dnes je 25.5.2024

Input:

Institucionální zakotvení

26.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

301
Institucionální zakotvení

Mgr. Martina Pavelková

Cíl lekce

Cílem této lekce je představit systematiku orgánů veřejné správy, které vykonávají působnost na úseku územního plánování a stavebního řádu. Po jejím absolvování by měl čtenář získat přehled o jednotlivých orgánech stavební správy a jejich činnosti, a osvojit si jejich strukturu, a to jak dle stávající, tak zejména i dle nové právní úpravy.

1. Právní úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.

1.1. Teorie úvodem

Budeme-li vycházet z tradičního rozdělení úpravy stavebního práva na územní plánování a stavební řád, je třeba si nejprve uvědomit, které oblasti jsou vykonávány jako státní správa a které případně jako samospráva.1

Základní princip uplatňovaný dle dosavadní (a nakonec i nové) právní úpravy je výkon státní správy na úseku stavebního řádu i územního plánování v přenesené působnosti, k čemuž se přidává výkon samosprávy, a to na poli územního plánování. Pro názornost si lze představit např. výkon působnosti stavebního úřadu a úřadu územního plánování, což je výkon státní moci přenesený na obecní úřady, resp. obecní úřady s rozšířenou působností. Vedle toho stojí obecní samospráva, která má své nezastupitelné místo v rámci územně plánovací činnosti, neboť je to právě obec, která v samostatné působnosti rozhoduje o pořízení územního plánu a která jej v samostatné působnosti vydává.

Nabízí se otázka, k čemu je dobré mít o tomto rozdělení pravomoci mezi stát a územně samosprávné celky přehled. V běžných situacích se totiž povaha výkonu veřejné správy na vztazích s jejími adresáty příliš neprojeví. Na významu však může získat v různých specifických situacích, jako je např. potřeba obrátit se na nadřízený orgán s žádostí o výkon dozoru (pro územní samosprávu je tímto dozorovým orgánem Ministerstvo vnitra ČR), nebo v případě náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci (u škody způsobené nezákonným rozhodnutím stavebního úřadu je k její náhradě povinen stát, zatímco škodu způsobenou vydáním územně plánovací dokumentace hradí ve většině případů příslušný územně samosprávný celek). Bez povšimnutí by neměla zůstat ani otázka střetu obou působností, samostatné a přenesené. Ten je totiž do určité míry vnímán jako přirozený důsledek uvedeného spojeného modelu, v určitých konfliktních situacích však již může naplňovat znaky tzv. systémové podjatosti, která je v posledních letech velmi živým tématem a měla být hlavním důvodem i původně navrhované reformy stavební správy v novém stavebním zákoně.

1.2. Soustava orgánů na úseku stavebního řádu

Působnost ve věcech stavebního řádu byla v dosavadní úpravě stavebního zákona z roku 2006 upravena v ustanoveních § 12 zákona č. 183/2006 Sb. a následujících. K tomu je ovšem nutno mít na paměti, že územní rozhodování je dle systematiky tohoto stavebního zákona řazeno do územního plánování, tzn., že i kompetence k vedení územního řízení je upravena v ustanoveních o působnosti ve věcech územního plánování.

1.2.1. Obecné stavební úřady

Obecnými stavebními úřady podle § 13 stavebního zákona byly dosud Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pověřené obecní úřady a městské a obecní úřady, které tuto působnost vykonávaly k 31. 12. 2012. Správní obvody obecných stavebních úřadů stanovil prováděcí právní předpis, konkrétně sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 544/2006 Sb. V tomto předpise lze nalézt položkový seznam všech obecních a krajských úřadů vykonávajících působnost stavebního úřadu.

Jedná se o stavební úřady s univerzální příslušností, tedy příslušné k projednání všude tam, kde stavební zákon nestanoví jinak. Podle § 6 odst. 3 dosavadního stavebního zákona byl obecní úřad, který je stavebním úřadem, příslušný rovněž k územnímu rozhodování, stejně tak i krajský úřad jako nadřízený úřad územního plánování (§ 7 odst. 1 písm. d) stavebního zákona). Co se týče určení příslušného stavebního úřadu, je potřeba mít kromě obecného principu instanční příslušnosti na paměti i některá konkrétní pravidla upravená v § 13 a § 17 stavebního zákona, a to postup v případě staveb ve správním obvodu dvou a více obcí a možnost vyhrazení pravomoci stavebního úřadu nadřízeným stavebním úřadem, krajskými úřady a ministerstvem. V případech statutárních měst je možné přenesení pravomoci na úřady městských obvodů (částí).

Působnost obecných stavebních úřadů dle dosavadní právní úpravy lze shrnout v následující tabulce:

Obecní úřady, příp. úřady městských obvodů (částí) Příslušnost k rozhodování ve věcech stavebního řádu a k územnímu rozhodování v prvním stupni
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Příslušnost k vedení tzv. navazujících řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v prvním stupni
Krajské úřady Rozhodování ve věcech záměrů ve správním obvodu dvou a více obcí (pokud jím krajský úřad nepověří některý z příslušných obecních úřadů)
Možnost vyhrazení pravomoci u jednotlivých významných či neobvyklých staveb
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Rozhodování ve věcech záměrů ve správním obvodu dvou a více krajů
Možnost vyhrazení pravomoci u staveb přesahujících hranice kraje či s mimořádnými negativními vlivy

1.2.2. Speciální stavební úřady

Podle § 15 stavebního zákona z roku 2006 vykonávaly u vyjmenovaných druhů staveb působnost stavebního úřadu speciální stavební úřady, a to v plném rozsahu působnosti s výjimkou územního rozhodování. V příslušných povolovacích řízeních však zákon vyžadoval jako podklad souhlas obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, ve kterém obecný stavební úřad ověřil dodržení jeho podmínek. Pokud se pro daný záměr nevydávalo územní rozhodnutí ani územní souhlas, např. pokud se pro stavbu vydávalo společné povolení2, postačilo jako podklad závazné stanovisko úřadu územního plánování podle § 96b stavebního zákona. Pokud má být předmětem povolovacího řízení soubor staveb, je pro určení příslušnosti rozhodující režim stavby hlavní (§ 4 stavebního zákona). V situaci, kdy by si žadatel dle dosavadní právní úpravy, která je do 30. 6. 2024 stále použitelná, nebyl jist, zda je k projednání jeho záměru příslušný obecný nebo speciální stavební úřad, může žádost podat přednostně speciálnímu stavebnímu úřadu, neboť jeho stanovisko je v pochybnostech rozhodující. Jestliže by speciální stavební úřad seznal, že příslušností předmětnou žádost projednat je nadán obecný stavební úřad, žádost mu bez dalšího postoupí.

Působnost speciálních stavebních úřadů dle stavebního zákona z roku 2006 lze shrnout v následující tabulce:

Stavby letecké Úřad pro civilní letectví § 89 odst. 2 písm. b) zákona č. 49/1997 Sb.
Stavby drah Drážní správní úřady
  • Drážní úřad

  • Ministerstvo dopravy ČR (odvolací orgán)

§ 54 a násl. zákona č. 319/2016 Sb.
Stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací Silniční správní úřady
  • Ministerstvo dopravy ČR (dálnice)

  • Krajský úřad (silnice I. třídy)

  • Obecní úřad obce s rozšířenou působností (silnice II. a III. třídy, místní a veřejně přístupné účelové komunikace)

§ 40 zákona č. 13/1997 Sb.
Nahrávám...
Nahrávám...