dnes je 28.6.2022

Input:

Hluk na pracovišti

1.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

23.7
Hluk na pracovišti

PhDr. Zdeňka Židková

Akustické prostředí je nedílnou součástí našeho života. Obsahuje jak zvuky příjemné, tak nepříjemné, nechtěné. Od akustického prostředí se nelze odstřihnout, zvuky na nás působí nejen ve dne, ale i v noci při spánku. Izolovat se lze pouze užitím ochranných pomůcek, nošení chráničů uší či sluchátek však vždy přináší určitá osobní omezení.

Hluk lze rozdělit na běžný a emoční. Běžný hluk vyvolává fyziologické reakce až při vyšších hladinách - obvykle se stanoví hranice 65 dB, emoční hluk vyvolává odezvu v prožívání, v návaznosti na emoční vybuzení tělo rovněž odpovídá fyziologickými reakcemi. Na hladině hluku v tomto případě nezáleží, může jít třeba o zvuk na hranici slyšitelnosti.

Účinky hluku se dělí na:

1. Škodlivé – vliv na sluchový orgán i na celý organismus.

2. Rušivé – odvádí pozornost a narušuje výkon.

3. Obtěžující – vede k únavě, má vliv na centrální nervový systém, na fyziologické funkce.

Ve škodlivém hluku nemusí být vždy obsaženy i rušivé a obtěžující účinky, například hlasitá hudba na koncertech může ničit sluch, ale přináší euforii a emoční zážitek. Každý rušivý hluk však obsahuje účinky obtěžující.

V pracovním procesu je ochrana zdraví před škodlivými účinky hluku obecně velmi dobře upravena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (6), hluk na pracovišti je upraven v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (2).

Nespecifické účinky hluku jsou těžko postižitelné zákonem, subjektivní a závislé na prožívání jednotlivce. Psychologie pracovního prostředí si musí v této oblasti položit tři otázky:

(1)
Co je rušivý, co obtěžující hluk?

  • Rušivý hluk imobilizuje pracovníka, důsledkem je snížená produktivita práce. Experimenty prokazují, že hluk prodlužuje reakční činnost, snižuje pozornost a celkový výkon. V pracovním procesu zhoršuje soustředění, vede k rychlejší únavě a znesnadňuje kvalitní vykonávání psychicky náročné práce (4). Rušivost je objektivně prokazatelný nepříznivý vliv hluku. V běžném pracovním prostředí však není možné rušení hlukem díky jeho nespecifické povaze přesně vyčíslit. Lze však vycházet jak z výzkumů, tak z obecných znalostí, a jednoznačně konstatovat negativní vliv na psychický výkon pracovníka. Na to pamatuje § 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., který říká, že u profesí s duševně náročnou prací by hluk neměl přesáhnout limit 50 dB (2).

  • Obtěžující účinky hluku vedou k rozmrzelosti (annoyance), nespokojenosti, ovlivňují fyziologické funkce (3). Obtěžování je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má člověk odmítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Obtěžování hlukem je možné považovat za poruchu zdraví (7). Z hlediska psychologického ho řadíme k faktorům zhoršujícím psychosociální pohodu na pracovišti.

Obtěžování hlukem je mapováno hlavně v oblasti komunálního hluku, kde probíhají řízené studie (1) a dlouhodobě se sleduje hlukové znečištění životního prostředí a pohoda obyvatelstva. V oblasti pracovní pohody je působení hluku jako jednoho z nejvýznamnějších faktorů stresu podceňováno a stále ještě řešeno nesystémově.

(2)

Co označujeme pojmem emoční hluk?

Hluk je zpravidla doprovázen kladným nebo záporným citovým zabarvením, pro toto nespecifické působení lze použít termín emoční hluk. V pracovním procesu můžeme rozlišit:

  • Neutrální hluk. Většina zvuků představuje běžné, každodenní a známé hluky, které se opakují, a pracovník jim přestává věnovat pozornost. Vnímá je jako zvukovou kulisu a nemusí na ně reagovat, přizpůsobí se.

  • Varovný hluk. Zvuky, signalizující změnu, nesou otázku "co se to děje", obsahují varování, mají pro pracovníka nejen informační, ale i emoční význam.

  • Známý a anonymní hluk. Hlluk, u kterého pracovník ví, kdo ho způsobuje nebo je za něj zodpovědný, je vnímán hůře, mnohdy velmi negativně, anonymní hluk vnímá neutrálněji.

  • Vlastní a cizí hluk. Při praktickém řešení problémů s nechtěnými zvuky na pracovišti je nutné si tento významný rozdíl uvědomit - lépe se snáší hluk, který člověk způsobuje sám, než hluk od někoho cizího. Cizí hluk, který přichází od spolupracovníků, je nejdůležitějším faktorem nepohody na pracovišti.

Každý zvuk může v nepříznivé situaci nabýt negativního emočního významu. Limity přípustných hladin hluku jsou v předpisech stanoveny tak, aby v běžných situacích

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...