Digitální služby 1

2.13.1

Digitální služby 1

Ing. Bohumír Číhal

Digitální služby ve veřejném sektoru vykazují vyšší efektivitu, dlouhodobou finanční úsporu a rychlost, navíc jsou ve své podstatě daleko bezpečnější, neboť lze evidovat (logovat) a tím pádem i auditovat každý dílčí úkon či skutečnost při poskytování takové služby. Umožňují navíc automatizované zpracování údajů a také jejich využití při poskytování služby, což dokáže eliminovat možnost chyby lidského faktoru a opět zvyšuje bezpečnost poskytovaných služeb. Digitální služby jsou mnohdy již dnes poskytovány, a to buď na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci za účelem jeho efektivnějšího a moderního fungování, nebo dle zákonné povinnosti.

Celá oblast digitálních služeb se však u nás rozvíjela nekoordinovaně a se zpožděním vzhledem k v této oblasti vyspělým státům. Bylo třeba určit jasný postup, jak stát bude v digitální agendě postupovat a čeho chce docílit. V dalším si ukážeme, co vedlo k přijetí Zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů a v souvislosti s tím se seznámíme se základním pojmy a institucemi v této oblasti.

Digitální Česko

Mezinárodní konference digitální Česko, v Praze na počátku roku 2016, přinesla debatu na téma, proč Česko nepostupuje rychle vpřed v e-governmentu. Následující ročník opět konstatoval, že Česko v digitální oblasti (z pohledu státu) není příliš na výši s tím, že by se už skutečně mělo začít něco konkrétního dělat. Co představuje mezi zúčastněnými běžně používaný pojem e-government?

e-Government

E-government (též eGovernment) je zkratkou anglického electronic government, doslovně přeloženo elektronická vláda. Označuje se tím digitální interakce, na které se nějakým způsobem účastní veřejná správa. Zahrnuje každé uspořádání nebo činnost, která využívá informační a komunikační technologie k poskytování veřejných služeb občanům a podnikům. Cílem je rychlejší, dostupnější, spolehlivější a levnější poskytování těchto služeb.

Za další vývojový stupeň je někdy označováno e-governance (elektronická správa). Elektronická správa je aplikace informačních a komunikačních technologií (ICT – Information and Communication) pro poskytování veřejných služeb, výměnu informací, komunikační transakce, integraci různých samostatných systémů a služeb mezi veřejnými službami (vládou) a občany (G2C – Government to Consumer), podnikateli ( G2B – Government to Business), zaměstnanci (G2E – Government to Employees), navzájem (G2G – Government to Government), jakož i back-office procesů a interakci v celém rámci veřejných služeb.

E-government často provází následující činnosti nebo je jejich součástí:

• správa věcí veřejných (governance),

• používání informačních a komunikačních technologií na úřadech,

• radikální změna úředních postupů (BPR – Business Process Reengineering),

• interakce typu digitální začleňování (např. e-Citizen) na všech úrovních správy (město, stát, mezinárodní).

Konkrétně sem patří použití telefonů, ale též dohledových a sledovacích (trackingových) systémů, jako jsou kamery a identifikace na rádiové frekvenci (RFID – Radio Frequency Identification), a dokonce i používání televize a rádia k poskytování informací a služeb občanům. Zahrnuje dále hromadné rozesílání varovných SMS, online zprávy vyměňované s úřady (instant messaging), audio/video prezentace, provádění finančních transakcí jako jsou vratky daní, žádosti o granty a mnohé další.

Přestože je často zužován celý obsah pojmu e-government na technologie patřící pod pojem e-Citizen (elektronické interakce úřad-občan), můžeme sem zařadit i mnoho činností, kterých se občané přímo neúčastní a technologií, které nejsou online, případně nepoužívají internet. Například biometrické identifikace, monitoring úředně regulovaných činností (STK, palírny), řízení veřejné dopravy, osobní i parkovací firemní karty, parlamentní hlasování a podobně.

Mapování služeb e-Governmentu se dlouhodobě věnuje Portál veřejné správy, Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra; další úřady a profesní organizace (např. ICT Unie) spíše nárazově. Podpora pro přístup ke službám z jednoho místa v České republice v podstatě chybí.

Co by měl stát dělat, aby nastartoval digitální ekonomiku? Propustit úředníky a investovat do vzdělání? Najít čtvrtého operátora? Otevřít data? Pokud se příslušné orgány na některých prioritách shodnou, je třeba vše zrealizovat.

V roce 2018 Český stát představuje svou vizi toho, jak dál s digitalizací, e-governmentem a IT – vládní program Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+. Digitální Česko se tím vrací do hry s vyššími ambicemi. Jedním z hlavních důvodů toho, proč se předchozí pokusy nezdařily se udává, že chyběla centrální síla, která by změny v digitalizaci vynucovala.

Strategický dokument Digitální Česko

Průřezový strategický dokument Digitální Česko, vycházející z vládního programu Strategie, který se týká veškerých dopadů digitalizace na hospodářství a společnost, schválila Vláda ČR 3. října 2018. Jde o soubor koncepcí vytvářející předpoklady (resp. snahy) dlouhodobé prosperity České republiky.

Digitální Česko je rozdělené do tří dokumentů a strategií, které tvoří jeden logický celek

• Česko v digitální Evropě,

• Informační koncepce České republiky (Digitální veřejná správa),

• Digitální ekonomika a společnost.

Koordinace celé realizace bude soustředěna v Radě vlády pro informační společnost (RVIS) pod patronátem a vedením vládního zmocněnce pro IT, realizace bude probíhat v úřadech a rezortech v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona. Členové RVIS budou působit jako kontaktní osoba mezi resortem a Radou vlády pro informační společnost. Významnou roli bude hrát vláda (vyjednávání s EU, schvalování, uvolňování zdrojů a podobně) a také samotná ministerstva a úřady (musí uvolnit adekvátní zdroje lidské i finanční, včetně zázemí).

Česko v digitální Evropě

Koncepce si klade ambici, že se z České republiky stane aktivní hráč, který zajistí jednotný přístup země ke tvorbě digitální agendy v rámci Evropské unie. A to v souladu s moderními technologickými trendy a s kritickým respektem k platné regulaci vycházející z EU. Cílem je současné prosazování priorit, zájmů a národních specifik ČR.

Vláda se chce, mimo jiné, zaměřit na jednotný digitální trh. Mezi hlavní cíle patří zajištění komunikace o aktuálních tématech a příležitostech, které se v rámci digitální agendy v EU řeší. Koncepce Česko v digitální Evropě je v gesci Úřadu vlády.

Informační koncepce ČR

Informační koncepce ČR je zaměřena na digitalizaci v oblasti výkonu veřejné moci na národní úrovni – e-governmentu a digitální státní správě. Koncepce vychází ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Koncepce je závazná pro všechny státní orgány a samosprávu.

Koncepce stanovuje hlavní cíle v oblasti budování informačních systémů veřejné správy a dále stanoví obecné principy pořizování, vytváření, správy a provozování informačních systémů veřejné správy. Jedná se o problematiku označovanou jako e-Government ČR.

Mezi hlavní cíle této části strategie patří vytvoření digitálně přívětivé legislativy, uživatelsky přívětivé online služby pro občany a firmy, zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve státní správě a centrálně koordinované ICT v rámci veřejné správy.

Ministerstvo vnitra spustilo 8. července 2018 dlouho očekávaný Portál občana, který má být hlavním přístupovým bodem do českého digitálního světa.

Obr. č. 1: Portál občana MV ČR

Portál se snaží být jednotným zastřešením všech služeb veřejné správy, poskytovaných občanům elektronickou cestou (tzn. digitálních služeb). V současné době portál určité digitální služby veřejného sektoru poskytuje sám a k dalším digitálním službám své uživatele pouze přesměrovává (většinou včetně přihlášení). Do budoucna plánuje Ministerstvo vnitra například možnost podávat daně online, zaregistrovat auto přes internet nebo požádat o výpis z rejstříku trestů bez nutnosti chodit pro něj na úřad.

Nový portál s digitálními službami pro občany, který v pilotním provozu spustilo v polovině roku 2019 Ministerstvo práce a sociálních věci, není zatím nijak s Portálem občana provázán a není na něm ani zmíněn. O centrálně koordinované ICT státu nelze hovořit.

Digitální ekonomika a společnost

Koncepce Digitální ekonomika a společnost je klíčovou…