dnes je 30.6.2022

Input:

Energetická náročnost budov

1.7.2005, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Požadavky na tepelnou ochranu budov specifikují právní předpisy, technické normy a příp. i evropské předpisy.

Energetická náročnost budov slouží k hodnocení budov za vzájemně srovnatelných podmínek, tedy za jednotných, zvláštním předpisem určených, klimatických a provozních podmínek. Tím se liší od energetické bilance pro energetický audit, která naopak musí při výpočtu energetické náročnosti vzít v úvahu místní klimatické a skutečné provozní podmínky, dané stavebním řešením, tj. za podmínek, které jsou zpravidla odlišné od jednotných. Energetickou náročnost budov určuje významným způsobem množství tepelné energie, které je potřeba dodat do bytového objektu na překonání jeho tepelných ztrát. Požadavky na tepelnou ochranu budov specifikují právní předpisy, technické normy a příp. i evropské předpisy. Právní předpisy k energetické náročnosti budov v členských zemí EU vycházejí ze čtyř úrovní poznání problematiky a respektují různou míru integrace stavby jako celku (systému). Uplatnění souhrnnějšího přístupu k hodnocení je projevem větší celkové flexibility ve srovnání se stavem, kdy jsou výslovně předepsány požadavky pro dílčí prvky stavební konstrukce. V souhrnném přístupu hodnocení výsledný parametr, charakterizující stavbu (budovu), představuje údaj, který názorně každému zprostředkuje energetickou náročnost stavby. Hodnocení energetické náročnosti budov Hodnocení energetické náročnosti budovy se u nás provádí pomocí celkové tepelné charakteristiky budovy. Jeho součástí je především měrná spotřeba tepelné energie eV , v [kWh/(m3.rok)], která je vázaná na objem nebo užitnou plochu budovy ve smyslu ČSN EN 832 a v souladu s vyhláškou č. 291/2001 Sb. vydanou k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Metodika hodnocení energetické náročnosti z hlediska kvantifikace tepelných ztrát a tepelných zisků podle této vyhlášky se týká jednak všech staveb a změn dokončených staveb financovaných z veřejných prostředků, jednak těch staveb financovaných ze soukromých prostředků, jejichž celková spotřeba energie je větší než 700 GJ/rok/.

Poznámka: 1 Watt (W) = 1 joule (J)/ s; 1 cal = 4,18 J; 1 J = W.s. = 0,23885 cal; násobky těchto jednotek jsou: 1 kWh = 860 kcal, 1 kcal = 4,18 . 103 joule = 0,00116 kWh, 1 kWh = 3 600 . 103 J; 1 GJ = 277,78 kWh. Značka k (kilo) znamená násobek 103 jednotek, M (mega) 106, G (giga) 109, T (terra) 1012, P (peta) 1015, E (exa) 1018. Spotřeba tepla se zjišťuje měřicím zařízením v místě připojení odběrného tepelného zařízení nebo v předávací stanici či přímo u zdroje tepla.  

Důležitou funkci při posuzování tepelné náročnosti budov mají technické normy ČSN, ČSN EN, ČSN EN ISO:

  • ČSN 73 0540-2:2002 "Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky" a další části této normy, které upravují normové tepelně technické a energetické hodnocení vyžadované pro stavební povolení
  • návazné převzaté ČSN EN ISO, resp. ČSN EN (zejména 673, 10211-1 a 2, 6946, 13788, 14683, 832, 13789, 10077-1 a 2), které upravují způsob stanovení jednotlivých

Nahrávám...
Nahrávám...