dnes je 17.8.2022

Input:

Geodetické činnosti na pozemních stavbách

6.10.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zákon o zeměměřičství, určení polohy staveb, zeměměřičské technologie, výsledky měření, projektování staveb, provádění staveb.

Zákon o zeměměřičství

Zákon o zeměměřictví vymezuje geodetické činnosti na stavbách jako souhrn metod a postupů  pro účely průzkumu,  projektování,  výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení.

Geodetickým  připojením  na státní geodetické základy se pro účely budoucích geodetických měření na stavbách,  tj. pro vytyčování, pro kontrolní a ověřovací měření a pro vyhotovení dokumentace skutečného provedení dokončené stavby zřizují vytyčovací sítě staveb jako primární  referenční systémy. Geodetickými základy závaznými na území státu jsou geodetické sítě polohového,  výškového a tíhového bodového  pole. Body těchto sítí dokumentují a spravují úřady resortu zeměměřictví a katastru. Geodetické body jsou v terénu stabilizovány geodetickými značkami a podle potřeby signalizovány a chráněny příslušnými značkami a zařízeními (například  ochranné tyče, ochranné skruže a kopce).

Určení polohy staveb

Pro určení polohy staveb souřadnicemi Y a X celostátně platného  referenčního systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) se využívají sítě trigonometrických bodů, sítě zhušťovacích bodů a sítě bodů podrobné- ho polohového bodového pole.

Nejistota v určení polohy těchto geodetických bodů je charakterizovaná směrodatnou  souřadnicovou  odchylkou,  která činí u trigonometrických bodů 0,015 m, u zhušťovacích bodů 0,02 m a u bodů podrobného polohového bodového pole 0,06 m. Geodetické body se využívají zejména  pro  správu a obnovu  státních  mapových  děl a na stavbách pro zřízení vytyčovacích sítí staveb s běžnými nároky na určení polohy  v terénu vůči ostatním staveb- ním a přírodním  objektům  staveniště a jeho okolí.

Pro určení polohy staveb s vyšší přesností (mosty, tunely, dráhy apod.) se zři- zují v souladu  s projektem  stavby vytyčovací sítě v místním (lokálním) souřadnicovém systému. Tento systém se pro účely katastru nemovitostí  geoodchylkou 0,01 m až 0,005 m (jen zcela výjimečně i přesněji), a to v závislosti na rozsahu, prostorovém  umístění a tvaru sítě a způsobu stabilizace a signalizace jednotlivých bodů sítě. Stabilizace a signalizace těchto bodů jsou vždy samostatným stavebním objektem (nikoli běžnou normovanou geodetickou značkou). Konstrukci tvoří obvykle betonový pilíř zahloubený do výškové úrovně stabilního  podloží (nejlépe skalního) a na povrchu opatřený zařízením pro tzv. nucené upevnění měřických přístrojů  a cílových značek.

Primárním referenčním systémem staveb nemohou být body, které souřadnicemi  S-JTSK určují polohu  a tvar nemovitostí (pozemky a budovy pevně základem  spojené se zemí) v katastru  nemovitostí.  Směrodatná  souřadnicová odchylka polohového  určení těchto bodů je 0,14 m (mezní odchylka je 0,28 m) a v případě označených hranic  pozemků nemusí být zřejmé, že ohraničení (obvykle ploty, zdi, hraniční znaky různého druhu a stáří) považují vlastníci sousedních pozemků za nesporné. Uvedená nejistota v polo- ze lomových bodů  nemovitostí  je pro jednoznačné určení stavby v projektu i ve skutečnosti  zcela nedostatečná  (!!!) a může se stát příčinou  sporu mezi stavebníkem a vlastníkem sousedních nemovitostí. Projektovaná polo- ha a tvar stavby daná kótami  vztaženými k hranicím pozemků evidovaných Souborem geodetických informací  katastru nemovitostí v žádném případě nepostačuje jako podklad pro vytyčení stavby, nejsou-li hranice pozemků v terénu stabilizovány předepsanými značkami (mezníky, konstrukce oplocení apod.),  které prokazatelně (protokolárně) uznávají vlastníci pozemků za nesporné vymezení vlastnické hranice.

Pro určení výšek staveb v celostátně  závazném referenčním  výškovém systému Balt po vyrovnání (Bpv)  se využívají body  České jednotné  nivelační sítě (ČJNS) I., II. III. a IV. řádu nebo body plošných nivelačních sítí obvykle zřízených na územích měst nebo velkých obcí. Přesnost bodů je charakterizována odchylkou  0,005m  (a menší) v určení převýšení sousedních bodů  vzájemně vzdálených přibližně 1km.

U staveb mostů, tunelů, drah apod. se použije  obvykle síť hlavních  výškových bodů (HVB) v místním (lokálním) výškovém systému a HVB bývají obvykle umístěny na vybraných bodech polohové sítě.

Zeměměřičské technologie

Zeměměřickými  technologiemi  se běžně určuje  prostorová   poloha,   tvar a rozměry staveb a ostatních objektů s relativní přesností v řádech centimetrů (konstrukce budov a staveb s prostorovou skladbou) a ve vybraných  případech i milimetrů (technologické konstrukce, tunely, mosty, dráhy apod.). A to jak pozemskými (terestrickými) měřickými metodami kombinovaného měření úhlů,  délek a převýšení, tak metodami pozemní nebo letecké fotogrammetrie (přesnost v řádu centimetrů)  nebo využitím prostorového pro- tínání  ze signálů celosvětových družicových systémů (nejčastěji používaným je americký  GPS družic  NAVSTAR, z nichž 24 je funkčních  a 6 záložních) a na tyto systémy navazujících  referenčních  sítí.  Používají  se také metody laserového skenování stavebních a přírodních  objektů,  a to s přesností v řádech centimetrů.

Výsledky měření

Výsledky měření  se zaznamenávají  do paměti měřických přístrojů a následně přenášejí do paměti počítačů, kde jsou grafickými editory zpracovány do potřebné  formy výkresů, map, diagramů,  3D modelů a i video-vizualizací umožňujících konečnou představu o současném stavu objektu nebo budoucím stavebním díle.

 Veškeré technologické postupy měření a zpracování naměřených dat je třeba použít  zásadně za účasti geodeta a úředně oprávněného  zeměměřického inženýra. Výsledky musí být těmito  oprávněnými  osobami  ověřeny (zákon č. 200/1994  Sb., o zeměměřictví),   že náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům.

Zákonnou povinností projektanta a stavbyvedoucího autorizovaných podle zákona č. 360/1992  Sb. je přijmout  při přípravě, projektování a provádění staveb součinnost geodeta a úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

Povinností stavebních úřadů  je kontrolovat  v územním, stavebním řízení o povolení  stavby k užívání, zda výsledky zeměměřických činností  pro stavbu byly ověřeny v souladu se zákonem č. 200/1994  Sb. Tím se nevylučuje, že jednoduchá  stavební měření a vytyčování obvyklá zejména při zemních pracích

Nahrávám...
Nahrávám...