Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Časové plány a kontrola postupu stavby

17.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

301
Časové plány a kontrola postupu stavby

Ing. Josef Ladra

Cíl lekce

Vysvětlit základy časového plánování při stavebních pracích. Popsat metodiku kontroly průběhu prací prováděnou technickým dozorem investora.

Časové plánování

Na začátku je dobré zdůraznit, že TDI jako zástupce investora by měl být hlavně kritickým posuzovatelem podrobného časového plánu stavby, zpracovávaného především zhotovitelem. Neměl by tedy časové plány tvořit, ale kontrolovat jejich správnost a jejich naplňování. V následující lekci si proto pouze povíme, s jakými druhy časových, či přesněji řečeno kalendářních plánů se na stavbách můžeme setkat a kde hledat nejčastější nedostatky a slabiny v plánech, které stavebníkovi předkládá zhotovitel. Při plánování a rozvrhování svých činností do času by měl zhotovitel vycházet ze základních údajů, které investor stanovil ve smlouvě o dílo. Těmi jsou zpravidla začátek prací a jejich ukončení (předání), případně některé důležité termíny v průběhu výstavby, kterým říkáme milníky.

Kalendářní plán a navazující dokumenty

Oponovaný a schválený kalendářní plán se stává základním dokumentem, podle kterého je koordinováno veškeré dění na stavbě. Navazují na něj zhotovitelovy plány zásobování stavby materiály a výrobky, plány zajištění subdodavatelských činnosti, případně plány nasazení rozhodujících mechanizmů. Pro TDI jsou velmi důležité plány čerpání finančních prostředků, případně plánování termínů postupně uvolňovaných částí staveniště, v případě rozsáhlých staveb také plán přejímání dokončených ucelených částí.

Formy časových plánů

Časové plány mohou mít různou formu, kterou může investor zpracovateli plánu určit podle svých zvyklostí a potřeb uživatelů jeho plánu. Nejčastěji jsou časové plány zpracovávány v grafické podobě, která je pro uživatele velmi názorná a při vhodném kalendářním (časovém) měřítku umožňuje uživateli rychlou orientaci v plánu a v plánovaných termínech.

Proto jsou dnes i ty formy časových plánů, u kterých se původně časové měřítko nepoužívalo, upravovány do zobrazení s časovým měřítkem. TDI se bude nejčastěji setkávat s následujícími formami časových (kalendářních) plánů:

  • termínová listina

  • řádkový harmonogram

  • cyklogram

  • síťový graf

Termínová listina

Jak již název naznačuje, tento časový plán nemá grafickou formu. Jde pouze o soupis důležitých činností seřazený podle smlouvou stanovených termínů jejich zahájení nebo dokončení. Pro užití ke kontrole průběhu prací, kterou musí TDI provádět, příliš nevyhovuje, protože zpravidla nezachycuje provázanost jednotlivých naplánovaných prací. Je proto používána pouze u málo složitých staveb, kde většinou probíhají práce postupně jedna po druhé.

Řádkový harmonogram

Řádkový harmonogram byl prvně použit již od začátku minulého století (Ganttův diagram) a od té doby se pro svou názornost stal nejpoužívanější formou časového plánu. Trvání jednotlivých činností je zobrazeno úsečkami na mřížce časového měřítka, a pokud se počet plánovaných činností pohybuje kolem čísla 40, je řádkový harmonogram dostatečně názorný a přehledný. Nicméně, v klasické formě harmonogramu jsou vzájemné vztahy mezi jednotlivými rozplánovanými činnostmi pouze vyznačeny polohou na časové mřížce. Nejsou matematicky definovány a v takovém případě samozřejmě nelze k časovému plánování, (pro výpočet termínů zahájení, dokončení, zjištění časových rezerv atd.), použít výpočetní techniku.

Časoprostorový graf (cyklogram)

Zvyšuje názornost řádkového harmonogramu tím, že jej rozšiřuje o zobrazení prostoru. Plánuje se totiž podle pracovišť, na kterých jsou činnosti prováděny. Na uvolněné pracoviště nastupuje další činnost, (další pracovní čety), a lze tak plánovat jejich přesuny v prostoru stavby. Jsou oblíbené zejména v silničním a železničním stavitelství, kde je pracovní prostor činností zjednodušen na úseky v linii rozvinutého podélného řezu; v ostatních případech jsou vhodné především tehdy, potřebujeme-li rychle posoudit návrh časového plánu z hlediska využívání uvolněných pracovišť, (tzv. naplnění vytvořené pracovní fronty). Také při stavbě vícepodlažních budov, kde se činnosti na jednotlivých podlažích většinou opakují, je užití časoprostorového grafu velmi vhodné.

Na obrázku jsou pracoviště A, B, C, D, E a tři naplánované činnosti. Červené šipky ukazují, kdy jsou pracoviště volná a tedy nevyužitá. Např. nasazením další kapacity pro poslední činnost na volná pracoviště A, B můžeme docílit zkrácení celkové doby provádění na 218 dní.

Síťový graf

Metody vyvinuté při rozvíjení síťové analýzy, jejichž výsledky zobrazujeme síťovými grafy, jsou v současné době nejvhodnějším nástrojem pro časové plánování. Při plánování pomocí síťového grafu zachycujeme matematicky nejenom dobu trvání plánovaných činností, ale i dobu trvání vazeb mezi nimi, což umožňuje rychlý přepočet termínů zahájení činností. Hlavním výsledkem výpočtu síťového grafu je ale kritická cesta, která určuje minimální nutnou dobu výstavby. Kritickou cestu tvoří sled plánovaných činností, které na sebe navazují tak těsně, že v jejich spojení není žádná časová rezerva. Jestliže se kterákoliv z vyznačených činností prodlouží, potom se o stejnou dobu posune konečný termín. Pozornost všech pracovníků na stavbě by měla být soustředěna právě na vyznačené činnosti, protože naopak jejich zkrácení znamená také zkrácení celkové plánované doby.

Po zjištění těchto činností je výhodné hledat technologické a organizační možnosti zkrácení doby jejich provádění, případně jiné uspořádání plánovaných činností a tím vytvoření časových rezerv při dodržení stanoveného termínu. Na základě síťového grafu a jeho kritické cesty lze dalšími matematickými metodami odhadnout výši rizika nedodržení termínů kritických činností a z toho vyplývající potřebná opatření, včetně zvýšení nákladů nutných pro zajištění termínu dokončení.

Zpracovávání mnoha variant, které se při plánování nabízejí, by nebylo možné bez použití počítačů. Jednotlivé nabízené počítačové programy pro časové plánování se liší způsobem zpracování a zejména množstvím vazeb, kterými lze jednotlivé činnosti vzájemně provazovat. Mezi nejpoužívanější patří ze zahraničních MS Project, Primavera Project, SureTrack. Jejich slabinou je skutečnost, že nedostatečně reflektují specifiku časových plánů průběhu realizace stavebních objektů. České stavební firmy proto také používají domácí programy (CONTEC, ASPE), které byly vypracovány přímo pro potřeby stavebnictví. Běžný uživatel těchto plánovacích programů pracuje nejčastěji v takovém pracovním režimu, při němž jsou výsledky zobrazovány řádkovým harmonogramem (Ganttovým diagramem) s časovým měřítkem. Výsledná (grafická) forma časového plánu závisí na možnostech použitého programu a na volbě zpracovatele plánu.

Je ale nutné zdůraznit, že dosud při vytváření variantních řešení nemůže plánujícího zastoupit žádný výpočetní program. Naopak rychlé vypočtení celkové doby trvání, zjištění rezerv a kritické cesty ve zvolené variantě, to je úkol, se kterým si počítač hravě poradí.

Návrh časového plánu a jeho schválení

Časový plán a vazby mezi plánovanými činnostmi

Nejprve je zapotřebí se seznámit se všemi typy vazeb, které jsou v programu k

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: