dnes je 30.9.2022

Input:

Klasifikace stavebních objektů, Technicko-hospodářské ukazatele a výpočet obestavěného prostoru

1.6.2018, Zdroj: Verlag Dashöfer

1
Klasifikace stavebních objektů, Technicko-hospodářské ukazatele a výpočet obestavěného prostoru

Cíl a obsah lekce č. 1

V této lekci se seznámíme se systémem klasifikace, který v rozpočtářské praxi denně potkáváme. Jde o klasifikaci stavebních objektů „JKSO“, která je v povědomí odborné stavební veřejnosti dosud nejvíce rozšířena. Představíme si Technicko-hospodářské ukazatele a cenové indexy. A v závěru lekce se naučíme počítat obestavěný prostor stavby a ten dále využít k předběžnému stanovení ceny plánované stavby.

Obsah lekce:

  1. 1.1 Jednotná klasifikace stavebních objektů
    • - Co je „JKSO“
    • - Hlavní metodické zásady klasifikace
    • - Příklad zatřídění do „JKSO“
  2. 1.2 Další klasifikační systémy
    • - Další používané klasifikační systémy u nás a v zahraničí
  3. 1.3 Technicko-hospodářské ukazatele a cenové indexy
    • - Co jsou „THU“ a cenové indexy
  4. 1.4 Výpočet obestavěného prostoru
    • - Výpočet obestavěného prostoru
  5. Závěrem

    • - Doporučená literatura a odkazy

1.1 Jednotná klasifikace stavebních objektů

Co je „JKSO“?

Jednotná klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy (dále jen „JKSO“) je jednou ze základních částí soustavy ekonomických číselníků, které slouží především k analytickým a statistickým procesům. Systém „JKSO“ byl u nás zaveden vyhláškou FSÚ č. 124/1980 a od té doby byl již několikrát novelizován z důvodu vývoje stavební výroby.

Obecně lze říci, že stavba jako celek, je dělitelná na 2 základní části a to na část stavební a část technologickou. A právě stavební část je předmětem klasifikace „JKSO“. Prakticky se stavební část stavby dělí ještě na stavební objekty, které jsou již zpravidla přesně zatříditelné podle číselníku „JKSO“. Tento číselník je zpracován velmi detailně a v maximálním pojetí se lze setkat s úplným dvanáctimístným kódem. V praxi se však setkáváme pouze s prvním pětičíslím kódu. Druhou částí (5 míst) jsou tzv. oborové číselníky.

Hlavní metodické zásady klasifikace

Úvodem je třeba říci, že v „JKSO“ je dodržována zásada uvedení každého předmětu klasifikace vždy jen na jednom místě.

Prvním klasifikačním stupněm „JKSO“ je obor. Obor představuje konkrétní část odvětví stavebnictví. Obory stavebních objektů byly utvořeny podle ekonomických vlastností objektů a to tak, že do jednotlivých oborů byly zahrnuty stavební objekty mající shodné či alespoň příbuzné ekonomické vlastnosti. V rámci jednotného číslování v národním hospodářství bylo pro „JKSO“ vyčleněno pořadí od 801 do 839. Hlavními hledisky prvních tří stupňů klasifikování jsou stavebně-technická podobnost a účel objektu, který objekt sám o sobě plní. Stavebně-technickou podobností rozumíme názvy jako „budova, most, věž, trubní vedení, atd.“

Čtvrtý stupeň klasifikování stavebních objektů je vyhrazen pro hlavní materiálově-konstrukční charakteristiku objektu – tzn. druh použité konstrukce, materiálu a způsobu provádění.

Pátý stupeň klasifikace charakterizuje stavební objekt podle druhu stavební akce, tj. novosti či stavební změny.

Dohromady zabírá těchto 5 stupňů prvních 7 míst kódu „JKSO“.

Ukázka:

Na těchto schématech se naučíme rozumět struktuře číselného kódu „JKSO“.

Schéma 1 – struktura číselného klíče „JKSO“ pro obory 801 až 838

Schéma 2 - struktura číselného klíče „JKSO“ pro obor 839

Třídník JKSO je pro potřeby statistiky ve stavebnictví již nahrazován novějšími systémy (SKP, CZ-CC) a oficiálně již pozbyl platnosti, ale v oblasti oceňování je stále využíván. Přestože se v systému třídění a nomenklatury stavebních objektů dají najít určité nedostatky oproti "novějším" číselníkům, je v oblasti zatřídění stavebních objektů stále nejpodrobnější a nejlépe nám názorně odhalí princip předmětného třídění. Díky systému třídění je možné evidovat řadu informací na jednotlivých úrovních třídníku. Dodnes je využíván v oblastí evidence a oceňování pomocí objemových ukazatelů (např. tzv. THU), kde cenové informace jsou buďto získávány od odborných firem a nebo jsou pořizovány pro vlastní účely jednotlivými stavebními dodavatelskými společnostmi. Struktura JKSO také souvisí s doporučenými hodnotami vedlejších rozpočtových nákladů i indexy růstu cen stavebních prací.

Příklad zatřídění do „JKSO“

Na tomto příkladu si předvedeme jak zatřídit stavební objekt do klasifikačního systému „JKSO“. Víme již z předešlých schémat, že kód u této jednotné klasifikace, je složen vlastně z několika dílčích kódů, které pak v konečném výčtu, reprezentují daný konkrétní stavební objekt. Při procesu zatřídění postupujeme následujícím způsobem:

1. z první tabulky (tab. 1) vybereme obor (první klasifikační stupeň)

Tab. 1

2. máme-li vybrán obor, můžeme přistoupit k výběru z dalších upřesňujících položek (tab. 2)

Tab. 2

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

atd.

3. v tuto chvíli máme již stavební objekt zatříděný do konkrétního 5ti místného kódu dle „JKSO“. S takovýmito kódy se setkáte v praxi nejčastěji. Pokud je potřeba rozvinout kód do dalších podrobností, tak se zpravidla ještě zatřídění klasifikovaného objektu rozvíjí o 6. a 7. místo kódu. Tyto pozice

Nahrávám...
Nahrávám...