dnes je 27.11.2022

Input:

Intergované povolení

28.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.12.3
Intergované povolení

Ing. Bohumír Číhal

Předmět posuzování

V předchozích kapitolách jsme se seznámili s procedurami projednávání v rámci procesu EIA a SEA. Současně jsme u jednotlivých etap procesů ve zkratce upozornili na širokou řadu oblastí životního prostředí, jejichž vlivy do procesu vstupují a které je třeba uvést do souladu s příslušnými legislativními požadavky ochrany životního prostředí. V této kapitole se s těmito vlivy blíže seznámíme a uvedeme požadované postupy k naplnění stanovených požadavků.

CO JE INTEGROVANÉ POVOLENÍ?

Každá společnost, zabývající se činností, která má dopad na životní prostředí (například výrobní závod apod.), musí získat mnoho povolení vyžadovaných celou řadou předpisů z celé právní oblasti, mající vliv na ochranu životního prostředí. Provozovatele zařízení získání jednotlivých povolení a vyjádření zatěžovalo nadměrnou administrativou, a přitom ochrana životního prostředí nebyla pojímána komplexně, ale pouze v rámci jednotlivých složkových předpisů. Tímto způsobem nebyl vyřešen například přenos znečištění z jedné složky životního prostředí (složkou životního prostředí je voda, půda, ovzduší a klima, či odpady) do druhé.

Proto byl přijat.

ZÁKON Č. 76/2002 SB.,

o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Tento zákon v současné podobě vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Aktuální verze zákona, účinná od 1. 4. 2015 je upravena zákonem č. 39/2015 Sb.

ÚČEL A PŘEDMĚT ZÁKONA

Účelem zákona je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k zákonu.

Tento zákon

• stanoví povinnosti provozovatelů zařízení;

• upravuje postup při vydávání integrovaného povolení a další řízení a postupy týkající se integrovaného povolení;

• stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona;

• upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách;

• stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem;

• upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah.

Zákon se nevztahuje na znečištění způsobené radioaktivními látkami do životního prostředí a nakládání s geneticky modifikovanými organismy.

Integrované povolení

Integrované povolení je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Jedná se např. o následující předpisy:

• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů;

• zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Znečištění lidskou činností

Standardem kvality životního prostředí je souhrn požadavků stanovených na základě uvedených zvláštních právních předpisů, které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě. Velmi

širokou oblast vlivů představuje pojem znečištění životního prostředí lidskou činností. Zahrnuje přímo či nepřímo způsobené vniknutí

• látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do

• ovzduší, vody nebo půdy,

které může

• být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat;

• nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí;

• vést ke škodám na hmotném majetku;

• omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy.

Emise

Pro potřeby zákona bylo třeba zkonkretizovat běžně užívaný pojem emise. Emise, ve významu znečištění, znamená obecně uvolnění environmentálních kontaminantů do přírodního prostředí. Podle tohoto zákona se emisí rozumí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí. Emisním limitem je nejvýše přípustná emise vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena. Emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu.

Zařízení

Předmětem zájmu je zařízení, kterým je pro účely zákona stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s uvedenými průmyslovými činnostmi probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění. Za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka, ve které neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu, jestliže pro ni bylo požádáno o vydání integrovaného povolení.

Vyjímka

Stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů nepovažuje zákon za zařízení.

K ZÁKONU BYLY VYDÁNY NÁSLEDUJÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY:

Vyhláška č. 288/2013 Sb.,

o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci

Ministerstvo životního prostředí vydalo tuto vyhlášku k provedení zákona č. 76/2002 Sb. ustanovení § 4 odst. 3, § 4a odst. 2, § 14 odst. 5 a § 16a odst. 4.

Vyhláška stanovuje

• vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění – v příloze č. 1 (74 stran);

• náležitosti základní zprávy – v příloze č. 2 (8 stran);

• náležitosti obsahu odborného posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami – v příloze č. 3 (8 stran);

• vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení – v příloze č. 4 (8 stran).

Vyhláška do svých ustanovení zapracovává Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), ze které vychází zákon.

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 145/2008 SB.,

kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí,

od 1. 1. 2012 ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

Na toto nařízení vlády se současně odvolává zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Únik látek

Znečišťující látky (dvě) a jejich prahové hodnoty pro ohlašování úniků látek do integrovaného registru znečišťování uvádí příloha č. 1 nařízení vlády.

Tab. č. 1: Znečišťující látky a prahové hodnoty podle Přílohy č. 1

Látky v odpadech

Znečišťující látky a prahové hodnoty pro ohlašování přenosů znečišťujících látek v odpadech, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení, do integrovaného registru znečišťování, jsou uvedeny v příloze č. 2. Prahové hodnoty pro přenos znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu jsou uváděny v kg/rok. Ohlašuje se zpravidla každá znečišťující látka uvedená v příloze jako celkové množství této znečišťující látky, nebo v případě, že je znečišťující látka skupinou látek, jako celkové množství skupiny. Kovy se ohlašují jako celkové množství prvku ve všech chemických přítomných formách.

Ohlašování

Údaje požadované pro ohlašování do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) jsou uvedeny v příloze č. 3. Údaje vycházejí z údajů požadovaných právem EU a na příslušná ustanovení nařízení, příloh a kódování se přímo odvolávají.

PROCES INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

U vybraných záměrů a zařízení s nejvýznamnějšími dopady na životní prostředí (např. velkým průmyslovým závodům) ukládá zákon povinnost projít procesem tzv. "integrovaného povolení". Toto řízení integruje a zároveň nahrazuje souhlasy a vyjádření vydávané podle jednotlivých tzv. složkových zákonů (např. podle zákona o odpadech, ovzduší, vodách, lesích, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu, o veterinární péči, o ochraně veřejného zdraví a

dalších, jak uvedeno výše – specifikují to odstavce 4 a 5 ustanovení § 13 zákona).

Kdy je třeba získat povolení

V řízení musí žadatel prokázat, že jeho zařízení odpovídá či využívá tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT – Best Available Technologies). Jinak povolení nemůže dostat. Příslušný úřad, který řízení vede, jako výsledek řízení povolení vydá či nevydá. V případě, že je vydá, zároveň stanoví závazné podmínky provozu zařízení.

Integrované povolení musí nový provoz získat ještě před vydáním stavebního povolení. Investor zařízení může požádat o vydání integrovaného povolení kdykoli před vydáním stavebního povolení. Může být jedním z prvních povolení na takový provoz vydávaných (ještě před hodnocením vlivů na životní prostředí anebo před zahájením územního řízení), ale zpravidla bude posledním před vydáním stavebního povolení.

Posloupnost řízení, kterými musí záměr projít, než je realizován:

• soulad s územním plánem (případně změna územního plánu);

• hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA);

• zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení apod. – záleží vždy na povaze projednávané stavby);

• územní rozhodnutí (územní řízení);

• integrované povolení;

• stavební povolení (stavební řízení);

• kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení).

Cíl vydávání integrovaného povolení

• zamezit přesouvání znečištění z jednoho prostředí do druhého;

• omezit spotřebu materiálů a energií;

• zamezit znečišťování životního prostředí jako celku – provozovatel zařízení, kterého se integrované povolení týká, musí brát v úvahu komplexně všechny vlivy na životní prostředí a oznamuje je příslušnému kompetentnímu orgánu;

• zajistit koordinaci mezi příslušnými úřady při povolovacím řízení;

• využívat nejlepších dostupných technik a technologií při dodržování emisních limitů;

• snížit administrativní náročnost při získávání povolení.

Zařízení podléhající integrovanému povolení

Zařízení, která musí získat ke svému provozu integrované povolení, jsou podrobně definovaná v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Zařízení jsou rozdělena do šesti oblastí: energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, nakládání s odpady, ostatní zařízení. Obecně lze říci, že integrované povolení musí ze zákona získat zejména velké průmyslové podniky – chemičky, spalovny, papírny a velké potravinářské, nebo zemědělské podniky. Chybějící integrované povolení může znamenat zastavení provozu zařízení.

Řízení vede příslušný úřad

Řízení o vydání integrovaného povolení vede příslušný úřad, kterým je krajský úřad. Tento úřad nejen rozhoduje o vydání integrovaného povolení, ale též tato zařízení kontroluje.

Ministerstvo životního prostředí rozhoduje o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jejichž provoz může významným způsobem negativně ovlivnit životní prostředí jiného státu a tato zařízení kontroluje. Ministerstvo životního prostředí vykonává státní dozor nad všemi zařízeními.

Neopominutelní účastníci řízení

Účastenství v řízení upravuje zákon č. 76/2002 Sb. v ustanovení § 7. Účastníkem řízení jsou vždy

• provozovatel zařízení, pro které žádá o integrované povolení;

• vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení;

• obec a kraj, na jejichž území je nebo má být zařízení umístěno;

• občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy či hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů;

• obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí.

Podmínkou účasti u posledních dvou skupin účastníků je, že se do osmi dnů ode dne zveřejnění údajů o zahájení řízení a stručného obsahu žádosti písemně přihlásili příslušnému úřadu jako účastníci.

Další účastníci

Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů, není-li již jeho postavení účastníka vymezeno výše.

Mezi účastníky řízení o vydání integrovaného povolení zákon neřadí občany–jednotlivce. Každý jednotlivec má právo žádost o vydání integrovaného povolení připomínkovat a příslušný úřad (krajský úřad nebo ministerstvo) se k těmto připomínkám musí vyjádřit. Vyjádření uvede pouze jako součást rozhodnutí o vydání IP, což nedává občanovi možnost odvolat se proti rozhodnutí.

PRŮBĚH ŘÍZENÍ O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

Řízení o vydání integrovaného povolení je relativně složitá, časově náročná záležitost. Celý proces řízení pro získání integrovaného povolení lze rozdělit do šesti základních kroků. Proces upravují ustanovení § 1 až 20 zákona.

1. Podání žádosti o vydání integrovaného povolení

Žádost podává provozovatel zařízení příslušnému úřadu v elektronické nebo v listinné a elektronické podobě. Řízení je zahájeno v den, kdy je úřadu doručena žádost (v případě, že ji provozovatel posílal jen v elektronické podobě). Pokud provozovatel podává žádosti v listinné podobě, čeká se se zahájením řízení na doručení listinné podoby žádosti.

Žádost musí obsahovat:

• identifikaci provozovatele zařízení;

• popis zařízení a s ním spojených činností, umístění zařízení, kategorii zařízení;

• popis surovin, materiálů a energií, které se v zařízení používají a které jsou jím produkovány;

• seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí;

• charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno;

• popis technologií a dalších technik k předcházení vzniku emisí znečisťujících životní prostředí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí;

• popis opatření k předcházení vzniku odpadu nebo jeho další využití;

• popis dosavadních opatření pro měření emisí vypouštěných do životního prostředí;

• porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami;

• popis plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru (např. hospodárné využívání energií, předcházení haváriím...);

• návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí);

• rozhodnutí a stanoviska, týkající se daného zařízení, která byla vydána podle zvláštních právních předpisů a podklady k nim;

• podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů (uvedených výše) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených výše;

• přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení;

• základní zprávu (podle ustanovení § 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování.

Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

Vzor žádosti

Vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění stanoví vyhláška č. 288/2013 Sb. v příloze č. 1.

Pokud byla žádost podána pouze v elektronické formě, může příslušný úřad požadovat některé její části v listinné podobě. Toto rozhodnutí musí sdělit provozovateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti a určit přiměřenou lhůtu, do kdy má být listinná podoba na příslušný úřad doručena.

Příslušný úřad zjistí do 20 dnů od obdržení žádosti, jestli obsahuje všechny povinné náležitosti. Pokud žádosti něco chybí, vyzve provozovatele během této lhůty, aby žádost doplnil. Na doplnění stanoví přiměřenou lhůtu. Pokud provozovatel ve stanovené lhůtě doplní do žádosti požadované informace, řízení pokračuje po vypršení lhůty, kterou na toto doplnění úřad stanovil. Jestliže provozovatel ve stanovené lhůtě žádost nedoplní, řízení o vydání integrovaného povolení se zastavuje.

2. Rozeslání žádosti k vyjádření a její zveřejnění

Krajský úřad zašle žádost do 7 dnů ode dne, kdy ji shledá úplnou k vyjádření

• účastníkům řízení (kromě provozovatele, který žádost podal);

• příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení;

• státu, jehož životní prostředí může zařízení významně negativně ovlivňovat.

Současně, ve stejné lhůtě 7 dnů, úřad zajistí prostřednictvím informačního systému integrované prevence, na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zveřejnění stručného shrnutí údajů žádosti a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti.

3. Vyjádření k žádosti

Příslušné správní úřady

Příslušné správní úřady se vyjádří k žádosti do 30 dnů od obdržení žádosti. Vyjádření musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení. Tato vyjádření nejsou správními rozhodnutími.

Odborné vyjádření

Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat odborné vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo ve zvláště složitých případech k celé žádosti. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.

Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba splňující požadavky zákona č. 76/2002 Sb. ustanovení § 6 (prokáže odbornou

Nahrávám...
Nahrávám...