dnes je 25.6.2024

Input:

Podklady pro zápisy do katastru nemovitostí a podávání žádostí

30.6.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3 Podklady pro zápisy do katastru nemovitostí a podávání žádostí

JUDr. Irena Novotná

Právní úprava nakládaní s nemovitostmi v ČR je složitá. Při jednotlivých úkonech se řídíme řadou právních předpisů (zákony, vyhlášky, nařízení vlády), ale nejen tyto předpisy určují obsah a rozsah písemností, kterými podáváme žádosti k orgánům státní správy. Podle pokynů jednotlivých orgánů mohou být žádosti bez určení formy podání anebo je předepsán formulář, který vyplňujeme a přikládáme k němu řadu dokumentů, aby příslušný úřad mohl dát ve věci rozhodnutí, stanovisko, souhlas. Úprava podávání žádostí a podání je jednotná tam, kde existuje vyhláška, která přímo obsahuje formuláře k vyplnění a doložení, jako je např. vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Pro určitou problematiku v souladu s uvedenou vyhláškou stačí vybrat příslušný formulář, vyplnit ho a doložit příslušnými dokumenty, které jsou vyžadovány zákonem. Pro některé úkony není předepsána forma, ale jsou předepsány doklady, které žadatel musí doložit. Proto je také třeba, aby žadatel měl k dispozici vždy příslušné zákony a obeznámil se svými právy a povinnostmi. Jen tak zabrání zbytečnému odkladu rozhodnutí a časové prodlevě.

Tato kapitola obsahuje nejběžnější způsoby podání žádostí, s kterými se setkáváme při nakládání s nemovitostmi, včetně výkladu k problému.

Jde o:

Zápisy do katastru nemovitostí

  1. Podklady pro zápis dokončené stavby do katastru nemovitostí

  2. Podklady pro zápis staveb dříve postavených

  3. Podklady pro zápis vlastnického práva

  4. Zápisy v katastru nemovitostí pro ostatní nemovitosti

Podávání žádostí o rozhodnutí, stanovisko, souhlas správních orgánů

  1. Žádost na kácení dřevin rostoucích mimo les

  2. Žádost o odnětí pozemků k plnění funkcí lesa

  3. Žádost o odnětí ze zemědělského půdního fondu

  4. Ohlášení odstranění stavby, terénních úprav, zařízení

  5. Žádost o ohlášení dopravní stavby

Před tím, než se žadatel rozhodne realizovat žádosti a podání, je praktické se informovat na příslušném pracovišti dotčeného orgánu, jako formou se má žádost podat, pokud není předepsána prováděcí vyhláškou.

PODKLADY PRO ZÁPIS VLASTNICKÉHO PRÁVA PRO VLASTNÍKY STAVEB

Právní úprava

  • Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění

  • Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění

  • Vyhláška č 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), v platném znění

  • Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění

  • Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění

  • Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění

  • Vyhláška č. 190/1996 Sb., Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění.

  • Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, v platném znění

  • Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění

  • Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, v platném znění

  • Zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění

  • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

Vlastnictví jednoho subjektu

Jako vlastník nově evidované stavby se zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, nebo stavebník, který na pozemku stavbu provedl, pokud se listinou neprokáže, že je vlastníkem někdo jiný. Pro nově evidované stavby se na základě ohlášení vlastníka zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena v případě, je-li vlastník pozemku totožný se stavebníkem. Jako vlastník nově evidované stavby se na základě ohlášení zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena, pokud z dokladu o vymezeném způsobu využití stavby (účelu užívání stavby) nevyplývá, kdo je stavebníkem a kdo je vlastníkem stavby.

Jako vlastník nově evidované stavby se na základě ohlášení zapisuje vlastník pozemku, na kterém je stavba postavena v případě, není-li vlastník pozemku totožný se stavebníkem, a vlastník pozemku předloží listinu, ze které vyplývá, že vlastníkem budovy je vlastník pozemku. Bude předložena například smlouva o dílo nebo listina, která upravuje vztah mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem. Může být předloženo i písemné uznání vlastnického práva ke stavbě ve prospěch vlastníka pozemku od stavebníka s úředně ověřeným podpisem nebo smlouva o převodu pozemku a hlavní stavby „s veškerým příslušenstvím“, do kterého náležela i předmětná stavba, a podobně.

Jako vlastník nově evidované stavby se na základě ohlášení zapisuje stavebník, který provedl na pozemku stavbu:

  • je-li v katastru nemovitostí evidováno právo odpovídající věcnému břemeni, které opravňuje stavebníka postavit na tomto pozemku stavbu a které zajišťuje výkon jeho vlastnického práva ke stavbě, nebo

  • je u katastrálního úřadu již zahájeno řízení o povolení vkladu práva ve prospěch stavebníka, nebo

  • předloží-li stavebník listinu, která potvrzuje nebo osvědčuje úpravu jeho práv k pozemku pod stavbou s vlastníkem pozemku (nájem, výpůjčku, jiné ujednání, které obsahuje ujednání, že vztah k pozemku je upravován kvůli právu postavit na pozemku stavbu); listinu není nutné vyžadovat v případě, je-li ohlášení vlastníka budovy doložené písemným uznáním vlastnického práva k budově pro stavebníka vlastníkem pozemku s úředně ověřeným podpisem, nebo

  • jako vlastník nově evidované stavby se na základě ohlášení zapisuje jiná osoba, pokud se listinou přiloženou k tomuto ohlášení prokáže, že vlastníkem je osoba odlišná od vlastníka pozemku a od stavebníka.

Listiny, kterými se prokazují uvedené skutečnosti, jsou například:

  • smlouva o dílo uzavřená podle § 536a následujících obchodního zákoníku,

  • smlouva o dílo uzavřená podle § 631a následujících občanského zákoníku,

  • schválený soudní smír nebo rozsudek soudu,

  • usnesení soudu vydané v řízení o dědictví,

  • rozhodnutí správního orgánu.

Podílové spoluvlastnictví, SJM, kombinace vlastnictví

Je-li vlastníků stavby více (podílové spoluvlastnictví, společné jmění manželů, jejich kombinace), musí ohlášení katastrálnímu úřadu obsahovat konkrétní údaje o velikosti spoluvlastnických podílů, případně o existenci společného jmění manželů, přičemž platí následující pravidla.

Více spoluvlastníků pozemku pod stavbou

Je-li více spoluvlastníků pozemku pod stavbou a všichni jsou i stavebníci stavby, zapisují se všem spoluvlastníkům ke stavbě spoluvlastnické podíly shodné s jejich spoluvlastnickými podíly k pozemku pod stavbou, není-li doloženo něco jiného. Jde například o jejich souhlasné prohlášení o nabytí spoluvlastnických práv v souladu s § 137 odst. 2 občanského zákoníku nebo dohodou uzavřenou nejpozději do okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu. Je-li vlastníkem stavby pouze některý nebo někteří ze spoluvlastníků pozemku, postupuje se podle výše uvedeného tak, že se zapíše stavebník, který stavbu na pozemku provedl nebo jiná osoba na základě předložené listiny.

Více vlastníků stavby na cizím pozemku

Je-li více stavebníků – vlastníků stavby na cizím pozemku, zapisují se v souladu s § 137 odst. 2 občanského zákoníku všem spoluvlastníkům stejné spoluvlastnické podíly, není-li jinou listinou, např. dohodou stavebníků uzavřenou nejpozději do okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu, prokázáno něco jiného. Jsou-li stavebníky nebo jedněmi ze stavebníků manželé, počítají se jako dvě fyzické osoby a není-li prokázán opak, má se za to, že spoluvlastnické podíly, které na ně připadají, tvoří součást společného jmění manželů.

V případě zápisu stavby na pozemku jiného vlastníka je nutné vyrozumět vlastníka pozemku o případné změně v číslování parcel.

ZÁPISY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ PRO OSTATNÍ NEMOVITOSTI

Právní úprava

  • Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění

  • Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění

  • Vyhláška č 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), v platném znění

  • Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění

  • Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění

  • Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění

  • Vyhláška č. 190/1996 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění.

  • Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, v platném znění

Budova na lesním pozemku

Na lesním pozemku se v katastru nemovitostí eviduje pouze budova, která byla jako dočasná stavba povolena před 1. 1. 1978 (před účinností zákona č. 61/1977 Sb., o lesích) a dále skleník postavený na lesním pozemku, který je budovou evidovanou v katastru nemovitostí na parcele se způsobem využití pozemku „skleník, pařeniště“.

Budova na zemědělském pozemku

Na zemědělském pozemku se eviduje pouze budova se způsobem využití „skleník“, a to pouze na parcele, u které je vyznačen způsob využití „skleník, pařeniště“. Jinou budovu na zemědělském pozemku bez změny druhu pozemku nelze zapsat do katastru nemovitostí.

Stavba na více parcelách

Stavba může být evidovaná na více parcelách pouze v případě pozemků různých vlastníků nebo v případě, kdy stavba byla postavena na více pozemcích s různými údaji o právech nebo s různými údaji s právy souvisejícími nebo část stavby zasahuje do pozemku s druhem pozemku vodní plocha (např. mlýn, stavba zčásti na pilotech ve vodním toku). Pokud je stavba na více parcelách, je jedna z nich označena jako tzv. identifikační parcela. Za identifikační parcelu stavby se označuje vždy ta, která je ve vlastnictví vlastníka stavby nebo, není-li taková, pak ta, jejíž výměra je největší. Pokud má budova více čísel popisných než jedno, zapíší se tato čísla jako části budovy, přičemž jedno z nich se uvede u budovy pro identifikační účely. V případě budovy evidované dosud chybně na více parcelách zjednodušené evidence katastrální úřad z úřední povinnosti vytvoří pod budovou s využitím § 90 katastrální vyhlášky (č. 26/2007 Sb.) parcely katastru nemovitostí a k nim budovu naváže. Zápis této změny v označení parcel pod budovou se oznámí vlastníkovi budovy i vlastníkům pozemků pod budovou. Na jedné parcele může být evidovaná nejvýše jedna stavba.

Stavba ve více katastrálních územích

Pokud se jedná o stavbu, přes kterou prochází hranice katastrálního území, za identifikační parcelu se označuje vždy parcela z toho katastrálního území, ve kterém je evidovaná i stavba.

Budova dokončená po zápisu rozestavěné budovy do katastru nemovitostí

Změna budovy rozestavěné na dokončenou nebo změna typu budovy se zapisuje na podkladě ohlášení jejího vlastníka doloženého listinami podle zákona, například: kolaudačním rozhodnutím podle ustanovení § 82 již neplatného stavebního zákona č. 50/1976 Sb. , kolaudačním souhlasem podle ustanovení § 122 stavebního zákona , kopií oznámení stavebníka o záměru užívat dokončenou stavbu podle ustanovení § 120 odst. 1 stavebního zákona , písemným souhlasem stavebního úřadu podle ustanovení § 120 odst. 4 stavebního zákona , že stavbu lze užívat, rozhodnutím stavebního úřadu o dodatečném povolení dokončené stavby k danému účelu užívání stavby, v němž stavební úřad vyjádřil souhlas s jejím užíváním podle ustanovení § 129 odst. 4 stavebního zákona nebo úředně ověřenou částečnou kopií dokumentace skutečného provedení stavby ověřené stavebním úřadem apod. Pokud vlastník při ohlášení dokončené budovy prohlásí, že při dokončení budovy nedošlo ke změně vnějšího obvodu budovy, katastrální úřad nevyžaduje nový geometrický plán pro vyznačení budovy. Zápis dosavadní listiny, která byla podkladem pro zápis vlastnického práva k rozestavěné budově, se ponechá beze změny, pokud navrhovatel nedoloží jinou listinu osvědčující změnu vlastnického práva k předmětné budově, jako například usnesení o dědictví, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku.

Sloučení staveb

Sloučení více staveb do jedné (např. v důsledku stavebních úprav nebo pouze při opravě chybného zápisu budovy podle dřívějších předpisů) se v katastru nemovitostí zapíše na základě ohlášení vlastníka stavby doloženého souhlasem stavebního úřadu se změnou užívání stavby nebo potvrzením stavebního úřadu, že se jedná o jednu stavbu, pokud se souhlas v daném případě nevydává nebo se jedná pouze o opravu chybného zápisu budovy podle § 10 písm. e) katastrálního zákona a § 154 a následujících správního řádu. Věcná práva, která byla v případě chybného zápisu budovy evidována na jednotlivých „částech“ budovy evidovaných na samostatných parcelách před opravou zápisu budovy v katastru nemovitostí, se naváží na nově zapsanou budovu s původními listinami, které byly podkladem k jejich zápisu. Katastrální úřad i bez návrhu vlastníka sloučí parcely pod stavbou, pokud jsou jednoho vlastníka a pokud tomu nebrání údaje podle § 4 odst. 7 vyhlášky č. 26/2007 Sb. Podle § 4 odst. 7 vyhlášky není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo různé údaje s právy související. Výjimkou jsou parcely (jejich části), u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož obsah byl vymezen v geometrickém plánu. Pro sloučení parcel vyhotoví katastrální úřad neměřický záznam podle § 84 vyhlášky.

Rozdělení stavby

Rozdělení stavby na více staveb se v katastru nemovitostí zapíše na základě ohlášení vlastníka stavby doloženého:

  • Listinami ve věci změny způsobu využití stavby, pokud z těchto listin nevyplývá, že každá nově oddělená část dosavadní stavby je z hlediska stavebně technického, požární bezpečnosti a z hlediska funkčního samostatnou stavbou a že způsob užívání každé takto nově vzniklé stavby zůstává shodný s původním způsobem užívání, ke kterému byla dosavadní stavba určena, nebo k jakému způsobu užívání jsou určeny jednotlivé nově vzniklé stavby. Také se dokládá potvrzení stavebního úřadu, že údaje v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídají skutečnosti podle ustanovení § 10 písm. e) katastrálního zákona a § 154a následující správního řádu.

  • Geometrickým plánem pro zaměření nově vzniklých staveb.

  • Dokladem o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, pokud se jim přiděluje. Je-li u původní budovy evidováno číslo popisné nebo evidenční a po rozdělení budovy bude pouze jedna z nich označena číslem popisným nebo evidenčním, musí být předložen doklad, z něhož je zřejmé, u které z nově vzniklých budov toto číslo zůstane a která z budov je budovou vedlejší.

Přístavba stavby

Změna údajů o stavbě vyvolaná změnou jejího obvodu přístavbou se zapíše do katastru nemovitostí na základě ohlášení vlastníka stavby doloženého geometrickým plánem pro zaměření změny obvodu stavby a rozhodnutím stavebního úřadu o změně stavby [ § 81 odst. 2 písm. b) stavebního zákona ] nebo listinami podle postupů při změně stavby.

Změna druhu pozemku pod stavbou

Při zápisu stavby na základě předložených listin se druh pozemku u pozemku pod stavbou změní i bez ohlášení vlastníka na zastavěnou plochu a nádvoří (s výjimkou budov na lesním a zemědělském pozemku).

Odstranění (zrušení) stavby

Stavba se v katastru nemovitostí zruší na základě:

  • ohlášení vlastníka stavby, že stavba je odstraněna, doloženého potvrzením stavebního úřadu, že stavba na daném pozemku již neexistuje,

  • ohlášení vlastníka pozemku, na kterém je stavba evidována, že stavba je odstraněna, doloženého potvrzením stavebního úřadu, že stavba na daném pozemku již neexistuje; vlastníkovi stavby evidovanému v katastru nemovitostí katastrální úřad oznámí, že stavba byla v katastru nemovitostí zrušena.

Při zrušení stavby v katastru nemovitostí se současně, a to i bez návrhu:

  • vymažou všechna práva, poznámky, informace a další údaje zapsané k předmětné stavbě,

  • zapíše změna druhu pozemku, na kterém byla stavba evidovaná; zastavěná plocha a nádvoří se změní, pokud v rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby není stanoveno jinak, na ostatní plochu se způsobem využití jiná plocha.

Jedná-li se o změnu v katastrálním území s dvojí číselnou řadou pro číslování parcel, vyhotoví katastrální úřad pro tuto změnu neměřický záznam podle ustanovení § 84 prováděcí vyhlášky ke katastrálnímu zákonu a parcele přiřadí nové parcelní číslo pozemkové parcely. Vlastníkovi pozemku katastrální úřad oznámí, že stavba byla v katastru nemovitostí zrušena a že bylo změněno u parcely parcelní číslo a způsob využití pozemku.

Změna způsobu využití stavby

Změna způsobu využití stavby se v katastru nemovitostí zapisuje na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, doloženého v případě změny užívání stavby bez stavebních změn.

Souhlasem stavebního úřadu se změnou v užívání stavby bez stavebních změn podle ustanovení § 127 odst. 1 stavebního zákona . Podle ustanovení § 127 stavební úřad vydá souhlas, a to formou úkonu podle části čtvrté správního řádu, se změnou v užívání stavby. Tento souhlas se vydá na základě oznámení osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Jestliže stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí, zašle do třiceti dnů ode dne jejího oznámení na předepsaném formuláři podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. souhlas tomu, kdo změnu oznámil. V opačném případě rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, ve stejné třicetidenní lhůtě zakáže změnu v užívání. Pokud stavební úřad ve lhůtě třiceti dnů ode dne oznámení nevyjádří se změnou v užívání stavby souhlas, ani změnu nezakáže, má se za to, že souhlasí se změnou v užívání. Souhlas stavebního úřadu je v tomto případě udělen mlčky (konkludentně).

Kopií oznámení o zamýšlené změně účelu užívání stavby bez stavebních změn podle ustanovení § 127 odst. 2 poslední věta stavebního zákona potvrzenou podatelnou stavebního úřadu spolu s potvrzením stavebního úřadu, že údaje o změně způsobu využití stavby nebo účelu užívání stavby v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídají skutečnosti. Jedná se o stavebním úřadem potvrzený formulář oznámení změny v užívání stavby formou podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. a o stavebním úřadem potvrzené ohlášení k zápisu katastrálnímu úřadu.

  • Rozhodnutím o změně v užívání stavby ( § 85 odst. 1 již neplatného stavebního zákona č. 50/1976 Sb. nebo § 127 odst. 3 stavebního zákona v platném znění). Jestliže se oznámená změna v užívání stavby dotýká práv třetích osob nebo vyžaduje podrobnější posouzení jejích účinků na okolí, stavební úřad o takové změně v užívání stavby rozhodne ve správním řízení.

Změna způsobu využití stavby se v katastru nemovitostí zapisuje na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, doloženého v případě změny užívání stavby podmíněné změnou dokončené stavby:

  • Kopií formuláře oznámení stavebníka stavebnímu úřadu o užívání dokončené změny stavby ( § 126 odst. 4, § 120 stavebního zákona ) potvrzenou podatelnou stavebního úřadu, dále potvrzením stavebního úřadu, že údaje o způsobu užívání stavby v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídají skutečnosti (účelu užívání stavby) – § 10 písm. e) katastrálního zákona a § 154 a následujících správního řádu.

  • Kolaudačním souhlasem s užíváním změny stavby podle ustanovení § 126 odst. 4 stavebního zákona a § 122 stavebního zákona .

  • Souhlasem stavebního úřadu podle ustanovení § 127 odst. 2 stavebního zákona se změnou užívání stavby (souhlas lze udělit i konkludentně – mlčky).

  • Kolaudačním rozhodnutím o změně stavby podle ustanovení § 85 odst. 2 již neplatného stavebního zákona č. 50/1976 Sb.

  • Kolaudačním souhlasem s užíváním změny stavby (například u staveb, které užívá veřejnost nebo u staveb veřejné infrastruktury, a to i u staveb dodatečně povolených podle ustanovení § 126 odst. 4 stavebního zákona a § 122 stavebního zákona .

  • Kopií formuláře oznámení stavebníka o záměru užívat změněnou stavbu podle ustanovení § 120 odst. 1 stavebního zákona potvrzenou podatelnou příslušného stavebního úřadu. Dále potvrzením stevebního úřadu, že údaje o změněném způsobu užívání stavby v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídají skutečnosti nebo účelu užívání stavby podle ustanovení § 10 písm. e) katastrálního zákona a § 154 a následujících správního řádu.

PODKLADY PRO ZÁPIS DOKONČENÉ STAVBY DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Právní úprava

  • Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění

  • Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění

  • Vyhláška č 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), v platném znění

  • Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění

  • Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění

  • Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění

  • Vyhláška č. 190/1996 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění.

  • Vyhláška č. 162/2001 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, o poskytování údajů z katastru nemovitostí České, v platném znění

  • Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění

  • Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, v platném znění

  • Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění

Dokončená nová stavba, která není dosud v katastru nemovitostí evidována se zapisuje na základě ohlášení jejího vlastníka, ke kterému se připojí následující podklady:

  • geometrický plán,

  • doklad o přidělení čísla popisného nebo evidenčního,

  • doklady o účelu užívání stavby,

  • pod klady pro zápis vlastnického práva.

Geometrický plán

Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být učiněn zápis do katastru, když je třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. Geometrický plán pro vyznačení stavby se předkládá pouze v případě, že stavba není doposud zobrazena v katastrální mapě. Musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným předpisům. Geometrický plán musí být opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel.

Kopie geometrického plánu, zřetelně jako kopie označená, může být ověřena osobou s úředním oprávněním.

Doklad o přidělení čísla popisného nebo evidenčního

Doklad o přidělení čísla popisného či evidenčního se katastrálnímu úřadu předkládá v případě, že se přiděluje předmětné číslo.

Doklad o přidělení čísla popisného nebo evidenčního se nevyžaduje, když vlastník v ohlášení výslovně uvede, že se jedná o budovu, která je součástí jednoho celku s budovou hlavní, a té již toto číslo bylo přiděleno.

Doklady o účelu užívání stavby

Za doklady o účelu užívání stavby (o vymezeném způsobu využití stavby) se u staveb, jejichž výstavba byla zahájena po 1.1.2007, s výjimkou staveb pravomocně povolených do 31. 12. 2006, považují následující stavby.

Kolaudační souhlas (§ 122 stavebního zákona)

Stavby, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit (např. stavby pro veřejnost), budou užívány pouze na základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydá na žádost stavebníka příslušný stavební úřad.

Forma žádosti: Žádá se o něj na předepsaném formuláři, který je uveden jako příloha č. 5 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Kopie oznámení stavebníka o záměru užívání dokončené stavby stavebnímu úřadu (§ 120 odst. 1 stavebního zákona)

Stavebník je po dokončení stavby povinen nejméně třicet dnů předem ohlásit na předepsaném formuláři stavebnímu úřadu svůj záměr se započetím užívání stavby.

Forma žádosti: Žádá se na předepsaném formuláři, který je uveden jako příloha 4 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Kopie oznámení musí být potvrzena podatelnou příslušného stavebního úřadu.

K uvedené kopii oznámení se ještě musí povinně doložit potvrzení stavebního úřadu o tom, že údaje o způsobu užívání stavby v ohlášení katastrálnímu úřadu odpovídají skutečnosti (jsou pravdivé). Stavebník může stavbu začít plně užívat (nastěhovat se), když mu stavební úřad do třiceti dnů od doručení formuláře oznámení o užívání stavby toto oznámené užívání rozhodnutím nezakáže.

Písemný souhlas stavebního úřadu (podle § 120 odst. 4 stavebního zákona)

Když stavební úřad do třiceti dnů předem obdrží od stavebníka oznámení o budoucím užívání stavby, můž rozhodnutím zakázat užívání stavby. Po odstranění nedostatků, pro které stavební úřad užívání stavby zakázal, může být s užíváním stavby započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, který je úkonem podle části čtvrté správního řádu. Souhlas není meritorním rozhodnutím, ani se nevydává ve správním řízení.

Rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení dokončené stavby k danému účelu užívání stavby, v němž stavební úřad vyjádřil souhlas s jejím užíváním (§ 129 odst. 4 stavebního zákona)

Nařídí-li stavební úřad vlastníkovi stavby její odstranění, může být za splnění zákonem daných podmínek tato stavba dodatečně povolena. Bude-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená, může v něm stavební úřad vyjádřit souhlas s jejím užíváním. U dokončené stavby, kterou lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu ( § 122 stavebního zákona ), vyzve stavební úřad stavebníka k podání žádosti o jeho vydání ( § 129 odst. 4 stavebního zákona ).

Úředně ověřená částečná kopie dokumentace skutečného provedení stavby ověřená stavebním úřadem u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení (§ 121 stavebního zákona)

Podle § 121 stavebního zákona stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, také dokumentaci skutečného provedení stavby a uvedená dokumentace se však předkládá pouze tehdy, když při provádění stavby došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení nebo oproti ohlášení stavebnímu úřadu nebo také oproti ověřené projektové dokumentaci (ověřené autorizovaným inspektorem či stavebním úřadem). Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží stavebník dokumentaci skutečného provedení stavby vždy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník též vyhotovení geometrického plánu na tuto stavbu (§ 121 stavebního zákona) . Úředně ověřená částečná kopie dokumentace skutečného provedení stavby ověřená stavebním úřadem obsahuje úvodní stranu, údaje o účelu a místu stavby, jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu vlastníka stavby, obchodní firmu a adresu sídla vlastníka stavby, parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv, údaje o rozhodnutích o stavbě a číslo strany, na které je vyznačeno ověření dokumentace stavebním úřadem.

Úředně ověřená částečná kopie dokumentace skutečného provedení stavby ověřená stavebním úřadem (§ 125 stavebního zákona) u staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103a § 78 odst. 2 stavebního zákona)

Stavby, u kterých se nevyžaduje ani ohlášení, ani vydání stavebního povolení. V § 103 stavebního zákona jsou mimo jiné uvedeny i stavby, k jejichž provedení se nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení od stavebního úřadu. Budoucí užívání těchto staveb se stavebnímu úřadu rovněž neoznamuje. Pro realizaci většiny staveb si však stavebník musí předem od stavebního úřadu vyžádat územní souhlas ( § 96 stavebního zákona ), popřípadě územní rozhodnutí ( § 79 stavebního zákona ). Územní souhlas ani územní rozhodnutí se nevyžaduje, pokud přenosné stavby uvedené v § 103 stavebního zákona budou v území umístěny po dobu kratší než 30 dnů v roce.

Přenosné stavby

Přenosné stavby však nejsou předmětem zápisu v

Nahrávám...
Nahrávám...