dnes je 28.3.2024

Input:

Věcný záměr zákona o BIM 02: Metoda BIM obecně

6.4.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11.2
Věcný záměr zákona o BIM 02: Metoda BIM obecně

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zavedení informačního managementu staveb je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace pomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví. Informační management staveb (BIM z angl. Building Information Management) je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V současnosti již běžně využívaná zkratka BIM se používá od roku 2002, v minulosti byla využívána pro spojení "Building Information Modelling". Nyní se však ve stavebnictví využívá zkratka BIM ve smyslu "Building Information Management", který možná lépe vystihuje, co použití BIM umožňuje - tedy zejména tvorbu, správu a řízení informací o stavbě s využitím informačního modelování. Metoda informačního managementu staveb se využívá pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbami v průběhu celého jejich životního cyklu.

Informační model stavby si lze představit jako soubor informací, které souvisí s přípravou a prováděním stavby a jsou důležité i pro její správu a údržbu v rámci užívání stavby (facility management). Databáze zahrnuje data o stavbě od jejího prvotního návrhu, přes výstavbu, následnou správu a případné změny dokončené stavby, až po odstranění stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Informační model stavby je obvykle tvořen digitálním modelem stavby a dalšími souvisejícími informacemi o stavbě v elektronické podobě. Digitální model stavby je tvořen grafickými informacemi zahrnujícími reprezentaci geometrie stavby v třírozměrném prostoru a vybranými negrafickými informacemi popisujícími vlastnosti stavby a jejich částí. Informační model stavby pokrývá celý životní cyklus stavby, od fáze záměru, povolovací proces, provádění výstavby, užívání a správy stavby až po demolici. Nedílnou součástí informačního modelu stavby je dokumentace týkající se stavby – tzn. projektová dokumentace ve smyslu § 157 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "nový stavební zákon“).

Informace o stavbě včetně organizace a průběhu jejího provádění se zaznamenají do společného datového prostředí ("CDE"). Informační systém pro podporu správy stavby při jejím užívání je označován jako "CAFM". Na základě výstupů metody BIM lze snáze naplánovat práce nutné pro provedení stavby a další související aktivity. Metoda BIM umožňuje lepší kontrolu a předběžné simulace pro dosažení co nejlepšího návrhu stavby. Předmětná data v informačním modelu stavby jsou aktualizována tak, aby digitální model stavby (dříve označován jako "3D model") spolu s dalšími součástmi informačního modelu stavby odpovídal reálné stavbě po celou dobu jejího životního cyklu.1

Obrázek č. 1: Datová část informačního modelu stavby, zdroj ČAS

Průběh celého životní cyklu stavby si lze představit od úvodních studií projektového návrhu, přes výstavbu a provoz až po její eventuální odstranění. Informační model stavby nepředstavuje pouze samotný digitální model stavby (dále též "DiMS"), ale též dokumentaci, která se ke stavbě vztahuje. Mnohdy bývá mylně za informační model stavby považován pouze samotný digitální model stavby (dříve označován jako "3D model"). Zde je potřeba podotknout, že metoda BIM ve své podstatě zahrnuje nejen vlastní informace, ale také pravidla pro zacházení s nimi a digitální model stavby je pouze jedním z mnoha možných způsobů prezentace těchto informací. Negrafické a doplňující informace (parametry, atributy a vlastnosti) jednotlivých prvků, z nichž je digitální model stavby složen, mohou obsahovat konstrukční, materiálové a užitné vlastnosti, pozice v harmonogramu výstavby, jednotkové ceny, harmonogram kontrol a výměn, investiční a provozní náklady a další informace. Tímto způsobem lze vytvořit přesný model skutečné stavby, který slouží nejen při navrhování a provádění stavby, ale rovněž při jejím provozování, udržování a úpravách. V případě informačního modelu stavby se tedy jedná o nehmotné dílo, které se reálně projeví v podobě stavby.

Obrázek č. 2: BIM – Správa informací o stavbě (z pohledu vlastníka stavby), zdroj ČAS

Z informačního modelu stavby je tedy možné získat detailní informace o dané stavbě. Jako příklad lze uvést konkrétní grafické znázornění stavebního prvku, který představuje zeď, přičemž z informačního modelu stavby o ní lze zjistit mnohem více informací, např. materiál, pevnost, požární odolnost a další. To, jak detailní je informační, resp. digitální model stavby, se může různit podle potřeby konkrétního projektu.

Využívání digitálního modelu stavby je přitom stále běžnějším postupem uplatňovaným u projektů spojených s novou výstavbou. U nových staveb navrhovaných s pomocí metody BIM je model stavby vytvářen rovnou v softwaru pro navrhování staveb. Jedná se tedy primárně o vytvoření digitálního modelu stavby, ze kterého je generována klasická dokumentace ve 2D (klasické výkresy); nikoliv naopak (jako v případě pasportizace), kdy by nejprve vznikla klasická dokumentace ve 2D a následně byl vytvořen model stavby například pro účel vizualizace.

Digitální model stavby je možné vytvořit také u již existující stavby či její části. V praxi se tento proces využívá například před rekonstrukcemi starších staveb, u kterých je k dispozici pouze dokumentace v listinné podobě. Pokud chceme pro již realizovanou stavbu vytvořit informační model stavby, je třeba zajistit kromě digitálního modelu stavby také dokumentaci ke stavbě v digitální podobě, která bude zanesena do společného datového prostředí. V případě digitálního pasportu stavby se může jednat o převedení původní papírové dokumentace ke stavbě do digitálního formátu a vytvoření digitálního modelu stavby nebo jeho části. Pro vlastníky staveb je i přes náklady na vytvoření informačního modelu stavby včetně DiMS takové doplnění dokumentace výhodné, neboť je následně možné rekonstrukci lépe plánovat a současně používat digitální data pro budoucí správu stavby. Tak je možné ušetřit další náklady při údržbě a získat lepší celkový přehled o spravované stavbě.

V informačním modelu stavby tedy vzniká základ digitálního dvojčete stavby obsahujícího důležité informace využitelné během celého životního cyklu stavby.

Obrázek č. 3: Digitální dvojče, zdroj ČAS

Pro vytvoření digitálního modelu stavby je nezbytný software k navrhování stavby pomocí metody BIM, model stavby je následně nahrán do společného datového prostředí v mezinárodně používaném schématu IFC. IFC (lndustry Foundation Classes) je datové schéma umožňující přenos a práci s daty podporované všemi standardně využívanými a na trhu dostupnými programy pro práci v BIM.2 Díky standardizovanému schématu je zajištěna interoperabilita a lze data snadno sdílet mezi různými softwarovými aplikacemi. Standard obsahuje definice, které zahrnují údaje potřebné pro stavby v průběhu jejich životního cyklu. Digitální model stavby v softwaru pro jeho vytváření a úpravy zpravidla vytváří projektová kancelář. Další osoby již model zpravidla nepotřebují upravovat, ale pouze zobrazovat a případně do něj doplňovat negrafické informace. K tomu již není třeba vlastnit software pro tvorbu digitálního modelu stavby, postačí jednodušší program pro jeho zobrazení a úpravu negrafických dat. Typickým uživatelem takového programu je vlastník dané stavby, který nepotřebuje umět používat software pro tvorbu digitálního modelu stavby. Softwarových produktů pro vytváření digitálních modelů stavby i programů vhodných k jejich zobrazení existuje na trhu řada, nejedná se o jediný konkrétní program, který by bylo nutné použít. Vzhledem k používání standardizovaného schématu IFC pro výstupy je zajištěna interoperabilita těchto systémů. Není tedy problematické, pokud je digitální model budoucí stavby vytvářen v jiném softwaru, než v jakém je následně navrhována její rekonstrukce. IFC je mezinárodně uznávaným standardizovaným schématem dat, který slouží pro zobrazování, získávání a další zpracování dat. Většina softwarových produktů pro práci v BIM zpravidla vytváří modely staveb ve svých vlastních formátech, ze kterých lze tyto modely do IFC exportovat a dále zpracovávat. Interoperabilita je nezbytná zejména pro snadnou správu a aktualizaci informačního modelu stavby v průběhu jejího životního cyklu. Vzhledem k dlouhému životnímu cyklu stavby je IFC schéma prostředkem a výměnným formátem, který umožňuje čitelnost dat i po uplynutí doby, kdy většina softwarových produktů svůj interní formát již změnila. Zadavatel samozřejmě může požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který konkrétní vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu.

Jedním z důležitých aspektů je společné datové prostředí (označované zkratkou "CDE" – Common Data Environment) představující prostor pro databáze a záznam veškerých dat o stavbě včetně nástrojů pro jejich obsluhu. Společné datové prostředí tak obsahuje nejen digitální model a související negrafická data, ale i všechny další požadované dokumenty vztahující se ke stavbě, komunikaci mezi účastníky projektu a procesům v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Řešení pro společné datové prostředí si lze představit např. jako cloudovou platformu, do které přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu a na to navazujících následných procesů. Společné datové prostředí, stejně jako software pro vytváření a zobrazování modelu stavby mohou být různé, musí však splňovat všechny požadované funkce a být v souladu s předpisy.3 Ve společném datovém prostředí musí zejména být zajištěna auditní stopa. Každá změna provedená ve společném datovém prostředí musí být zpětně dohledatelná k osobě, která tuto změnu provedla, a datu změny, zároveň je důležité, aby byly dohledatelné předchozí verze dokumentu.

Interoperabilita v rámci realizace CDE je realizována zejména prostřednictvím rozhraní pro elektronické systémy spisových služeb, které je definováno a standardizováno (v ČR např. v Národním standardu pro elektronické systémy spisových služeb), dále pak s ekonomickými informačními systémy a případně dalšími interními systémy konkrétní organizace. Jedná se tedy o interoperabilitu v rámci organizace jako takové.   Ke

Nahrávám...
Nahrávám...