2.18
Důsledky podání odvolání zaměstnance proti lékařskému posudku, podle něhož je "zdravotně způsobilý", pro povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy
JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D.
Případy, kdy v závislosti na druhu posudkového závěru pracovnělékařské prohlídky je s podaným odvoláním spojen odkladný účinek či nikoli, upravuje zákon o specifických zdravotních službách v § 46. Dosud se však judikatura nezabývala otázkou, jaké důsledky má přiznání či nepřiznání odkladného účinku odvolání proti posudkovému závěru pro povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, resp. jmenování na pracovní místo. V této souvislosti přinášíme informaci o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021 č. j. 21 Cdo 2063/2020-164, který na některé otázky s tím spojené odpovídá.
I. Odkladný účinek návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, znamená, že právní účinky tohoto lékařského posudku nemohou pro osobu, které byl předán, nastat dříve než dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným správním úřadem [srov. § 44 odst. 4 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách] a že do té doby nelze považovat závěr lékařského posudku za definitivní. Podáním návrhu na přezkoumání uvedeného lékařského posudku zaměstnanec nepozbývá zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a jen proto, že závěr posudku, podle něhož zaměstnanec tuto zdravotní způsobilost má, ještě není (nemusí být) definitivní, na něj nelze nahlížet jako na osobu bez potřebné zdravotní způsobilosti, neboť takovou fikci zákon o specifických zdravotních službách s podáním návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, nespojuje.
II. Zaměstnavatel je proto i po podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dosavadní práce, povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (popřípadě práci odpovídající vedoucímu pracovnímu místu, na něž byl zaměstnanec jmenován) a není oprávněn mu další výkon práce zakázat, ledaže by byla naplněna skutková podstata ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zák. práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
(podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, č. j 21 Cdo 2063/2020-164, veřejně k dispozici na www.nsoud.cz)
|
Skutkové okolnosti případu
V předmětné věci pracoval žalobce u žalovaného zaměstnavatele jako vedoucí prodejny. Po ukončení pracovní neschopnosti, která trvala od 6. 11. 2017 do 31. 10. 2018, byl žalobce vyslán žalovaným zaměstnavatelem na mimořádnou lékařskou prohlídku, jejímž výsledkem bylo, že žalobce je "zdravotně způsobilý" nadále vykonávat dosavadní práci. S tímto závěrem však žalobce nesouhlasil a podal proti lékařskému posudku odvolání. V důsledku podání odvolání sdělil žalovaný zaměstnavatel žalobci, že mu "nařizuje překážky v práci na straně zaměstnance", přičemž mu po dobu překážek nevyplácel mzdu. Této nevyplacené mzdy se žalobce podanou žalobou na žalovaném zaměstnavateli u okresního soudu domáhal. Odvolání žalobce proti lékařskému posudku posléze Magistrát hlavního města Prahy dne 21. 2. 2019 zamítl.
Žalovaný zaměstnavatel u soudu argumentoval ve prospěch nevyplácení mzdy, resp. neumožnění vykonávat práci, tím, že pokud žalobce podal proti lékařskému posudku odvolání, jeho účinky pro odkladný účinek, který je s podáním odvolání proti posudkovému závěru o zdravotní způsobilosti spojen (§ 46 odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách, a contrario), nenastaly. Žalovaný zaměstnavatel namítal, že tudíž nemohl žalobci přidělovat práci do doby, než o podaném odvolání rozhodne Magistrát hlavního města Prahy, čímž současně vznikly překážky v práci na straně zaměstnance podle § 199 zákoníku práce, při nichž zaměstnanci náhrada mzdy nenáleží.
Řízení před krajským soudem jako soudem odvolacím
Odvolací krajský soud dospěl na rozdíl od soudu okresního k závěru, že žaloba je co do jejího základu po právu. Dospěl k závěru, že v období od vyslání zaměstnance na lékařskou prohlídku do okamžiku, kdy nastaly právní účinky vydaného lékařského posudku, zaměstnavatel nemá (s výjimkou doby nezbytně nutné k účasti na pracovnělékařské prohlídce) povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno pro jiné důležité překážky v práci týkající se osoby zaměstnance. Pokud žalovaný zaměstnavatel neumožnil konat zaměstnanci práci, jde o vytvoření překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, při které náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Řízení před Nejvyšším soudem jako soudem dovolacím
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný zaměstnavatel dovolání k Nejvyššímu soudu. Přípustnost dovolání založil na existenci hmotněprávní otázky, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena, a to, jaký význam má podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, kterým byl zaměstnanec shledán způsobilým k výkonu sjednané práce, pro povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci a zda podání návrhu na přezkoumání takovéhoto lékařského posudku zakládá překážku v práci na straně zaměstnance.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání žalovaného zaměstnavatele není důvodné. Žalobci poté, co jeho dočasná pracovní neschopnost skončila 31. 10. 2018, nebránila žádná z důležitých osobních překážek v práci uvedená v § 191 a 191a zákoníku práce (a ani žádná z překážek v práci z důvodu obecného zájmu uvedených v ustanoveních § 200 až 205 zákoníku práce) v tom, aby i nadále vykonával práci pro žalovaného zaměstnavatele.
Dovolací soud se neztotožnil s názorem žalovaného zaměstnavatele, že důležitou osobní překážku v práci na straně žalobce založila skutečnost, že podal návrh na přezkoumání lékařského posudku ze dne 21. 11. 2018, podle něhož byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce vedoucího prodejny, neboť návrh na přezkoumání lékařského posudku má odkladný účinek.
Závěry Nejvyššího soudu k odkladnému účinku lékařského posudku o zdravotní způsobilosti zaměstnance
Nejvyšší soud vyložil, že přestože pro odkladný účinek podaného odvolání nemohou právní účinky napadeného lékařského posudku nastat pro posuzovanou osobu dříve než dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným správním úřadem [§ 44 odst. 4 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách], samotným podáním návrhu na přezkoumání uvedeného lékařského posudku zaměstnanec nepozbývá zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce a nelze na něj pohlížet jako na…
