dnes je 29.9.2022

Input:

Geometrický plán a vytyčování hranic

16.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Geometrický plán je pojem, se kterým se setkáváme poměrně často nejen v oblasti upravené stavebním zákonem, ale zejména také v souvislosti s činností katastrálních úřadů. Cílem tohoto článku je nastínit základní východiska tohoto institutu.

Základní definici geometrického plánu obsahuje zákon č. 256/2013, o katastru nemovitostí, v ust. § 2 písm. j), kde je uvedeno, že geometrický plán je technický podklad pro vyhotovování listin, na základě kterých má dojít ke změnám v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací. Vytváření geometrického plánu je jedna ze zeměměřičských činností, jejíž podrobnější úprava je obsažena v ust. § 47 a násl. citovaného předpisu. Podle ust. § 48 odst. 1 katastrálního zákona je geometrický plán neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem. Z toho lze dovodit, že geometrický plán nemá význam vyhotovovat v případech, kdy nemá sloužit k zápisu do katastru nemovitostí (např. pokud je pozemek veden ve zjednodušené evidenci a geometrický plán nemá sloužit k obnově katastrálního operátu). Technicky vzato se jedná o nástroj, který slouží k přenesení určité skutečnosti, nebo jejího předpokladu v přírodě do určitého měřítka, a k jejímu zobrazení v katastrální mapě. Vyhotovení geometrického plánu proto musí vždy předcházet měření v přírodě. Geometrický plán se vyhotovuje, pokud má dojít k rozdělení pozemků, ke změně hranic pozemku, k vyznačení budovy do katastru nemovitostí (tehdy je přikládán k žádosti o kolaudační souhlas), případně vyznačení rozestavěné budovy, doplnění katastru nemovitostí o pozemek dosud vedený ve zjednodušené evidenci a v dalších případech uvedených v zákoně. Základní obsahové a formální náležitosti geometrického plánu stanoví vyhláška č.357/2013 Sb., katastrální vyhláška.

Od geometrického plánu, který může sloužit mimo jiné i k zápisu změny hranic pozemků je třeba důsledně odlišovat činnosti, při nichž dochází k vytyčování hranic pozemků, které je jiným druhem zeměměřičské činnosti.  Vytyčování hranic neslouží k zápisu nových údajů do katastru nemovitostí, ale k zobrazení průběhu hranice mezi pozemky v terénu na základě příslušných mapových podkladů (většinou právě z katastrální mapy). Pokud je dosavadní evidence méně přesná, resp. se odchyluje od vytyčení hranic, lze na podkladě výsledků

Nahrávám...
Nahrávám...