Dokumentace stavby jako součást spisů vedených dotčenými orgány

Projektová dokumentace stavby, stejně jako dokumentace pro územní řízení, jsou dokumenty zpracované podle zvláštních právních předpisů převážně autorizovanou osobou a v řízeních vedených dle stavebního zákona, případně jiných přepisů veřejného práva slouží jako podklad.

Vzhledem k tomu, jak jsou v současné době řízení předcházející realizaci stavebního záměru složitá a procesně rozvětvená, je třeba si uvědomit, že příslušnou dokumentaci stavby zpracovanou jakožto dílo ve prospěch investora, nelze vnímat „pouze“ jako podklad pro řízení územní a stavební, ale také jako podklad pro několik až mnoho řízení či postupů jiných, které s řízením před stavebním úřadem souvisí a jejich výsledek je pro řízení před stavebním úřadem podkladem.

Případem jsou postupy vedoucí k vydávání úkonů dle části čtvrté správního řádu, tj. vyjádření, stanovisek a především závazných stanovisek dotčených orgánů, která jsou pro navazující rozhodnutí stavebního úřadu dle ust. § 149 správního řádu závazná, a stavebnímu úřadu, pokud nemá zjevný důvod o zákonnosti závazného stanoviska pochybovat, nepřísluší zákonnost závazného stanoviska ani procesu předcházejícího jeho vydání jakkoliv přezkoumatelně posuzovat; naopak zákon předpokládá, že stavební úřad při rozhodování o záměru závěry závazného stanoviska do svého rozhodnutí bez dalšího přijme. Jestliže má být tedy takovýto akt vydaný k určitému stavebnímu záměru pro řízení dle stavebního zákona relevantní a pro výrok navazujícího rozhodnutí závazný, musí být vydán k příslušné dokumentaci (projektové či pro územní řízení) tak, aby mohl být výstup dotčeného orgánu bez dalšího považován za posouzení téhož záměru, o jehož veřejnoprávní přípustnosti či nepřípustnosti následně rozhoduje stavební úřad.

Otázkou, která v těchto souvislostech může vyvstat, je ta, zda je opravdu nutné dokumentaci stavby v jiných řízeních, než jsou řízení podle stavebního zákona, který povinnost předkládat dokumentaci společně s žádostí výslovně stanoví, dokládat a pokud ano, tak zda ji po vydání požadovaného aktu (závazného stanoviska nebo koordinovaného závazného stanoviska), nemůže dotčený orgán investorovi vrátit. Pokud by tomu tak totiž bylo, stačilo by investorovi pro účely obstarání podkladů pro řízení před stavebním úřadem prakticky pouze jedno vyhotovení dokumentace, které by vždy po vydání jednoho závazného stanoviska nebo koordinovaného závazného stanoviska předal dalšímu dotčenému správnímu orgánu. V takových případech by pak bylo možné, aby si před…