Definice a rozdělení vyhrazených tlakových zařízení

21.1

Definice a rozdělení vyhrazených tlakových zařízení

Martin Šturma – Igor Lüftner

Tlaková zařízení a parní obzvláště jsou stejně jako plynová zařízení nesmírně nebezpečná a jejich případná exploze bývá fatální. Proto se nesmí podceňovat jejich pravidelná údržba a revize.

Vyhrazená tlaková zařízení se dle § 2 vyhlášky č. 18/1979 Sb. dělí do následujících skupin:

• vyhrazené tlakové nádoby stabilní,

• vyhrazené parní, horkovodní a kapalinové kotle,

• vyhrazené kovové tlakové nádoby k dopravě plynů.

Toto rozdělení je zachováno i při stanovování druhu a rozsahu platnosti osvědčení pracovníků (fyzických osob) a oprávnění firem (podnikajících fyzických a právnických osob) vydávaných Technickou inspekcí ČR (TIČR).

Tlakové nádoby stabilní (TNS) jsou dle ČSN 69 0010-1.1 takové nádoby, které nemění své stanoviště nebo jsou přenosné, převozné případně pojízdné a jsou trvale nebo přechodně spojeny se zdrojem tlaku a neslouží k dopravě kapalin a plynů. Jsou to např. vzdušníky, kompresory, expanzomaty, výparníky, podtlakové nádoby a další.

Vyhrazené tlakové nádoby stabilní: nejvyšší pracovní přetlak vnitřní nebo vnější přesahuje 0,07 MPa a obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa.

(Poznámka: I vzduch je plyn, proto VTZ tlakovým je i TNS se vzduchem o přetlaku vyšším než 0,07 MPa.)

Pod zastaralé spojení "žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny" spadají všechny látky a směsi, které jsou dle Nařízení CLP (Nařízení (ES) č. 1272/2008) klasifikovány jako nebezpečné, tj. které splňují kritéria týkající se fyzikální nebezpečnosti, nebezpečnosti pro zdraví nebo nebezpečnosti pro životní prostředí stanovená v částech 2 až 5 přílohy I Nařízení CLP. Takové nebezpečné látky mají ve svém bezpečnostním listu uvedenu příslušnou standardní větu o nebezpečnosti, tzv. H-větu (např. H201: Výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu a H304: Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt).

Vyhrazené TNS se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen "bezpečnostní součin") takto:

• skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 10³,

• skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby․

Vyhrazené parní, horkovodní a kapalinové kotle: konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku.

Kotle se dělí do 4 tříd:

1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,

2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,

3. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),

4. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

Má-li zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.

Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní látku (popřípadě látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část tlakového prostoru, kterou zaujímají vestavby, vyzdívky, výplně a podobně, se při výpočtu objemu neodpočítává.

Vyhrazené kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (TNP): slouží k dopravě plynů z plnírny na místo spotřeby a obsahují plyny, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo plyny, u nichž při teplotě +50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

TNP jsou definovány v  ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla:

• TNP jsou uzavíratelné kovové nádoby, na jejichž vnitřní stěny po naplnění působí přetlak plynů nebo par, a které se po naplnění odpojí od zdroje plnění a přemístí na jiné stanoviště.

• Lahve jsou TNP s hrdly o hmotnosti nejvýše 150 kg (bez náplně), jejichž délka bez výstroje a patky nepřesahuje 2000 mm a poměr délky k vnějšímu průměru nepřevyšuje 8.

Za lahve se považují i kyvety, tj. nádoby na CO₂ rozpuštěný pod tlakem ve vodě, ovocných šťávách apod.

• Sudy jsou TNP válcového tvaru s vnitřním objemem 100 až 1000 litrů, opatřené válecími obručemi.

Vyhrazenými tlakovými zařízeními podle § 3 vyhlášky č. 18/1979 Sb. nejsou:

a) kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem,

b) kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u…