Kánon a antropometrie, antropometrie a ergonomie

13.2.1

Kánon a antropometrie, antropometrie a ergonomie

Souvislost mezi architekturou a rozměry lidského těla je nepochybná. Rozměry lidského těla jsou předmětem zájmu umělců již od starověku, pro proporce lidského těla – velikostní vztahy mezi jednotlivými jeho částmi se užívá termín kánon (původně kanón, řec. kanwn = hůlka, pravítko, soubor pravidel). Známý je kánon staroegyptský, kánon Polykleitův, Praxitelův, Vitruviův; z renesančního období je nutno připomenout Leonarda da Vinci a Albrechta Dürera. V 18. a 19. století vzniká několik prací tohoto druhu: J. Marshall, G. Fritsch, A. P. Losenko, P. Richer, J. Kollmann, G. Bammes a další. Tyto studie prováděli buďto lékaři (pak mají charakter antropologický), nebo umělci (potom jsou zpracovány na téma tzv. plastické anatomie).

Kánon je ovšem soustava lidských proporcí, soustava vzájemných vztahů velikostí jednotlivých částí těla, která je zidealizovaná za účelem dosažení formální estetické dokonalosti. Naproti tomu antropometrie zjišťuje a konstatuje skutečné velikosti vyjádřené v centimetrech, milimetrech, popřípadě ve stopách a palcích, zjišťuje variabilitu lidské postavy, s níž nadále pracuje.

Ve 20. století je nejvýznamnějším dílem tohoto oboru Le Corbusierův Modulor. Zde jsou proporční vztahy, dané tzv. Fibonacciho řadou a poměrem zlatého řezu, fixovány absolutní velikostí: vychází se z výšky lidské postavy nejprve 175 cm, později 183 cm. Při použití Moduloru se tak vytváří při navrhování architektonického díla jak vizuálněkompoziční, tak i užitné vlastnosti. Zde je nutno opět připomenout Vitruvia. Rovněž tento autor uvádí ve svém kánonu vzájemné délkové vztahy mezi jednotlivými částmi těla: palce, dlaně, lokte, délky chodidla atd. i vzhledem k celé postavě. Jako délkovou míru Vitruvius používá ve svých teoretických úvahách o architektuře délku chodidla – stopu: např. atrium má míti délku 40 stop. Vyjadřovat rozměrové vlastnosti porovnáváním s lidskou postavou a jejími částmi je jistě nejpřirozenější, stále se používá, metrická soustava je pro projektování racionální. Rozměry architektonického díla a jeho částí jsou tedy dány exaktní, absolutní velikostí, pokud stopu za takovou budeme považovat – přesná délka starořímské stopy není jednoznačně zjištěna, někteří historikové uvádějí 280 mm, nejspíše však byla 296 mm. Velikostní údaje však Vitruvius uvádí zejména pro jejich vzájemné vztahy, jedná se tedy o kompoziční prostorové souvislosti, které mohou mít vliv na psychickou stránku, na duševní pohodu uživatele stavby.

 NahoruAntropometrie

Antropometrie jako samostatná disciplína vznikla v 19. století. Antropometrie se zabývá přesným měřením jednotlivých mezinárodně dohodnutých) rozměrů lidského těla. Statistickým vyhodnocením těchto údajů lze např. stanovit rasové typy, průměrné, maximální a minimální velikosti určitého typu, při antropometrickém průzkumu v různých obdobích nebo u různých věkových skupin lze do jisté míry stanovit prognózu vývoje.

Statistické vyhodnocování postihuje variabilitu člověka. Pro označení skupin osob s některým stejným znakem je v antropometrii zaveden pojem percentil; např. výška 95. percentilu znamená, že 95 % osob je nižších než tato výška.

 NahoruAntropomotorika

Na antropometrii navazuje antropomotorika, zabývající se studiem možností lidské postavy při pohybu. Ergonomie využívá výsledků zkoumání antropometrie antropomotoriky a mnoha dalších disciplín, zejména anatomie, fyziologie, psychologie, sociologie atd. a přirozeně též mnoho technických disciplín; má výrazně multidisciplinární charakter.

 NahoruErgonomie

Ergonomie – studuje vztah mezi člověkem a prací. Studuje nároky práce na fyzickou zdatnost (sílu, rychlost, vytrvalost) a dále nároky na smyslové orgány a vyšší nervovou činnost. Ergonomie je přizpůsobování umělého materiálního prostředí člověka jeho anatomickým, fyziologickým a psychickým vlastnostem a možnostem. Ergonomie je vědecká disciplína založená na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému, zabývá se vztahy mezi člověkem, jeho činností a ostatními prvky systému a využívá poznatků, údajů a metod řešení k dosažení optimální pohody člověka a výkonnosti systému.

Při navrhování je vždy nutno zvážit, kdy lze uplatnit pouhá minima, vyplývající z antropometrických měr, kdy je nutno korigovat rozměry, tj. zvětšit, v návaznosti na antropomotoriku, resp. jakým způsobem je nutno počítat s pohybem osob, kdy je nutno započítat tzv. osobní prostor.

Dalším prvkem, který se ve výsledku podstatným způsobem uplatní, bude architektonický záměr, reagující například na společenský význam daného prostoru apod.

 NahoruVÝVOJ KÁNONU

Vývoj kánonu

Leonardo da Vinci postavil nauku o proporcích na vědecký základ. Upravil Vitruviův kánon, stojící figuru s upaženými končetinami rozdělil horizontální linií na horní a dolní polovinu ve výši kosti stydké.

Michelangelovy postavy mívají poměrně malou hlavu, výška těla se rovná osmi výškám hlavy a délce nosu. V mezích kánonu si však Michelangelo podržel určitou volnost.

A. Dürer po velmi podrobném zkoumání proporcí (míry velikosti milimetru) pozoroval velikou variabilitu a dospěl k určení 26 charakteristických typů dle věku, pohlaví, rasy apod. Nelze stanovit jediný ideální kánon.

Zeising ve svém kánonu důsledně aplikuje poměr zlatého řezu, dle toho se má výška těla k výšce až po pupek jako tato k vzdálenosti od pupku až k temeni, délka paže je k délce předloktí s rukou ve stejném poměru jako předloktí s rukou k délce celé horní končetiny atd.

Za modul slouží Fritschovu kánonu délka páteře, měřená od dolního okraje nosu až k hornímu okraji stydké spony (symphysy) při vzpřímeném držení těla. Submodulem pak je čtvrtina modulu, Fritsch dále pracuje s polovinou a třetinou submodulu.

Architekt Le Corbusier používal pro všechny své projekty od roku 1945 poměry podle zlatého řezu s názvem "Le Modulor". Určitý úsek dělil ve zlatém řezu tak, aby poměr celého úseku k větší části byl stejný jako větší část k menší.

Le Corbusier označuje tři intervaly lidského těla, které tvoří podle Fibonaciho řadu zlatého řezu – chodidlo, solar plexus, hlavu a prsty zdvižené ruky, jak vidíme na proporční figuře vysoké 175 cm. Po roce 1947 Le Corbusier vychází z výšky člověka 183 cm a pomocí zlatého řezu vytváří červenou a modrou řadu s východiskem 226 cm od úrovně špičky prstů zvednuté ruky, jak znázorňuje schéma postav s neohraničenými číselnými hodnotami Moduloru.

Tabulka Základní antropometrické body vycházejí z kostrového podkladu

Tabulka Přehled tělesných rozměrů

Výška těla

Výška těla

Tělesnou výšku definujeme jako přímou vzdálenost nejvyššího bodu na temeni hlavy (vertex) od podložky. Nutný je předepsaný vzpřímený postoj u stěny, přičemž hlava měřené osoby musí být na takové úrovni, jako by se dívala do dálky, tj. dolní okraj očnice je v jedné rovině s horním okrajem vnějšího zvukovodu (v tzv. Frankfurtské horizontále), ruce přitisknuté k tělu. Obrys temene hlavy, lopatek, hýždí a pat je ve svislé rovině, například dotýká se stěny.

Použití: Je to rozměr, který ovlivňuje řešení konstrukce budov, místností, průchodů, vozidel, výtahů aj., odvozuje se z něj minimální podchozí výška. Je určující pro umístění všech předmětů nad hlavou, např. svítidel, ovladačů apod. V poloze vleže je rozhodující pro rozměry postelí a lehátek při započítání prodloužení o 25–30 mm. V naší populaci se výška těla žen v rozmezí 1. až 99. percentilu pohybuje od 1467 do 1782 mm, u mužů od 1530 do 1891 mm. K vlastní tělesné výšce je třeba přičíst tloušťku podrážky běžné obuvi, u mužské obuvi je to 25 mm, u žen tyto hodnoty mohou u některých druhů obuvi dosáhnout až 70 mm. Normální pokles výšky v důsledku uvolněného postoje proti hodnotě naměřené u vzpřímené postavy je 20 mm. V průběhu dne poklesne tělesná výška v důsledku stlačení meziobratlových destiček a většího zakřivení páteře o 25 mm.

Výška očí

Výška očí

Je to vzdálenost vnitřního koutku oka od země. Postoj osoby je stejný jako při měření výšky.

Význam: Jedná se o rozměr pro stanovení roviny oka a tím kvalitu zorného pole. Určuje polohu předmětů, které mají být viděny a naopak předměty, které mají být umístěny mimo zorné pole, např. osvětlovací tělesa. Je nutné brát v úvahu i prostor nad hlavou, např. ovladače nebo přístroje v dopravních prostředcích apod. Na oblečení připočítáváme stejně jako při výšce těla.

Výška ramen

Výška ramen

Je to přímá vertikální vzdálenost od země po bod…