I budovy, které respektují stavební principy vedoucí k budovám se sníženou spotřebou energie, jsou vystaveny v letním období tepelným ziskům, které je nutné eliminovat. Chtěli byste vědět více o tom, jak jim předcházet? Jaké jsou možnosti chlazení budov? Provedeme Vás strojním a pasivním chlazením.
I budovy, které respektují stavební principy vedoucí k budovám se sníženou spotřebou energie, jsou vystaveny v letním období tepelným ziskům. Tepelné zisky je nutné eliminovat. Hlavní zásadou pro eliminaci tepelných zisků by mělo platit, že tepelným ziskům popsaným v předešlé kapitole je třeba nejdříve předcházet, než je následně např. strojním chlazením likvidovat. Obecně platí, že žádná budova obytného charakteru v České republice by neměla disponovat strojním kompresorovým chlazením. Pokud ano, je špatně navržena.
Prvním krokem by měla být optimalizace obálky budovy, resp. parametrů prosklených ploch popsaných v další části této kapitoly. Jakým způsobem se provádí výpočet tepelné zátěže? V zásadě jsou k dispozici tři možnosti výpočtu, které se liší složitostí, množstvím vstupů do výpočtu a s nimi související citlivost a přesnost vytvořeného matematického modelu.
Stanovení tepelné zátěže se provádí nejčastěji podle
- ČSN 730548, kde se jedná o výpočet pro typický den a typickou hodinu v roce, umožňuje velmi přibližný výsledek. Tento výsledek reprezentující maximální možnou hodnotu tepelné zátěže není vhodný pro kalkulace v případě rodinných, nebo bytových domů;
- VDI 2078 (1992), zjednodušená metoda výpočtu, která pracuje s menším množstvím vstupů a představuje výpočet, který prezentuje použitelné hodnoty;
- Dynamická simulace provedená v jednom z nespočet simulačních SW nabízí roční průběh tepelné zátěže v dynamickém modelu, vyžaduje velké množství vstupů do výpočtu. Dynamická simulace je pracná, náročná. V případě, že je dynamická simulace objektu vytvořena je vhodné ji využít pro celoroční provoz objektu, tzn. také pro zimní období a efektivní nastavení systémů.
V případě, že tepelná zátěž představuje vážné riziko objektu, je nutné ji předcházet, pasivně ji likvidovat. Pasivní způsoby předcházení tepelným ziskům se vyvíjely po celou dobu stavební činnosti lidstva. V současnosti lze alternativní chlazení budov, tzn. chlazení nevyužívající žádnou strojní technologii spotřebovávající energii, a strojní chlazení rozdělit následujícím způsobem.
- Strojní chlazení využívá konvenční metody kompresorového, nebo absorpčního chlazení.
- Alternativní (pasivní) využívá řešení objektu, fyzikální principy a kombinuje technologie.
- Solární pasivní chlazení optimalizuje stavební řešení objektu, využívá architektury objektu.
- Strojní alternativní chlazení využívá alternativní technologie a obnovitelné zdroje, nebo solární energie a jejich kombinace pro chlazení.
Strojní chlazení residenčních budov se omezuje na tzv. lokální chlazení. Jedná se především o lokální klimatizační zařízení sloužící k úpravě parametrů vzduchu obývaných místností. Rozdělují se na:
- okenní kompaktní klimatizátory - kompaktní zařízení zabudovaná přímo do okna nebo zdi objektu, kdy výparník zasahuje do vnitřního prostředí a kondenzátor sousedí přímo s venkovním prostorem,
- klimatizační jednotky typu "SPLIT" – dělené klima jednotky, a sestávají se vždy minimálně ze dvou dílů. Vnitřní část jednotky (chladič) a venkovní část jednotky (kondenzátor) obsahuje kompresor, ventilátor a kondenzátor,
- split s vodou chlazeným kondenzátorem - v případech, kdy vzduchem chlazenou kondenzační jednotku není možno instalovat vně budovy, používá se jednotka s vodou chlazeným kondenzátorem napojeným na domovní vodovod,
- kondenzační jednotky - se vzduchem chlazeným kondenzátorem ve venkovním prostředí jsou určeny především pro připojení k výparníku klimatizačního zařízení, pracujícího s přímým chlazením a odvlhčováním vzduchu,
- mobilní klimatizátory, které představují nouzové řešení při výrobě a potřebě chladu s ohledem na…
