dnes je 2.12.2022

Input:

Garáže

13.5.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

13.5
Garáže

13.5.1
Požadavky norem a právních předpisů

Vyhláška č. 268/2009 Sb.

Prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu, vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., Technické požadavky na stavby, stanoví ve svém § 47 Garáže právně závazné dodržení normových hodnot a požadavků

  • u světlé výšky garáží a příjezdních ramp, rozměrů vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží;

  • na zřízení hygienického zařízení v garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci;

  • u velikosti větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo u jednotlivých a řadových garáží při použití přirozeného větrání;

  • u větrání prostor stání a vnitřních komunikací hromadných garáží, aby se zabránilo vzniku nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par jak v garážích, tak i v přilehlých stavbách;

  • u způsobu instalace odběrného plynového zařízení pro vytápění garáží, které musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat.

V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot. V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajíždění jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.

Vyhláška č. 23/2008 Sb.

Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla, podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v platném znění, součástí tohoto požárního úseku. Při navrhování stavby garáže odkazuje vyhláška na platnou českou normu.

Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30 minut. Tato místa musí být upravena tak, aby bylo zabráněno roztékání hořlavých kapalin z těchto stání. Požární úsek garáže se zakladačovým systémem, který nesplňuje podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, musí být vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním vodou podle požadavků české technické normy. Požární úsek hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být vybaven domácím rozhlasem s nuceným poslechem. V řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů. V podzemní hromadné garáži určené pro veřejné užívání nelze parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva (upřesnění viz. HG dále). V garáži nesmí být ukládány tlakové nádoby s hořlavými a hoření podporujícími plyny.

Vyhláška č. 268/2011 Sb.

Vyhláška č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v § 2 nově ukládá povinnost: garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou. Tento požadavek platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestavěn stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze normy.

ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže: 2011

Touto normou se nahrazují ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení: 1987 a ČSN 73 6058 Hromadné garáže: 1987. Jejich platnost byla ukončena 1. 10. 2011.

Norma platí pro navrhování nových staveb jednotlivých, řadových a hromadných garáží, změny dokončených staveb garáží (např. rekonstrukce), změny v užívání staveb s využitím na garážování vozidel (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy a případně motocykly). Při navrhování garáží pro ostatní druhy vozidel (stavební stroje apod.) a jednotlivé garáže k soukromému použití se parametry, které mají vliv na bezpečnost silničního provozu a ochranu zdraví (rozhledové poměry na dopravním připojení, protipožární ochrana apod.), navrhují podle této normy a prostorové uspořádání garáže a příjezdové komunikace lze v odůvodněných případech přizpůsobit uvažovaným kategoriím vozidel a místním podmínkám.

Podstatnou změnou v této normě je mj. stanovení podmínek, za kterých lze umožnit v garážích parkování vozidel s pohonem na plynná paliva (CNG – Compressed Natural Gas). Upřesněny jsou rovněž některé prostorové požadavky, jako jsou velikosti stání (v návaznosti na ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel), bezpečnostní odstupy (např. i rozšíření stání v blízkosti sloupů v garážích), světlá výška garáží apod.

Nově je podrobně řešena problematika ramp, zejména jejich šířkového uspořádání a podélných sklonů včetně návrhu přechodových úseků ramp s různými sklony. U větrání garáží jsou aplikovány aktuální zkušenosti a změny v dané oblasti.

Norma se také zabývá bezbariérovým užíváním garáží, komunikacemi pro chodce, hygienickými zařízeními, vjezdy a výjezdy do/z hromadné garáže, stavebně technickými požadavky a veškerými souvisejícími technickými zařízeními a provozem hromadných garáží. V normě je nově popsán automatický parkovací systém (APS) včetně příkladů užití.

Termíny a jejich definice

Odstavování – dlouhodobé stání – umístění vozidla mimo jízdní pruhy pozemní komunikace, zpravidla v místě bydliště, sídle provozovatele vozidla, po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá.

Parkování umístění vozidla mimo jízdní pruhy pozemní komunikace zpravidla po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu.

Parkovací stání – plocha určená k odstavení nebo parkování jednoho vozidla – technické řešení obou případů je stejné, proto se v normách používá jen termín parkovací stání.

Jednotlivá garáž – objekt, popř. prostor, který slouží k odstavování silničních vozidel. Má nejvíce tři stání a může mít jen jeden společný vjezd.

Řadová garáž – objekt, popř. prostor, sloužící k odstavování silničních vozidel, který má více než tři stání. Stání se řadí v jedné řadě vedle sebe nebo ve dvou řadách za sebou. Každé stání v první řadě má samostatný vjezd. V řadové garáži může být umožněno parkování i nad sebou.

Hromadná garáž – objekt popř. oddělený prostor, který slouží pro odstavení nebo parkování vozidel a má více než tři stání se společným vjezdem. Stání se řadí buď u vnitřní komunikace nebo ve více řadách za sebou na celé ploše podlaží nebo ve více podlažích.

Automatický parkovací systém (APS) – zařízení, které umístí vozidlo s vypnutou pohonnou jednotkou na volné parkovací stání v hromadné garáži bez přítomnosti řidiče.

K+R – „Kiss and Ride“ – pruh nebo záliv určený k uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou pro vystoupení či nastoupení cestujících (krátkodobé stání na dobu nepřesahující 10 minut).

P+R – „Park and Ride“ – parkovací plocha určená pro osobní vozidlo cestujících, kteří zároveň používají vozidla veřejné linkové dopravy (stání na dobu kratší než 24 hodin).

Základní druhy garáží

Skupiny vozidel

Technické požadavky pro navrhování garáží se odlišují zejména podle druhu vozidel, pro něž jsou určeny. Z toho hlediska rozlišujeme garáže pro

  • skupinu vozidel 1, která se pro potřeby prostorového uspořádání dále dělí na

    • 1a osobní vozidla;

    • 1b lehká užitková vozidla;

  • skupinu vozidel 2, která se pro potřeby prostorového uspořádání dále dělí na

    • 2a samostatná nákladní vozidla (bez přívěsu nebo návěsu);

    • 2b soupravy tahače s návěsem;

    • 2c autobusy;

  • skupinu vozidel 3 – traktory a samopojízdné pracovní stroje. Do garáží této skupiny se nezahrnují prostory pro zahradní stroje, obslužná vozidla apod., sloužící k údržbě zahrad rodinných domů, sportovních areálů apod., s celkovou hmotností do 1 000 kg.

Dělení garáží

Podle stavebního uspořádání mohou být garáže jednotlivé, řadové nebo hromadné (HG).

Podle výšky podlahy k okolnímu terénu rozeznáváme garáže

  • nadzemní – niveleta podlahy nejníže položeného podlaží není níže než 1,5 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu;

  • podzemní – niveleta podlahy nejvýše položeného podlaží je více než 1,5 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu;

  • kombinované – v garáži jsou podzemní i nadzemní podlaží.

Podle požárního odvětrání (posuzováno podle ČSN 73 0804 ) dělíme garáže na

  • otevřené;

  • částečně otevřené;

  • uzavřené.

Podle způsobu parkování mohou být garáže

  • s pohybem vozidel vlastní silou;

  • s automatickým parkovacím systémem;

  • kombinované (mezi jednotlivými podlažími jsou vozidla včetně řidiče přepravována výtahem a po podlaží se pohybují vlastní silou.

Z hlediska obsluhy mohou být garáže samoobslužné nebo s obsluhou.

Podle funkčního využití jsou garáže:

  • veřejné – garáž je určena pro nezpoplatněné nebo zpoplatněné parkování vozidel zpravidla u obchodů, zábavních zařízení, úřadů, v přestupních uzlech veřejné linkové dopravy;

  • neveřejné;

  • pro speciální účely (např. pro pohotovostní vozidla).

Umístění a účel garáží

Při návrhu garáže se vychází především z

  • účelu;

  • polohy v území (centrum města, okrajová část, ...);

  • poptávky po parkování v zájmové lokalitě;

  • provedených průzkumech dopravy v klidu s ohledem na plánovaný rozvoj území.

Garáže pro skupinu vozidel 1

Garáže pro skupinu vozidel 1 se umísťují převážně v obytných částech sídelních útvarů a mohou být vestavěny do obytných objektů. Pro skupiny vozidel 2 a 3 se musí umísťovat jen mimo obytné části měst, kromě garáží provozidla městské linkové osobní dopravy, provozidla určená ke speciálnímu účelu, např. policie, požární, sanitní, popř. obytná a v odůvodněných případech provozidla zásobování, obsluhy a u významných kulturních a sportovních center i pro autobusy.

Poloha garáží a jejich počet je závislý na skupině uživatelů, kterým jsou určeny. Navrhují se tak, aby docházková vzdálenost k cíli cesty byla co nejkratší. Doporučené vzdálenosti jsou uvedeny v ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací: 2006.

Požadované zásady:

  • vjezd a výjezd nesmí ohrožovat bezpečnost dopravy a významně zhoršovat plynulost silničního provozu na pozemních komunikacích. Prostor uspořádání vjezdu a výjezdu musí být v souladu s ČSN 73 6110 ;

  • dodržet základní požadavky na ochranu životního prostředí, zejména před hlukem, vibracemi, znečištěním vzduchu a požadavky na ochranu povrchových a podpovrchových vod;

  • požární a bezpečnostní vybavení navrhnout podle ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty: 2010, ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb. Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením: 1996 a vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb;

  • bezbariérové užívání navrhnout podle ustanovení a vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;

  • pokud je to účelné, rozdělit parkovací stání podle doby stání vozidel na dlouhodobá stání P+R a v odůvodněných případech i K+R.

Projektová dokumentace

Vyhláška č. 146/2008 Sb.

Jedním ze souvisejících právních předpisů je vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Podle této vyhlášky se projektová dokumentace objektů „sloužících motoristům“ obecně a „podzemních garáží a parkovišť“ jmenovitě vypracovává v rozsahu a obsahu podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Z praktického pohledu závisí na charakteru garáže a zhodnocení schvalovacího orgánu při územním, resp. povolovacím řízení, do jaké konkrétní hloubky budou naplněny požadavky vyhlášky č. 146/2008 Sb., týkající se zejména vlivu stavby a jejího provozu na zdraví a životní prostředí, na bezpečnost a užitné vlastnosti (podrobněji v Příloze č. 8

Nahrávám...
Nahrávám...