dnes je 28.6.2022

Input:

Hodnocení vlivu staveb na životní prostředí

30.6.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer, spol. s r. o., Nízkoenergetické a pasivní domy (www.dashofer.cz/nizkoenergeticke-a-pasivni-domy-navrh-a-realizace-productnpd)

Veškeré činnosti spojené s budovami (návrh, výstavba, užívání, rekonstrukce a demolice) mají přímý i nepřímý vliv na životní prostředí. Budova na jedné straně spotřebovává přírodní zdroje, na straně druhé produkuje řadu odpadů a škodlivin. Jak lze tento vliv budov posuzovat, jakými metodami a jaká jsou základní kritéria hodnocení, se dozvíte zde.

Veškeré činnosti spojené s budovami, jako návrh, výstavba, užívání, rekonstrukce a demolice mají přímý i nepřímý vliv na životní prostředí. V sektoru stavebnictví a v užívání budov se naskýtá velký potenciál pro zlepšení, či zmírnění vlivu staveb na životní prostředí. Budova na jedné straně spotřebovává přírodní zdroje (materiály, energie, půda, voda), na straně druhé produkuje řadu odpadů a škodlivin (zpravidla jako důsledek krytí energetických potřeb).

Vliv budov lze posuzovat na několika úrovních, ve kterých vystupují do popředí různé faktory:

  • globální úroveň (např. poškozování ozónové vrstvy, globální oteplování - skleníkový efekt),
  • regionální úroveň (např. okyselování prostředí, eutrofizace vod, smog),
  • lokální úroveň (např. spotřeba zdrojů – materiály, půda, voda).

Hodnotící metody na posuzování environmentálního dopadu stavby se liší svým zaměřením, šířkou záběru a podrobností hodnocení. Tím, že neexistuje na národní úrovni žádná předepsaná a jednotná metodika, může docházet a také dochází k netransparentním výsledkům a nerelevantním srovnáváním environmentální kvality hodnocených budov. Proto je dobré při analýzách alespoň dodržovat základní metodické postupy a pravidla. Zásadním přístupem je využití metody LCA (hodnocení životního cyklu) a použití základních indikátorů, které vhodně poukazují na výši environmentálního dopadu (např. primární energie a ekvivalentní emise oxidu uhličitého).

Na závěr úvodu je třeba poznamenat, že již řadu let se provádí posuzování vlivu staveb (a různých procesů) na životní prostředí metodikou EIA, a to dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Účelem zákona je především eliminovat vlivy vodohospodářských, liniových, pozemních, energetických a jiných staveb (vyjmenovaných v zákoně – viz Příloha 1 zákona č. 100/2001 Sb.) na životní prostředí již ve fázi jejich projektové přípravy. Tento zákon byl ve své době prvním legislativním nástrojem, který upravoval vztah mezi stavbami (většího rozsahu) a životním prostředí.

Dle zákona se posuzují vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Protože EIA postihuje především stavby většího řádu a její procedura není nejjednodušší, ukáže vám tato kapitola i jiné způsoby, jak hodnotit dopad staveb na životní prostředí a kterak všechny budovy v tomto smyslu optimalizovat a srovnávat různá řešení jedné budovy, nebo srovnávat různé budovy mezi sebou a vytvářet porovnání v environmentálním dopadu mezi nimi.

ZÁKLADNÍ KRITÉRIA HODNOCENÍ

Spotřeba energie

Všeobecně známé,  praxi dnes běžně používané a legislativou často vyžadované je hodnocení energetické náročnosti budov (hodnocení potřeby energie na vytápění, na přípravu TUV, apod.). Pro hodnocení celkové energetické náročnosti budovy se již několik let zpracovávají energetické audity, a to dle vyhlášky č. 213/2000 Sb. a souvisejících předpisů. Méně úplnou energetickou bilanci než metodika energetických auditů vyčísluje Průkaz energetické náročnosti budov dle prováděcí vyhlášky č. 148/2007 Sb.

Avšak všechny tyto současné běžné postupy nehodnotí tzv. primární energii z neobnovitelných zdrojů spotřebovanou při provozu budovy. Hodnocení spotřeby energie stavby na patě objektu (tj. konečné spotřeby energie) totiž nevyjadřuje plně skutečný vlastní dopad spotřebované energie při provozu budovy. 

Aby bylo do místa spotřeby energie dodáno požadované množství, musí být energie přeměňována z jedné formy do druhé, kde vlivem nedokonalé účinnosti přeměny a distribuce energie dochází ke ztrátám. Je tedy nutné posuzovat nejen spotřebu energie v místě spotřeby, ale také v místě vzniku energie, tedy energii primární. Ta pak vyjadřuje dopad spotřeby energie mnohem objektivněji, než-li konečná spotřeba energie.

Pro přepočet z konečné spotřeby energie na energii primární z neobnovitelných zdrojů (dále jen zkráceně primární energie) se používá konverzní faktor. Množství potřebné primární energie se získá vynásobením konečné energie konverzním faktorem uvažovaným podle Tabulky 1 (tzn., že konverzní faktor vyjadřuje, kolikrát více je třeba uvolnit/přeměnit energie na libovolném místě planety, aby se pokrylo určité množství konečné energie v místě užití).

Tabulka 1: Konverzní faktory pro jednotlivé druhy paliv

Palivo

Faktor

zemní plyn

1,4

elektrická energie - mix ČR

3,2

elektrická energie - fotovoltaika

0,2

elektrická energie - větrná energie

0,2

uhlí (hnědé, černé)

1,5

lehký topný olej

1,4

dřevěné pelety

0,15

kusové dřevo

0,05

bioplyn

0,12

 

Při pohledu na konverzní faktory u obnovitelných zdrojů energie (které jsou menší jak 1) je nutné si uvědomit, že i za těmito zdroji stojí nějaká spotřeba z neobnovitelných zdrojů. Například biomasa může být vytěžena a dopravena konvenčními technologiemi, které jsou poháněny naftovými motory, proto ta nenulová hodnota.

Na nutnost vyčíslovat spotřebu primární energie poukazují i již všeobecně známá kritéria pro pasivní domy. Pasivní dům musí vykazovat menší spotřebu energie na vytápění než 15 kWh/(m2.a), konečná spotřeba energie musí být nižší než 42 kWh/(m2.a) a spotřeba primární energie nesmí překročit hodnotu 120 kWh/(m2.a). A pokud se podíváme na konverzní faktor elektrické energie z české distribuční sítě, tak zjistíme, že dům, který splňuje hranice ≤15 kWh/(m2.a) a ≤42 kWh/(m2.a) a má kompletně všechny energetické potřeby kryty elektrickou energií ze sítě, překročí svojí primární energií v hodnotě 3,0x 42 = 126 kWh/(m2.a) limitní hranici 120 kWh/(m2.a) a nesplňuje tak tento požadavek.

Navíc v současné době, kdy je snaha snižovat spotřebu provozní (primární) energie a

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...