Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Členění rozpočtových nákladů a vedlejší rozpočtové náklady stavby

16.10.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

Členění rozpočtových nákladů a vedlejší rozpočtové náklady stavby

7.1 Členění rozpočtových nákladů stavby

Používané členění nákladů do 11 hlav

Na tomto místě si povíme něco o členění rozpočtových nákladů stavby do jednotlivých částí tak, jak tuto problematiku upravovala již zrušená vyhláška č.5/87 Sb. o dokumentaci staveb nebo vyhláška č.43/90 Sb. o projektové přípravě staveb. Přestože tyto vyhlášky již byly zrušeny a mnozí z řad investorů tento typ členění opustili, má nám tato léty vytříbená osnova členění co nabídnout a ve své praxi se s ní jistě nejednou potkáme. Dokonce se v poslední době dá hovořit i o jistém návratu k této formě členění a to hlavně z důvodu neexistence jiné (vhodnější) formy. Toto členění se skládá z 11 hlavních úrovní (tzv. „hlav“), které jsou označovány většinou římskými číslicemi či v některých případech písmeny.

Osnova tohoto členění pak vypadá nejčastěji takto:

  1. Projektové a průzkumné práce

  2. Provozní soubory

  3. Stavební objekty

  4. Stroje a zařízení nevyžadující montáž na stavbě

  5. Umělecká díla

  6. Vedlejší náklady spojené s umístěním stavby

  7. Práce nestavebních organizací

  8. Rezerva

  9. Ostatní náklady

  10. Vyvolané investice

  11. Provozní náklady na přípravu a realizaci stavby

Obecně lze říci, že takovéto členění je třeba z důvodu velkého množství rozličných nákladů, které vyplývají ze vzniku stavebního díla a slouží investorovi po dobu celé předrealizační i realizační fáze výstavby ke kontrole a správě finanční náročnosti. Jak jsme se již zmínili v jedné z předchozích lekcí, celkové náklady na pořízení stavby nelze nikdy přesně předem odhadnout a jsou známé až po úplném dokončení stavby. Pokud ale chceme, aby nás různé „vícenáklady“ co nejméně v průběhu přípravy a samotné výstavby stavebního díla co nejméně překvapovaly, tak volíme takovýto systém uspořádání nákladů, ze kterého je patrné mnohé.

Rozbor detailního členění stavby

Z výše uvedeného nástinu problematiky členění stavby je zřejmé, s jakými typy nákladů se při pořizování stavby můžeme setkat. K tomuto účelu jsou dále rozpracovány jednotlivé hlavy do podrobností, které si nyní představíme a popíšeme ke správnému pochopení.

Celkové náklady stavby můžeme zatřídit do těchto položek:

  1. PROJEKTOVÉ A PRŮZKUMNÉ PRÁCE
    1. projektové práce:

      • činnost projektanta stavby

      • autorský dozor

      • projekty demolic a demontáží, jsou-li součástí stavby

      • změny a doplňky vyžádané odběratelem

      • ostatní smluvené práce v rámci projektové dokumentace

      • modely pro projektové práce

    2. průzkumné práce:

      • geologický průzkum a dokumentace

      • geodetické a kartografické práce k získání podkladů pro projektovou dokumentaci

  2. PROVOZNÍ SOUBORY

      • dodávka a montáž strojů, zařízení, nářadí a inventáře funkčně spojeného se stavebním objektem (např. výtahy, gastro provoz, technologické linky apod.)

  3. STAVEBNÍ OBJEKTY

      • pořízení a dodávka stavebních objektů včetně dodávky veškerých materiálů a prací

  4. STROJE A ZAŘÍZENÍ NEVYŽADUJÍCÍ MONTÁŽ NA STAVBĚ

      • stroje a zařízení, které nejsou součástí provozních souborů ani stavebních objektů a nevyžadují montáž (vysokozdvižné vozíky, zkušební stroje, měřící zařízení, svářecí agregáty apod.)

  5. UMĚLECKÁ DÍLA

      • umělecká díla, pokud jsou nedílnou součástí staveb (sochy, fresky, mozaiky), a jsou tedy nepřenosná (jinak patří do hlavy XI.)

  6. VEDLEJŠÍ NÁKLADY SPOJENÉ S UMÍSTĚNÍM STAVBY

      • náklady na zařízení staveniště

      • provozní vlivy (provoz investora případně třetích osob, silniční provoz, železniční a městský kolejový provoz, zdraví škodlivé prostředí)

      • území se ztíženými výrobními podmínkami

      • náklady související s vlivem extrémních klimatických podmínek

      • mimořádně ztížené dopravní podmínky

      • doprava zaměstnanců dodavatele na pracoviště a zpět

      • individualizace nákladů mimostaveništní dopravy

      • náklady vznikající z titulu prací na chráněných památkových objektech

  7. PRÁCE NESTAVEBNÍCH ORGANIZACÍ

      • patenty a licence pro výstavbu

      • vybudování geodetické vytyčovací sítě

      • vysazování trvalých porostů, sadů, vinic a chmelnic

  8. REZERVA

      • rezerva umožňující případné promítání změn cen vstupních materiálů, mezd apod.

      • rezerva umožňující navýšení ceny stavby při rekonstrukcích, adaptacích apod.

  9. OSTATNÍ NÁKLADY

      • platby za odnětí půdy zemědělské výrobě

      • nájemné za pozemky pro zařízení staveniště

      • nákup pozemků pro vlastní výstavbu stavebních objektů apod.

  10. VYVOLANÉ INVESTICE

      • příspěvky jiným investorům (např. na vyvolané investice – nutnost přeložky inženýrských sítí)

      • náklady na výkup hmotného investičního majetku určeného k likvidaci

      • náklady na nepoužité alternativy projektů

      • konzervační, udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby

      • archeologický průzkum

  11. PROVOZNÍ NÁKLADY NA PŘÍPRAVU A REALIZACI STAVBY

    1. organizační a přípravná činnost investora:

      • příprava staveniště

      • stavební dozor investora

      • převzetí stavby

      • příprava zahájení provozu

    2. kompletační činnost dodavatele, tj. dodání stavební části jedním dodavatelem:

      • konzultace při zpracování projektu stavby

      • vybudování zařízení staveniště

      • zajišťování provozu a údržby zařízení staveniště

      • převzetí zařízení staveniště a předání jeho části subdodavatelům

      • koordinace prací jednotlivých subdodavatelů

      • poskytování zednických přípomocí

      • zpracování dokumentace skutečného provedení stavby

      • účast na kolaudaci a předání stavby do užívání

Komentáře k vybraným hlavám:

V hlavě III jsou vypočteny základní náklady na stavební objekty nutné k jejich vybudování. Není přitom brán zřetel na konkrétní podmínky výstavby (klimatické, umístění stavby apod.). K ocenění základních nákladů slouží různé postupy, od stanovení ceny přes technicko-hospodářské ukazatele v počátečním stádiu přípravy až po přesnější vyčíslení v pozdějších stádiích, např. položkovými rozpočty dle ceníků stavebních prací.

V hlavě VI jsou vyjádřeny vedlejší a další nezbytně nutné náklady, které nejsou objektivně stejně vysoké u různých staveb. Patří k nim zejména náklady na:

  • zařízení staveniště

  • provozní vlivy

  • územní vlivy

  • doprava atd.

Stanovené náklady hlav II, III a IV umožňují předběžné stanovení nákladů hlavy I, respektive hlavy XI. Jde o práce projektové, inženýrské a investorské. Tyto práce lze stanovit na základě Výkonového a honorářového řádu inženýrů a techniků ( tzv. VHŘ) a Sazebníku projektových a inženýrských prací (UNIKA).

Hlava IV v podstatě obsahuje náklady na stroje a zařízení, které nevyžadují montáž.

Hlava VII obsahuje většinou všechny výkony charakteru prací a služeb nestavebních organizací, tedy nestavební práce (např. zarámování a osazení zrcadla, dodávka a montáž vybavení interiéru apod.).

Hlava VIII jsou vlastně nepředvídatelné náklady, je to jakási pojistka (rezerva). V naprosté většině případů se odhaduje přes procenta. Výjimečně se zvlášť kalkuluje (např. rozpočet na rekonstrukci objektu nepředpokládá zásah do nosné konstrukce stropů a proto v něm na toto opatření nejsou peníze. Do rezervy je ale spočítána suma, která by byla zapotřebí, kdyby se po rozkrytí podlahových vrstev zjistila nutnost výměny nosných prvků stropní konstrukce).

V hlavě IX se mimo jiné objevují náklady na získání pozemků a odnětí zemědělské půdy. Tyto náklady hrají důležitou roli v souhrnném rozpočtu investora zejména z pohledu vyhodnocení efektivnosti investice.

Je zřejmé, že zejména náklady hlavy II a hlavy VI na stavební objekty bude kalkulovat jak investor, tak dodavatel stavby. Investor z důvodu předběžného stanovení ceny, kterou může v soutěžním řízení (tzv. „tendru“) očekávat. A dodavatel zde stanovuje nabídkovou cenu stavebního objektu.

Ukázka praktického využití členění

Zde je názorná ukázka toho, jak vypadá členění do hlav v souhrnném rozpočtu našeho vzorového projektu. Když se na tento příklad podíváme podrobněji, tak zjišťujeme význam jednotlivých čísel pro investora. Tučně obtažené buňky jsou ty, ve kterých jsou provedeny součty.

Příklad
Příklad:

Tab. 1

7.2 Vedlejší rozpočtové náklady stavby

Co to jsou vedlejší rozpočtové náklady stavby

Zvláštní kategorii nákladů stavby tvoří tzv. vedlejší rozpočtové náklady stavby (dále jen „VRN“). Je zřejmé, že každá stavba má svá specifika, která výraznou měrou ovlivňují náklady na její pořízení. Tyto náklady nepokrývají směrné ceny, které nalezneme v cenících stavebních prací či vlastních cenových databázích. Tyto náklady, které dodavatelská firma nemůže ve svých cenových nabídkách opominout, vybočují zpravidla z podmínek, za nichž byly směrné či vlastní ceny kalkulovány. Jde o zvýšené, svým charakterem převážně režijní náklady dodavatele stavby, které se na konkrétní akci samostatně vyjadřují. K výši VRN docházíme buď kalkulací a nebo odborným odhadem, který je založen na zkušenostech s akcemi obdobného charakteru, realizovaných za obdobných podmínek.

Jedná se především o tyto náklady:

  • zařízení staveniště

  • provozní vlivy (provoz investora případně jiných zúčastněných osob, silniční provoz, železniční a městský kolejový provoz apod.)

  • území se ztíženými výrobními a klimatickými podmínkami

  • mimořádně ztížené dopravní podmínky

  • dopravu

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: