dnes je 6.10.2022

Input:

Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku

29.9.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) přinesl poměrně mnoho změn týkajících se bytového spoluvlastnictví ve srovnání s původní právní úpravou obsaženou v zákoně o vlastnictví bytů.

Předmětem následujícího textu bude výčet těch z praktického hlediska nejzásadnějších, týkajících se společenství vlastníků jednotek, jeho kompetencí, působnosti jeho jednotlivých orgánů a méně přísných požadavků na hlasování členů společenství.

NOZ při úpravě společenství vlastníků jednotek, jeho pravomocí a jeho subjektivity vychází v zásadě z původní úpravy obsažené v zákoně o vlastnictví bytů. K určitému posunu, resp. zjednodušení, došlo v souvislosti s rozhodováním orgánů společenství. Zákon je benevolentnější, co se týče obsahu stanov, s tím, že společenství se může ve svých stanovách tam, kde to zákon umožňuje, od zákonné úpravy odchýlit.

Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou obdobnou jako spolek, s tím, že jeho právní subjektivita je omezená na činnosti, které NOZ taxativně stanoví. Na rozdíl od zákona o vlastnictví bytů NOZ nevylučuje ani přiměřené použití ustanovení o podílovém spoluvlastnictví. Společenství vlastníků může v rozsahu činností, ke kterým má oprávnění (týkající se hospodaření se společnými částmi domu a jejich správy), nabývat majetek, to však nemůže být je hlavní činností. Novinkou je, že NOZ již výslovně neupravuje možnost společenství vlastníků uzavírat ke společným částem domu nájemní smlouvy. Na uzavírání těchto smluv se tedy podpůrně aplikují ustanovení o podílovém spoluvlastnictví, podle kterých by stačila nadpoloviční většina souhlasů všech spoluvlastníků.

Určité změny přináší zákonná úprava i ohledně orgánů společenství. Kromě toho, že nově mohou být podpůrně použita ustanovení o obchodních společnostech, zákon se i tak charakteristice kompetencí jednotlivých orgánů věnuje podrobněji. Základními orgány jsou shromáždění a výbor nebo předseda. Shromáždění je orgánem nejvyšším a výbor nebo předseda jsou orgánem statutárním (kolektivním nebo individuálním). Stanovami lze zřídit i jiné orgány a v mezích zákona rozšířit stanovenou působnost orgánů základních (např. podle úpravy spolků zřídit kontrolní komisi). Nově lze statutárním orgánem zvolit i právnickou osobou, která není členem společenství, tzn. že v domě není vlastníkem jednotky.

Poměrně pozitivně je ze strany adresátů NOZ hodnoceno určité rozvolnění přijímání usnesení společenství vlastníků, hlasování ve shromáždění a

Nahrávám...
Nahrávám...