Zákon o zeměměřičství, určení polohy staveb, zeměměřičské technologie, výsledky měření, projektování staveb, provádění staveb.
Zákon o zeměměřičství
Zákon o zeměměřictví vymezuje geodetické činnosti na stavbách jako souhrn metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení.
Geodetickým připojením na státní geodetické základy se pro účely budoucích geodetických měření na stavbách, tj. pro vytyčování, pro kontrolní a ověřovací měření a pro vyhotovení dokumentace skutečného provedení dokončené stavby zřizují vytyčovací sítě staveb jako primární referenční systémy. Geodetickými základy závaznými na území státu jsou geodetické sítě polohového, výškového a tíhového bodového pole. Body těchto sítí dokumentují a spravují úřady resortu zeměměřictví a katastru. Geodetické body jsou v terénu stabilizovány geodetickými značkami a podle potřeby signalizovány a chráněny příslušnými značkami a zařízeními (například ochranné tyče, ochranné skruže a kopce).
Určení polohy staveb
Pro určení polohy staveb souřadnicemi Y a X celostátně platného referenčního systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) se využívají sítě trigonometrických bodů, sítě zhušťovacích bodů a sítě bodů podrobné- ho polohového bodového pole.
Nejistota v určení polohy těchto geodetických bodů je charakterizovaná směrodatnou souřadnicovou odchylkou, která činí u trigonometrických bodů 0,015 m, u zhušťovacích bodů 0,02 m a u bodů podrobného polohového bodového pole 0,06 m. Geodetické body se využívají zejména pro správu a obnovu státních mapových děl a na stavbách pro zřízení vytyčovacích sítí staveb s běžnými nároky na určení polohy v terénu vůči ostatním staveb- ním a přírodním objektům staveniště a jeho okolí.
Pro určení polohy staveb s vyšší přesností (mosty, tunely, dráhy apod.) se zři- zují v souladu s projektem stavby vytyčovací sítě v místním (lokálním) souřadnicovém systému. Tento systém se pro účely katastru nemovitostí geoodchylkou 0,01 m až 0,005 m (jen zcela výjimečně i přesněji), a to v závislosti na rozsahu, prostorovém umístění a tvaru sítě a způsobu stabilizace a signalizace jednotlivých bodů sítě. Stabilizace a signalizace těchto bodů jsou vždy samostatným stavebním objektem (nikoli běžnou normovanou geodetickou značkou). Konstrukci tvoří obvykle betonový pilíř zahloubený do výškové úrovně stabilního podloží (nejlépe skalního) a na povrchu opatřený zařízením pro tzv. nucené upevnění měřických přístrojů a cílových značek.
Primárním referenčním systémem staveb nemohou být body, které souřadnicemi S-JTSK určují polohu a tvar nemovitostí (pozemky a budovy pevně základem spojené se zemí) v katastru nemovitostí. Směrodatná souřadnicová odchylka polohového určení těchto bodů je 0,14 m (mezní odchylka je 0,28 m) a v případě označených hranic pozemků nemusí být zřejmé, že ohraničení (obvykle ploty, zdi, hraniční znaky různého druhu a stáří) považují vlastníci sousedních pozemků za nesporné. Uvedená nejistota v polo- ze lomových bodů nemovitostí je pro jednoznačné určení stavby v projektu i ve skutečnosti zcela nedostatečná (!!!) a může se stát příčinou sporu mezi stavebníkem a vlastníkem sousedních nemovitostí. Projektovaná polo- ha a tvar stavby daná kótami vztaženými k hranicím pozemků evidovaných Souborem geodetických informací katastru nemovitostí v žádném případě nepostačuje jako podklad pro vytyčení stavby, nejsou-li hranice pozemků v terénu stabilizovány předepsanými značkami (mezníky, konstrukce oplocení apod.), které prokazatelně (protokolárně) uznávají vlastníci pozemků za nesporné vymezení vlastnické hranice.
Pro určení výšek staveb v celostátně závazném referenčním výškovém systému Balt po vyrovnání (Bpv) se využívají body České jednotné nivelační sítě (ČJNS) I., II. III. a IV. řádu nebo body plošných nivelačních sítí obvykle zřízených na územích měst nebo velkých obcí. Přesnost bodů je charakterizována odchylkou 0,005m (a menší) v určení převýšení sousedních bodů vzájemně vzdálených přibližně 1km.
U staveb mostů, tunelů, drah apod. se použije obvykle síť hlavních výškových bodů (HVB) v místním (lokálním) výškovém systému a HVB bývají obvykle umístěny na vybraných bodech polohové sítě.
Zeměměřičské technologie
Zeměměřickými technologiemi se běžně určuje prostorová poloha, tvar a rozměry staveb a ostatních objektů s relativní přesností v řádech centimetrů (konstrukce budov a staveb s prostorovou skladbou) a ve vybraných případech i milimetrů (technologické konstrukce, tunely, mosty, dráhy apod.). A to jak pozemskými (terestrickými) měřickými metodami kombinovaného měření úhlů, délek a převýšení, tak metodami pozemní nebo letecké fotogrammetrie (přesnost v řádu centimetrů) nebo využitím prostorového pro- tínání ze signálů celosvětových družicových systémů (nejčastěji používaným je americký GPS družic NAVSTAR, z nichž 24 je funkčních a 6 záložních) a na tyto systémy navazujících referenčních sítí. Používají se také metody laserového skenování stavebních a přírodních objektů, a to s přesností v řádech centimetrů.
Výsledky měření
Výsledky měření se zaznamenávají do paměti měřických přístrojů a následně přenášejí do paměti počítačů, kde jsou grafickými editory zpracovány do potřebné formy výkresů, map, diagramů, 3D modelů a i video-vizualizací umožňujících konečnou představu o současném stavu objektu nebo budoucím stavebním díle.
Veškeré technologické postupy měření a zpracování naměřených dat je třeba použít zásadně za účasti geodeta a úředně oprávněného zeměměřického inženýra. Výsledky musí být těmito oprávněnými osobami ověřeny (zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví), že náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům.
Zákonnou povinností projektanta a stavbyvedoucího autorizovaných podle zákona č. 360/1992 Sb. je přijmout při přípravě, projektování a provádění staveb součinnost geodeta a úředně oprávněného zeměměřického inženýra.
Povinností stavebních úřadů je kontrolovat v územním, stavebním řízení o povolení stavby k užívání, zda výsledky zeměměřických činností pro stavbu byly ověřeny v souladu se zákonem č. 200/1994 Sb. Tím se nevylučuje, že jednoduchá stavební měření a vytyčování obvyklá zejména při zemních pracích…
