dnes je 1.12.2022

Input:

Intergovaný registr znečišťování životního prostředí

28.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.12.4
Intergovaný registr znečišťování životního prostředí

Ing. Bohumír Číhal

Vznik integrovaného registru znečišťování životního prostředí ustanovil zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Systém slouží k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů) i k jiným úkonům, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Zákon č. 25/2008 Sb., je prováděn nařízením vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 25/2008 Sb. a nařízení EP a Rady

Zákon č. 25/2008 Sb. upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis EÚ (nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES) integrovaný registr znečišťování životního prostředí ve formě veřejně přístupného informačního systému úniků a přenosů znečišťujících látek, jehož výstupy jsou součástí registru úniků a přenosů znečišťujících látek na úrovni Evropské unie.

Integrovaný registr znečišťování funguje jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy (podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí vede Ministerstvo životního prostředí.

Vzhledem k tomu, že zákon č. 25/2008 Sb. nejen vychází, ale je při aplikacích provázán s přímo aplikovatelným nařízením EP a Rady č. 166/2006, je třeba se s tímto nařízením, a s obecně používanou terminologií v této oblasti, alespoň stručně seznámit.

EVROPSKÝ REGISTR ÚNIKŮ A PŘENOSŮ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Co je E-PRTR

Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (European Pollutant Releases and Transfer Register, ve zkratce E-PRTR nebo Evropský PRTR) je veřejně přístupná databáze o znečišťujících látkách, jejich únicích a přenosech.

Zavedení E-PRTR má zlepšit přístup veřejnosti k informacím týkajícím se znečišťování životního prostředí prostřednictvím koherentního a integrovaného evropského registru znečišťování, což přispěje k prevenci a snížení znečištění, dodávání údajů subjektům podílejícím se na rozhodovacím procesu a zapojení veřejnosti do rozhodování týkajícího se životního prostředí.

Co je to EPER

Evropský registr emisí znečišťujících látek (European Pollutant Emission Register, ve zkratce EPER) byl založen rozhodnutím Evropské komise 2000/479/ES v roce 2000. V EPER byly sledovány emise 50 polutantů (37 látek se týká ovzduší a 26 látek se týká vody) z průmyslových a zemědělských činností. Do registru ohlásily v roce 2003 poprvé povinné údaje (za rok 2001) všechny "staré" členské státy a kromě nich ještě Norsko a Maďarsko. EPER od roku 2007 nahradil Evropský PRTR.

Zavedení Evropského PRTR

Rada EU přijala 2. prosince 2005 rozhodnutí č. 2006/61/ES o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek jménem Evropského společenství. V souvislosti s tím bylo dne 18. ledna 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Nařízení, závazné v celém rozsahu a přímo aplikovatelné ve všech členských státech, je účinné od 24. 2. 2006.

Rozsah a struktura E-PRTR

Evropský PRTR obsahuje informace

• o únicích znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy (příloha II nařízení: 91 látek s prahovými hodnotami);

• o přenosech odpadů (s rozlišením odpadu nebezpečného a ostatního);

• o přenosech znečišťujících látek v odpadních vodách čištěných mimo lokalitu;

• o únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů.

Ohlašovací povinnost

Příloha I nařízení E-PRTR uvádí 65 činností, které podléhají příslušným ohlašovacím povinnostem. Činnosti jsou obecně seskupeny do devíti odvětví

• energetika;

• výroba a zpracování kovů;

• zpracování nerostů;

• chemický průmysl;

• nakládání s odpady a odpadními vodami;

• výroba a zpracování papíru a dřeva;

• intenzivní živočišná výroba a akvakultura;

• živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů;

• ostatní činnosti.

Vznik ohlašovací povinnosti do E-PRTR

Povinnost ohlásit každoročně příslušnému úřadu členského státu údaje o únicích znečišťujících látek a přenosech má provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení, pokud byla překročena příslušná prahová hodnota uvedená v příloze II nařízení. Pro nebezpečný odpad platí prahová hodnota 2 t/rok a u ostatního odpadu 2 000 t/rok. V případě přenosů znečišťujících látek v odpadních vodách se sledují stejné znečišťující látky jako v únicích do vody.

Informace o únicích a přenosech zahrnují celkové informace o únicích a přenosech v důsledku všech úmyslných, havarijních, pravidelných a nepravidelných činností.

Specifikace údajů

Provozovateli je dána povinnost uvést, zda se jedná o údaje založené na měření, výpočtu či odhadu. V případě údajů založených na měření či výpočtu se uvádí analytická metoda nebo metoda výpočtu. V případě přenosů je nutné rozlišit přenosy odpadů a přenosy odpadních vod. Údaje o přenosech odpadů specifikují druh odpadu (nebezpečný a ostatní) s uvedením způsobu dalšího nakládání (využití "R" nebo odstranění "D") a s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího využití nebo odstranění tohoto odpadu a lokality skutečného využití nebo odstranění.

Povinností provozovatele je evidence a archivace veškerých údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, po dobu 5 let. Provozovatelé musí zajistit kvalitu informací, které ohlašují.

Předávání údajů EK

Členské státy předávají Evropské komisi údaje v termínu 15 měsíců po skončení příslušného ohlašovacího roku. Poprvé ohlašovaly povinné subjekty data, v souladu s novým evropským nařízením, za rok 2007.

Přístup k informacím

Evropský PRTR je bezplatně přístupný veřejnosti prostřednictvím internetu a jiných elektronických prostředků. Údaje jsou zpřístupňovány podle vymezeného časového harmonogramu. Evropská komise zároveň poskytne veřejnosti možnost účastnit se vývoje E-PRTR formou podávání připomínek,

analýz nebo stanovisek.

Vazba ČR na E-PRTR

Přijetí nařízení o E-PRTR mělo samozřejmě podstatný dopad i na český integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ). Česká republika na změny evropské legislativy reagovala národními právními předpisy. Členský stát může ve svém registru shromažďovat také údaje, které ke sledování nestanovuje evropský předpis. V případě České republiky se zejména jedná o sledování chemických látek v odpadech.

OHLAŠOVACÍ POVINNOST V SOUVISLOSTI PŘEDPISŮ

Předpoklady vzniku ohlašovací povinnosti

Vyjímka

Vznik ohlašovací povinnosti je ve vztahu k integrovanému registru znečišťování životního prostředí (IRZ) vázán na následující předpoklady:

• existence provozovny (určené zeměpisnými souřadnicemi);

• existence úniků nebo přenosů;

• překročení stanoveného ohlašovacího prahu za příslušný ohlašovací rok.

Provozovna

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení o E-PRTR se provozovnou rozumí jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě, které provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba. Zákon č. 25/2008 Sb. ustanovení § 3 odst.

Nahrávám...
Nahrávám...