dnes je 17.4.2024

Input:

Dokumentace stavby, smlouva o dílo a zákon o zadávání veřejných zakázek

1.6.2018, Zdroj: Verlag Dashöfer

22
Dokumentace stavby, smlouva o dílo a zákon o zadávání veřejných zakázek

Cíl lekce:

V průběhu této lekce si přiblížíme problematiku projektové dokumentace stavby ve vztahu k sestavovanému rozpočtu. Následně si popíšeme co by měl udělat rozpočtář než se podepíše Smlouva o dílo. A na závěr se dotkneme důležitých částí z nedávno novelizovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, zejména těch, které se týkají dokumentace stavby a stavebních rozpočtů (výkazů výměr).

Obsah lekce:

  1. 6.1 Dokumentace stavby a rozpočet
    • - Jak ovlivňuje kvalita dokumentace přesnost rozpočtu?
    • - Příklad běžných rozdílů mezi jednotlivými stupni dokumentací
  2. 6.2 Smlouva o dílo (SoD na dodávku stavby) a rozpočet
    • - Co vše by měl udělat rozpočtář, než se podepíše SoD
  3. 6.3 Zákon o zadávání veřejných zakázek
    • - Obecně o problematice tohoto zákona
    • - V čem se tento zákon dotýká rozpočtování
    • - Splnění požadavků novelizovaného zákona na příkladu
  4. 6.4 Závěrem
    • - Doporučená literatura a odkazy

6.1. Dokumentace stavby a rozpočet

Typy dokumentací, se kterými se v rozpočtářské praxi setkáváme a které ovlivňují zpracování rozpočtu jsou několikeré. Jde především o:

  1. investiční záměr

  2. studii

  3. projekt pro stavební povolení

  4. realizační projektovou dokumentaci

V závislosti na míře rozpracování projektové dokumentace stavby používáme různé typy oceňování. Je zřejmé, že tato míra rozpracovanosti projektu ovlivňuje i míru přesnosti, s jakou výši nákladů na pořízení stavby dokážeme stanovit – viz. tab. 1.

Tab. 1

Podíváme-li se na jednotlivé druhy dokumentací blíže zjistíme, že se liší především v detailu informace, na základě které můžeme určit cenu, za kterou danou konstrukci či prvek pořídíme (kolik je na to potřeba peněz).

Příklad běžných rozdílů mezi jednotlivými stupni dokumentací

  1. Investiční záměr

    Nejjednodušší ze zmíněných dokumentací. Dokumentace, která doprovází investiční záměr zpravidla obsahuje jen základní informace o budoucím plánovaném objektu či stavbě. Jde především o účel stavby, míru jejího využívání, kapacitu a plánovanou velikost. Na základě těchto požadavků se vyhledává srovnatelný objekt v ukazatelích „THU“ a pronásobuje obestavěným prostorem či zastavěnou plochou (této problematice je věnována samostatná lekce).

  2. Studie

    V této fázi vývoje projektové dokumentace stavby sice ještě nejsme schopni vypracovat podrobný položkový rozpočet, zato již známe poměrně přesně zastavěné plochy, použité materiály (např. zděné konstrukce, dřevěná okna apod.) a tvary konstrukcí. Toto vše dohromady už stačí ke stanovení nákladů stavby za pomoci THU s určením konstrukcí. To znamená, že již nenásobíme pouze obestavěný prostor či zastavěnou plochu cenou za měrnou jednotku, tak jak tomu bylo u investičního záměru, ale dokážeme stanovit poměry zastoupených konstrukcí na objektu. A poté najít v technicko-hospodářských ukazatelích adekvátní realizovaný objekt, což vede již k poměrně přesným číslům.

    Příklad:

    Zatímco u investičního záměru nezjišťujeme např. materiály svislých nosných konstrukcí, tak u studie již oceňujeme klasické zděné technologie, monolitické či montované konstrukce, čímž dosahujeme výrazného zpřesnění nákladů na výstavbu.

  3. Projekt pro stavební povolení

    U projektů pro stavební povolení má již význam rozpočtovat náklady staveb pomocí položkových rozpočtů. Známe hlavní použité technologie a materiály (např. zdivo nosné obvodové z cihelných bloků Porotherm P+D tl. 440 mm) a ty dokážeme zatřídit podle použitého druhu (typu) třídění k příslušným položkám. Z této dokumentace se sestavuje i výkaz výměr jednotlivých položek stavebních prací a dodávek materiálů (specifikací), který se v pozdějších fázích vývoje projektu stále upřesňuje a zdokonaluje. Oproti těmto skutečnostem stojí fakt, že dokumentace pro stavební povolení neobsahuje takové náležitosti, jakými jsou např. výpisy prvků (zámečnických, klempířských, truhlářských atd.) či detaily. Proto se v rozpočtech v této fázi s touto absencí počítá tím, že se buď výše uvedené konstrukce dávají do kompletů, za pomoci empirických odhadů cen ze srovnatelných již realizovaných projektů (k tomu je samozřejmě zapotřebí patřičných zkušenostní a podkladů) anebo se snažíme o co možná nejlepší vyjádření těchto prvků do srovnatelných měrných jednotek (např. výplně otvorů vyjadřujeme v m2, zámečnické konstrukce počítáme na tuny či klempířské konstrukce vyčíslíme do m2 rozvinuté plochy). Takto vyjádřené výměry jsou sice často jen přibližné, ale mají větší vypovídající hodnotu než odhady za pomocí kompletů. Vždy počítejte s přiměřenou rezervou – nikdy nepodhodnocujte!

  4. Realizační dokumentace stavby

    Tato dokumentace je nejpodrobnější z výše zmiňovaných druhů dokumentací. Měla by již zahrnovat detailní zpracování všech konstrukcí a prvků tak, aby se podle ní dal jednoznačně určit typ a technologie prováděné práce. S touto dokumentací se v oblasti tvorby rozpočtů a oceňování stavebních prací setkáváme nejčastěji. Veškeré konstrukce a prvky mají jasně daný účel, vzhled a umístění (např. plastová větrací mřížka Z/16 150x150 mm se síťkou proti hmyzu, barva bílá – pro odvětrání garáže). Pokud oceňujeme na základě realizační dokumentace stavby rozpočet na dodávku stavby za organizaci ve které pracujeme, musíme znát nejen vlastní dokumentaci, ale i mnoho jiných skutečností, které závažnou měrou ovlivňují cenu dodávky stavebního díla. Jedná se především o tyto body:

    • roční období, ve kterém bude stavba probíhat (náklady na zimní opatření apod.)

    • umístění stavby (logistické podmínky, ochranná pásma apod.)

    • lhůta výstavby (přesčasové práce, volné výrobní kapacity firmy, atd.)

    • technologické postupy (časová prodlení, technologické novinky, zvláštní požadavky aj.)

    • obchodní podmínky (způsob stanovení ceny za dodávku stavby tzn. pevná cena, jednotkové ceny či nákladová cena + zisk)

Příklad rozsahu zadání položky v realizační dokumentaci stavby:

Příklad

Zadání:
Projektová dokumentace stavby hovoří o pohledovém bednění monolitické konstrukce, které smí být použito jednou (nulová obrátkovost) a výsledná monolitická konstrukce má mít tzv. „tupé hrany“, čehož se dociluje vložením trojúhelníkových lišt do koutů bednění.

Řešení:
Tento technologický postup neodpovídá žádnému běžnému způsobu provádění a tudíž jej nemůžeme přiřadit ke konkrétní položce z

Nahrávám...
Nahrávám...