dnes je 29.3.2024

Input:

Jaké jsou možnosti v případě „zatížení“ pozemku zpracováním územní studie?

9.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Podle ust. § 43 odst. 2 stavebního zákona lze podmínit využití plochy pořízením územní studie a vložením dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 4 stavebního zákona). To znamená, že pro jakýkoliv pozemek nacházející se v předmětné ploše by nemělo být vydáno územní rozhodnutí, které by mohlo prověření do budoucna ztížit či znemožnit, dříve, než bude pro celo plochu zpracována územní studie.

Poté, co je územní studie evidována v evidenci územně plánovací činnosti, stává se územně plánovacím podkladem, který musí být při rozhodování v území zohledňován, a pokud neexistují závažné důvody pro jiný postup, také respektován. Pro podmínku zpracování a evidence územní studie musí dle příslušného ustanovení stanovit územní plán přiměřenou lhůtu. Povinnost určit přiměřenou lhůtu je v zákoně od 1. 1. 2013. Současně je v přechodných ustanoveních příslušné novely stavebního zákona řečeno, že "úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti této novely, pokud tato lhůta již v územním plánu není stanovena." Novela nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013.

Pokud tedy investor zjistí, že je pro plochu, v níže se nachází jeho pozemek, stanovena podmínka územní studie, aniž by byla stanovena přiměřená lhůta pro její zpracování a evidenci, je třeba vycházet z toho, kdy byl vydán předmětný územní plán. Pokud byl vydán před účinností novely, tedy před 1. 1. 2013, uplatní se pro zpracování a evidenci územní studie uvedená čtyřletá lhůta, po jejímž marném uplynutí podmínka jakoby nebyla. Pokud se jedná o územní plán (jeho změnu) novější, přechodné ustanovení bohužel na takovou situaci aplikovat nelze. V takovém případě lze doporučit se proti

Nahrávám...
Nahrávám...