Protože stavba není z pohledu legislativy součástí pozemku, je i daň z nemovitostí rozdělena na daň z pozemků a daň ze staveb. V daňovém přiznání se počítají samostatně a teprve jejich součet představuje celkovou daňovou povinnost poplatníka. Ta se ovšem v drtivé většině případů týká jednotlivých vlastníků jednotek, samotného společenství vlastníků jen zcela výjimečně. Podrobněji v našem komentovaném rozboru.
Právní úprava
Právní úprava daně z nemovitostí se řídí zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDN) a jeho prováděcí vyhláškou č. 12/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kromě toho je nutné se řídit i celou řadou souvisejících právních předpisů, zejména katastrálním zákonem (zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen KatZ), stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen ObčZ) a také důležitou vyhláškou č. 287/2007 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 287/2007 Sb.").
V návaznosti na § 119 odst. 2 (nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem) a § 120 odst. 2 (stavba není součástí pozemku) ObčZ je také daň z nemovitostí rozdělena na daň z pozemků a daň ze staveb. V daňovém přiznání se samostatně počítá daň z pozemků i daň ze staveb, jejich součet pak představuje celkovou daňovou povinnost poplatníka. Nemovitosti této dani podléhají bez ohledu, zda jsou využívány k podnikání či nikoli, na rozdíl např. od silniční daně.
Ve vztahu ke společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) je nutné zdůraznit, že v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994, o vlastnictví bytů (dále jen ZoVB) může SVJ nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům spojeným se správou, provozem a opravami společných částí domu. Daň z nemovitostí se proto bude týkat zejména jednotlivých vlastníků jednotek, samotného SVJ pouze zcela výjimečně.
Daň z pozemků
Předmět daně
Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. Z toho tedy vyplývá, že předmětem daně nejsou pozemky, které nejsou na území ČR a pozemky, které nejsou vedené v katastru nemovitostí. Vymezení pozemku je obsaženo v § 27 písm. a) KatZ, stejný zákon vymezuje i katastr nemovitostí.
Naopak předmětem daně nejsou zejména pozemky zastavěné stavbami v rozsahu půdorysu stavby. Je tomu tak i tehdy, pokud předmětná stavba není předmětem daně ze staveb.
Příklad:
Panelový dům, ve kterém se nacházejí jednotky ve smyslu ZoVB a jehož společné části spravuje SVJ, stojí na pozemku o výměře 1000 m2. Půdorys panelového domu činní 450 m2. Předmětem daně z pozemků je pouze část pozemku o výměře 1 000 - 450 = 550 m2. Část pozemku o velikosti půdorysu stavby se vyloučí.
Poplatník daně
Poplatníkem daně z pozemků bude zejména vlastník pozemku, který je předmětem daně. Z toho vyplývá, že poplatníkem budou jednotliví vlastníci jednotek, nikoliv SVJ. V souladu se ZoVB je v těchto případech spoluvlastnictví k pozemku odvozeno od vlastnictví k bytu, příp. samostatného nebytového prostoru, který je evidován v katastru nemovitostí. Potom platí, že poplatníkem daně z pozemků je vlastník bytu nebo samostatného nebytového prostoru ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí. Spoluvlastnický podíl na pozemku bude určen podílem příslušné jednotky na společných částech domu, tj. bude vycházet z příslušných poměrů podlahových ploch. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z ustanovení § 21 ZoVB.
Příklad:
Vlastník jednotky se podílí na společných částech domu poměrem 764/24544, tento poměr je také zapsán na příslušném listu vlastnictví v katastru…
