dnes je 30.11.2022

Input:

Doručování na doručovací adresu ve správním řízení

3.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Doručování účastníkům řízení je zcela zásadním aspektem správního řízení, neboť jsou tak zprostředkovány veškeré akty a písemné úkony správního orgánu jejich adresátům. Od 1. 11. 2009 mají všechny správní i soudní orgány zřízenu datovou schránku. Způsob doručování účastníkům řízení je upraven především v ust. § 19 odst. 1 správního řádu, podle kterého musí správní orgán písemnost doručit primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Teprve pokud takto doručovat nelze (typicky např. protože se jedná o fyzickou osobu, která datovou schránku nemá zřízenu), může správní orgán doručit písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu. Doručování na tzv. doručovací adresu je však možné z povahy věci pouze v případě doručování na adresu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nikoliv do datové schránky prostřednictvím veřejné datové sítě.

Pokud tedy nemá účastník řízení ze zákona (právnické osoby) anebo dobrovolně (fyzické osoby) zřízenu datovou schránku, může si v rámci správního řízení zvolit jinou adresu pro doručování, než je adresa trvalého pobytu příp. jiná adresa dle ust. § 20 a násl. správního řádu. Standardním postupem je podání písemné žádosti, které správní orgán vyhoví za předpokladu, že to nevylučuje zákon nebo povaha věci, zejména však v případech, kdy to přispěje k urychlení řízení. Nejvyšší správní soud konstatoval, že doručovací adresu lze zvolit také implicitně, např. bezvýhradným podepsáním protokolu, ve kterém je příslušná doručovací adresa uvedena (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 4 As 40/2016, ze dne 30. 3. 2016). Pokud hodláme využít institutu zvolené doručovací adresy, ať už elektronické či běžné, je třeba si uvědomit, že správní orgán nemá ze zákona povinnost naší žádosti vyhovět. Tento výklad potvrzuje nejen komentář příslušného ustanovení správního řádu (např. JUDr. Josef Vedral, Ph.D., Správní řád, komentář, II. vydání, nakladatelství C. H. Beck, 2012), ale také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 6. 2016, č. j. 10 As 5/2016-36, jehož právní věta zní: Pokud správní orgán zjistí, že doručování na elektronickou adresu k urychlení řízení nepřispěje, a neshledá ani žádné jiné důvody opodstatňující takovéto doručování, je oprávněn účastníkovi na požadovanou elektronickou adresu písemnosti nezasílat. Písemnosti tedy doručuje, jako by účastník o

Nahrávám...
Nahrávám...