční nepřiděluje. U budov s číslem popisným nebo evidenčním se eviduje příslušnost budovy k části obce.

Budova může být evidována pouze na parcele:

  • s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku,

  • s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití skleník – pařeniště a les s budovou,

  • s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití vodní plocha s budovou,

  • zemědělského pozemku se způsobem využití skleník– pařeniště.

Budovy se zobrazují v katastrální mapě průnikem vnějšího obvodu s terénem nebo u netypických budov svislým průmětem vnějšího obvodu na terén.

DALŠÍ PRVKY POLOHOPISU, DROBNÉ STAVBY, PODZEMNÍ STAVBY

Další prvky polohopisu

Budovy seskupené na pozemku téhož vlastníka, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované na téže parcele nebo jsou součástí vodního díla evidovaného v katastru nemovitostí (s výjimkou drobných staveb), musí být geometricky a polohově určené a zobrazují se pouze v katastrální mapě jako tzv. další prvky polohopisu. Jedná se např. o objekty uvnitř továren, skladových center, hospodářské budovy u zemědělské usedlosti apod.

Mezi další prvky polohopisu (nejsou evidovány v souboru popisných informací katastru nemovitostí a zobrazují se pouze v souboru geodetických informací – v katastrální mapě), na které se nevyhotovuje geometrický plán, ale pro jejich kolaudaci je nutné jejich geodetické zaměření, náleží:

  • osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové závody,

  • hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace,

  • most,

  • propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, která je evidovaná jako parcela,

  • osa koryta vodního toku s šířkou koryta menší než 2 m,

  • nadzemní vedení

Nahrávám...
Nahrávám...