dnes je 14.8.2022

Input:

Druhotné působení úrazu – sekundární úrazy elektrickým proudem

5.1.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer, spol. s r. o., Elektrotechnické a telekomunikační instalace

Na co je potřeba dát pozor při pracích ve výšce nad vodou? Požadavky kterého nařízení vlády musejí být respektovány, aby se předcházelo druhotným úrazům elektrickým proudem? Důležité informace k problematice si přečtete zde.

V souvislosti s rozvojem techniky dochází ke změnám celé řady opatření zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci v návaznosti na rizika, jejich vyhledávání a odstraňování. Rozsah elektrotechnických prací je v mnoha případech spojen s řadou dalších řemeslných činnosti v nejrůznějších pracovních podmínkách. Příkladem zde může být práce ve výškách nebo nad volnou hloubkou, kde je elektrické zařízení nebo práce v blízkosti částí pod napětím. Z hlediska možného ohrožení pracovníků jde o souběh rizika úrazu elektrickým proudem a následného pádu z výšky.

Pro elektrické instalace platí základní požadavky uvedené v ČSN 33 2000-1 ed. 2, které se vztahují na zajištění bezpečnosti osob, hospodářských zvířat a majetku v případě ohrožení nebo poškození, k nimž by mohlo při obvyklém užívání elektrických instalací, rozvodů a dalších zařízení dojít. Mezi příčinami, které mohou způsobit ohrožení bezpečnosti v elektrických instalacích je mimo jiné uvedena aktivace mechanického pohybu vzniklá protékáním proudu.

Jedná se o situaci, kdy dochází obvykle ke změně polohy pracovníka, ztrátě stability nebo některému jinému z následně navazujících mechanických dějů. Zde je třeba ještě připomenout související skutečnosti. Pouhý kontakt se živou elektrickou částí na stabilním pracovišti na pevné podlaze nebo za obdobné situace je obecně nebezpečný, ale riziko končí v okamžiku přerušení dotyku se živou částí. Podstatně jinak tomu může být při práci ve výšce, nad volnou hloubkou nebo na nedostatečně stabilním místě. Při dotyku s živou částí dochází v organismu k mocnému dráždění svalů, kdy prvotní reakcí postiženého je snaha o vyproštění se z kontaktu s elektrickým zdrojem. Následně dochází k náhlé změně polohy těla, která může být značně intenzivní. Výsledkem je pád, zřícení, náraz na tuhé předměty apod. Za připomenutí stojí ještě podstatný činitel, kterým je často okamžik překvapení, kdy postižený vůbec nepředpokládal kontakt se živou částí. Výsledný rozsah poškození zdraví u podobných úrazů může mimo celkem minimální následky úrazem elektrickým proudem záviset hlavně na druhotných poraněních vzniklých po dotyku se živou částí. Pro podobné případy je používáno označení sekundární úrazy elektrickým proudem a nejčastěji souvisí s prací ve výškách nad volnou hloubkou nebo s prací v omezených vodivých prostorech.

Proto by měla být při této činnosti věnována zvýšená péče prevenci, poučení pracovníků, vybavení pracovními ochrannými pomůckami a ostatními prostředky a pracovními pomůckami k zajištění bezpečné práce. Na straně pracovníků by měly být dodržovány stanovené pracovní postupy a používány veškeré ochranné prostředky, jak to nakonec vyžaduje celá řada předpisů od zákoníku práce přes nařízení vlády, vyhlášky, technické normy až po místní provozní předpisy či pokyny vedoucích pracovníků. Základní ustanovení a požadavky BOZP při práci ve výškách jsou obsaženy v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Práce ve výšce je definována jako práce prováděná ze stanoviště umístěného 1,5 m a výše nad okolní úrovní, případně pokud je pod nimi volná hloubka přesahující 1,5 m.  Ochrana musí být zajištěna na pracovištích v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob. Pokud je ochrana zajištěna zábradlím nebo zábranou na všech stranách není nutno ochranu provádět.

Jest-li, se někomu zdá, že pád z výšky 1,5 m nemůže být nebezpečný, potom statistiky dokazují pravý opak. Zejména nečekaný pád, na který pracovník nestačí reagovat, má obvykle velmi škodlivé následky, které mohou být i trvalého charakteru. Proto by měli pracovníci pro práci ve výšce dbát na kontrolu svého zdravotního stavu.

Z pohledu lékařů jsou poranění při pádu spojena s náhlou decelerací a mají zpravidla vzhled poranění tupým předmětem. Závažnost poranění závisí na výšce, ze které tělo spadlo, na části, kterou narazilo na zem, na měkkosti a sklonu místa dopadu v některých případech na impulsu, který byl tělu dán před pádem.

Při pádu z výše několika metrů až desítek metrů vznikají kromě poranění hlavy, končetin a žeber i zlomeniny ostatních kostí. Především je postižena páteř, pánev a orgány. Pády z malé výšky charakterizuje dopad člověka na zem kteroukoliv částí těla, kdežto při pádu z velkých výšek tělo dopadá po hlavě. Horní část těla je totiž specificky těžší a proto se tělo při letu vzduchem otočí, i když osoba skočila původně třeba po nohách.

Obvykle je nebezpečí úrazu elektrickým proudem posuzováno pro normální prostory

Nahrávám...
Nahrávám...