dnes je 27.11.2022

Input:

Jednotlivé případy soudních rozhodnutí II

20.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.16.3
Jednotlivé případy soudních rozhodnutí II

JUDr. Petr Tégl, Ph.D.

a) Stavební řízení: námitky, účastenství v řízení

Námitky, účastenství v řízení

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 80/2008-68

Prejudikatura: č. 162/2004 Sb., NSS, č. 1602/2008 Sb. NSS a č. 1641/2008 Sb., NSS

I. Námitky uplatněné účastníky v řízeních dle stavebního zákona (§ 114 stavebního zákona z roku 2006) mají dvojí povahu, jednak se v nich tvrdí skutečnosti, které zakládají dané osobě postavení účastníka řízení, jednak představují věcné výtky směřované proti záměru. Stavební úřad je povinen posoudit uplatněné námitky nejprve z toho pohledu, zda zakládají účastenství v řízení (§ 192 téhož zákona a § 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Teprve, pokud je odpověď na tuto otázku kladná, projedná věcné námitky proti záměru. Oba okruhy námitek přitom mohou být po obsahové stránce shodné.

II. Podmínkou účastenství v řízení není vyhovění věcným námitkám uplatněným účastníkem. Pro úspěšnost námitky vztahující se k účastenství postačuje potence dotčení práva (§ 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004).

b) Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o odvolání proti územnímu souhlasu
Stavební řízení: povaha sdělení úřadu o neopodstatněnosti námitek proti územnímu souhlasu

Přezkum rozhodnutí o odvolání proti územnímu souhlasu

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 92/2008-76

Prejudikatura: č. 1176/2007 Sb., NSS

Územní souhlas vydaný na základě § 96 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu z roku 2004, a proto je odvolání proti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu, kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými, je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je rozhodnutím ve smyslu § 65s. ř. s. (soudního řádu správního), a není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle § 70 písm. a) s. ř. s.

c) Stavební řízení: osoba, která má ke stavbě jiné právo
Správní řízení: opomenutý účastník řízení, právní moc rozhodnutí

Osoba, která má ke stavbě jiné právo

Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118

Prejudikatura: č. 64/2004 Sb., NSS, č. 612/2005 Sb., NSS a č. 985/2006 Sb., NSS

I. "Nájemcem bytu“, vyloučeným z účastenství ve stavebním řízení ve smyslu § 59 odst. 4 stavebního zákona z roku 1976 (§ 109 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006), není osoba, která má k takovému bytu právo odpovídající věcnému břemeni (právo bydlení). Taková osoba má ke stavbě "jiné právo“ ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976 [srov. také výslovně § 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006], a je proto účastníkem stavebního řízení.

II. I rozhodnutí správního orgánu, které nebylo formálně řádně doručeno (oznámeno) účastníku řízení, může nabýt právní moci (§ 52 odst. 1 správního řádu z roku 1967, § 73 odst. 1 správního řádu z roku 2004), nastane-li fikce oznámení rozhodnutí.

III. Je-li účastník řízení, jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti byly rozhodnutím dotčeny (§ 14 odst. 1 správního řádu z roku 1967), opomenut při oznámení rozhodnutí, nastane fikce oznámení rozhodnutí k okamžiku, k němuž je bezpečně a bez rozumných pochyb zjištěno, že opomenutý účastník seznal úplný obsah rozhodnutí co do jeho identifikačních znaků i věcného obsahu, zásadně tedy rovnocenně tomu, jako by mu bylo rozhodnutí řádně oznámeno.

Opomenutí účastníka při oznámení rozhodnutí je v takovém případě procesní vadou zhojitelnou bez újmy na nastalé právní moci rozhodnutí jen za předpokladu, že fikce oznámení rozhodnutí nastala natolik včas, že opomenutý účastník mohl užít zákonných procesních prostředků na svou obranu ještě před tím, než správní orgán měl rozhodnutí za pravomocné.

IV. Nastala-li fikce oznámení rozhodnutí teprve poté, co podle mínění správního orgánu již rozhodnutí nabylo právní moci, počínají opomenutému účastníku teprve touto fikcí běžet lhůty pro podání řádných či mimořádných opravných prostředků. Pouhý fakt běhu času od vydání neoznámeného rozhodnutí nemá na nabytí právní moci vliv.

d) Územní plánování: k pojmu "jiné opatření v území, jímž se upravuje využití území“
Aplikace nařízení obce o stavební uzávěře

Jiné opatření v území, jímž se upravuje využití území

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2007, č. j. 1 Ao 3/2007-60

Prejudikatura: č. 360/2004 Sb., NSS, č. 740/2006 Sb., NSS, č. 968/2006 Sb., NSS, č. 1276/2007 Sb., NSS, nález Ústavního soudu č. 568/2004 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 52/03)

I. Opatřením v území, jímž se upravuje využití území, jak má na mysli § 97 odst. 1 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.), se rozumí jen akty, které mají podle tohoto ustanovení ve vztahu k procesu rozhodování o případném vydání územního opatření o stavební uzávěře patřičnou relevanci. Takovým opatřením rozhodně nemůže být usnesení zastupitelstva, kterým je pouze schváleno pořízení územního plánu města, ani usnesení, kterým zastupitelstvo města na základě petice občanů schválilo své programové prohlášení.

II. Nařízení obce o stavební uzávěře vydaná do 31. 12. 2006, nebyla-li v mezidobí výslovně zrušena, zůstávají platná a aplikovatelná i po 1. 1. 2007, tedy i po nabytí účinnosti zákona, jímž byl zrušen předpis obsahující zmocňovací ustanovení k jeho vydání (stavební zákon č. 50/1976 Sb.). Jiný výklad by byl v hrubém rozporu zejména s konceptem rozumného uspořádání společenských vztahů, a to zejména za situace, kdy stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) umožňuje příslušným orgánům vydat akt sice po formální stránce odlišný (územní opatření o stavební uzávěře), jenž však v procesu územního plánování plní shodné funkce.

e) Opatření obecné povahy: územní plány podle starého a nového stavebního zákona

Územní plány podle starého a nového stavebního zákona

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2007, č. j. 4 Ao 1/2007-43

Počínaje dnem 1. 1. 2007 jsou územní plány podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vydávány formou opatření obecné povahy (srov. § 43 odst. 4 citovaného zákona) a lze je tedy přezkoumávat v řízení o zrušení opatření obecné povahy podle § 101a a násl. s. ř. s. Územní plán vydaný před tímto datem však opatřením obecné povahy navzdory svým materiálním znakům není, protože žádný zákon v té době účinný nestanovil, že by územní plány měly a mohly být vydávány ve formě opatření obecné povahy.

f) Územní plánování: vymezení zastavěného území
Opatření obecné povahy: odůvodnění

Územní plány podle starého a nového stavebního zákona

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136

Prejudikatura: č. 740/2006 Sb., NSS, č. 968/2006 Sb., NSS

I. Podmínkou pro vymezení zastavěného území samostatným postupem dle § 59 stavebního zákona z roku 2006 je neexistence jakékoliv platné územně plánovací dokumentace typově odpovídající územnímu plánu dle citovaného zákona řešící dotčené území.

II. Také v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů ( § 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost.

g) Územní plánování: transparentnost a srozumitelnost změn územního plánu
Opatření obecné povahy: rozhodnutí o námitkách

Transparentnost a srozumitelnost změn územního plánu

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2008, č. j. 9 Ao 2/2008-62

Prejudikatura: č. 740/2006 Sb., NSS a č. 968/2006 Sb., NSS

I. Pojmovým znakem opatření obecné povahy je jeho konkrétně (individuálně) vymezený předmět, který musí být jednoznačně a srozumitelně identifikován. Požadavku na konkrétně vymezený předmět opatření obecné povahy nedostojí taková změna územního plánu (§ 55 odst. 2 a § 43 odst. 4 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.), jejíž skutečný obsah neodpovídá navrženému zadání a z níž nelze s určitostí seznat, které části dosavadního územního plánu a v jakém rozsahu byly měněny.

II. Je povinností pořizovatele územního plánu nebo jeho změny zpracovat věcný obsah návrhu zadání tak, aby skutečně odpovídal navrhovaným změnám a umožňoval posouzení, zda bude nutné jej posoudit dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a to jako koncepci či záměr.

h)

Nahrávám...
Nahrávám...