dnes je 29.3.2024

Input:

České stavební právo v evropském kontextu

12.5.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer, spol. s r. o., Dozor a kontrola na stavbě (www.dashofer.cz/ats2)

Jaké jsou výše sankcí za přestupky a jiné správní delikty podle stavebního zákona? Co vše jsou oprávněny vykonávat stavební úřady v rámci stavebního dozoru? Vše se dozvíte v aktuálním Tématu týdne.

Významnou roli při koncipování stávajícího zákona sehrála skutečnost našeho začlenění do Evropské unie. Vstup České republiky do Evropské unie předpokládal nejen harmonizaci našeho právního řádu s právem Evropské unie, ale vyžadoval i vytvoření srovnatelných podmínek a právního rámce pro adaptaci území České republiky na měnící se požadavky jejího dalšího rozvoje v podmínkách evropského trhu s volným pohybem zboží , služeb, kapitálu a osob.

Z evropských právních pramenů je třeba připomenout evropskou dohodu v oblasti územního, stavebního a urbanistického plánování, která je založena na vzájemné spolupráci smluvních stran.

 1. Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu

Nový stavební zákon věnuje systematičtější pozornost výkonu stavebního dozoru, nadále příslušejícího výlučně stavebním úřadům. Jako pojmově nový a obsahově konkretizovaný výslovný institut se zavádí tzv. kontrolní prohlídka stavby.

Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících ze stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Stavební úřady jsou oprávněny zejména: 

  1. Provádět kontrolní prohlídky stavby
  2. Nařizovat neodkladné odstranění stavby
  3. Nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě
  4. Nařizovat nezbytné úpravy na stavbě nebo pozemku
  5. Nařizovat provedení udržovacích prací
  6. Nařizovat vyklizení stavby
  7. Ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

Kontrolní prohlídky stavby přichází v úvahu především v průběhu realizace stavby v jednotlivých fázích výstavby  a v rámci kolaudace, kdy se realizuje závěrečná kontrolní prohlídka. Kontrolní prohlídky mohou stavební úřady konat i u užívaných staveb, zejména pro zjištění, zda je jejich užívání v souladu se stanoveným účelem.

 2. Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb

Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb podle znění příslušných ustanovení stavebního zákona dopadají diferencovaně jak na stavebníka ,  tak dále na stavbyvedoucího a osobu vykonávající stavební dozor a stejně tak i na vlastníka stavby a zařízení.

Ze zvláštních povinností lze připomenout: 

  1. Pro stavbu mohou být použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti, z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba  při správném provedení  a běžné údržbě po dobu předpokládané existence  splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování  a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
  2. Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby, přitom u vybraných ohlašovaných staveb postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Pro přípravu a provádění obecně platí, že projektová dokumentace stavby musí být zpracována osobou k tomu oprávněnou a stavby mají být prováděny stavebními podnikateli. V případě svépomocné formy výstavby potom musí stavebník zajistit odborně způsobilého stavbyvedoucího nebo odborně způsobilou osobu, která bude vykonávat stavební dozor.

3. Sankce v podmínkách stavebního zákona

Stavební zákon do jisté míry obdobně, jako tomu bylo v předcházejícím stavebním zákoně rozlišuje správní delikty na: 

  1. přestupky
  2. jiné správní delikty 

a) Přestupky a postihy za ně

Přestupkem se v naší obecné právní úpravě přestupků rozumí specifický druh správního deliktu, který je za přestupek vždy zákonem výslovně označen. To platí i pro přestupky v režimu stavebního zákona, který při jejich úpravě výslovně uvádí jaká jednání považuje za přestupky a současně stanoví i výši pokut za jednotlivé skutkové podstaty přestupků.

Podle závažnosti rozdělujeme přestupky do několika skupin s příslušně odstupňovanými výšemi pokut. Maximální hranice za nejpřísněji stíhané přestupky na úseku veřejného stavebního práva je stanovena částkou 2 000 000,- Kč.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 

  • Provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení, nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy anebo zařízení užívá (pokuta do 200 000,- Kč).
  • Stavbu, na kterou se vztahuje povinnost oznámení podle § 120 odst.1 užívá bez zkoušek  a jejich vyhodnocení, které je povinen stavebník podle § 119 zajistit (pokuta do 200 000,-).
  • Odstraní stavbu, terénní úpravy nebo zařízení uvedené v § 104 aniž by takový záměr byl ohlášen podle § 128 anebo toto odstranění provede bez povolení přestože stavební úřad podle § 128 sdělil, že k odstranění je třeba povolení (pokuta do 200 000,-).
  • Provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu (§ 158), (pokuta do 200 000,-).
  • Nevyvěsí informaci o záměru a o tom, že podala žádost o vydání územního rozhodnutí (§ 87), (pokuta do 200 000,-).
  • Provádí činnosti, ke kterým je třeba územního rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním, popřípadě bez územního souhlasu anebo v rozporu s ním nebo provádí činnosti uzemním rozhodnutím zakázané (pokuta do 500 000,-).
  • Provádí změnu stavby bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) (pokuta do 500 000,-) .
  • Užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu s účelem změny stavby provedené na základě ohlášení nebo takové užívání umožní jiné osobě (§ 126) (pokuta do 500 000,-).
  • Užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 nebo kolaudačním souhlasem  vydaným stavebníkovi podle § 122 nebo v rozporu s povolenou změnou v užívání stavby nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě (pokuta do 500 000,-).
  • Odstraní stavbu která vyžaduje stavební povolení, aniž by bylo odstranění stavby podle § 128 ohlášeno, nebo odstranění provede  bez povolení přestože stavební úřad podle § 128 sdělil, že k odstranění je třeba povolení, (pokuta do 500 000,-).
  • Provádí novou stavbu bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117), (pokuta do 1 000 000,-).
  •  Užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (§ 126), (pokuta do 1 000 000,-).
  • Užívá stavbu bez oznámení stavebníka  podle § 120 nebo přes zákaz stavebního úřadu (§ 120) nebo bez kolaudačního souhlasu vydaného podle § 122 nebo takové užívání stavby umožní jiné osobě, (pokuta do 1 000 000,-).
  • Provádí bez stavebního povolení (§ 115), veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117) nebo bez ohlášení stavbu nebo její změnu v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavěném pozemku nebo v nezastavěném území ( pokuta do 2 milionů).
  • Stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor nebo vlastník stavby se dopustí přestupku tím, že neodstraní závadu zjištěnou při kontrolní prohlídce stavby ve lhůtě stanovené ve výzvě stavebního úřadu podle § 134 (pokuta do 200 000,- ).

Stavebník se dopustí přestupku tím, že  

  • Provádí stavbu nebo její změnu, terénní úpravy, zařízení nebo udržovací práce , které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu v rozporu s ohlášením nebo takovou stavbu, změnu stavby, terénní úpravy nebo zařízení užívá (§ 104) (pokuta do 200 000,-)
  • Poruší povinnost stanovenou v § 152 nebo nesplní povinnost uloženou v § 152 (pokuta do 200 000,-)
  • Přes výzvu stavebního úřadu podle § 134 nezastaví práce na stavbě (pokuta do 200 000,-)
  • Provádí změnu stavby v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116), nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117), ( pokuta do 500 000,-)
  •  Provádí novou stavbu v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117), (pokuta do 1 000 000,-)
  • Nesplní povinnost k ochraně veřejných zájmů podle § 176 (pokuta do 1 milionu)
  • Provádí v rozporu se stavebním povolením (§ 115), veřejnoprávní smlouvou (§ 116) nebo certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117) anebo ohlášením stavbu nebo její změny v chráněném území nebo ochranném pásmu anebo v nezastavěném území ( pokuta do 2 milionů Kč) 

Stavbyvedoucí se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 (pokuta do 200 000,-).

Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost při přípravě a provádění stavby podle § 153 ( pokuta do 200 000,-).

Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 161 (pokuta do 200 000,-).

Mimo to, že zákon uvádí jaká jednání považuje za přestupky a současně také stanoví i výše pokut, stavební zákon dále ještě specifikuje pravidla pro vybírání a vymáhání pokut za přestupky. Odpovědnost za za přestupky a její uplatnění se řídí obecnou úpravou problematiky přestupků, kterým je zákon č. 200/ 1990 Sb., o přestupcích v platném znění.

Dále je nutno uvést, že pro případ, kdy by předmětné protiprávní jednání odpovídalo některé ze skutkových podstat přestupků a současně naplňovalo  znaky jiného správního deliktu, potom by se o přestupek nejednalo a dané protiprávní jednání se posuzuje jako jiný delikt. Tzn. tam, kde by to přicházelo v úvahu má před uplatněním odpovědnosti za přestupek přednost uplatnění odpovědnosti za jiný správní delikt, případně trestný čin.

Přestupkem přitom není jednání, jímž někdo odvrací přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem, za podmínky, že takovým jednáním není způsoben vážnější následek než ten, který hrozil a dále za podmínky, že hrozící nebezpečí nebylo možné v dané situaci odvrátit jinak.

Přestupku se může dopustit jen občan, respektive fyzická osoba, ne osoba právnická.

Porušení povinnosti právnickými osobami řeší stavební zákon samostatnou úpravou.

Stávající právní úprava je důsledně koncipována na principu zavinění a v případě přestupků dle stavebního zákona stačí až na konkrétní v zákoně uvedené výjimky zavinění z nedbalosti.

Při určování druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za kterých byl přestupek spáchán, dále k míře zavinění, pohnutkám a k osobnosti pachatele.

Nahrávám...
Nahrávám...