dnes je 25.9.2022

Input:

Konstrukce balkonů, lodžií a teras

31.7.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

8.6
Konstrukce balkonů, lodžií a teras

8.6.1
Obecné zásady a doporučení pro balkony, lodžie a terasy

Vymezení pojmů dle ČSN ISO 6707–1 (730000)

Pozemní stavba (Building) je stavba, jejímž jedním z hlavních účelů je poskytovat ochranu jejím uživatelům nebo vnitřnímu obsahu, obvykle je částečně nebo úplně uzavřená a je trvale umístěna na jednom místě. Podle účelu, kterému stavba slouží, jedná se zpravidla o stavby obytné, občanské nebo stavby průmyslové a zemědělské.

OBECNÉ VYMEZENÍ POJMŮ

Balkon

Balkon – vodorovná plošná konstrukce, vyložená jako konzola z nosné stěny nebo skeletové konstrukce. Konstrukce balkonu je zpravidla ze tří stran volná (opatřená zábradlím) a je přístupná zevnitř budovy.

Lodžie

Lodžie – vodorovná plošná konstrukce zasunutá do půdorysu budovy nebo je před líc budovy částečně předsazená. Konstrukce lodžie má zpravidla ze tří stran stěny a na volné straně je opatřena zábradlím.

Terasa

Terasa – vodorovná plošná konstrukce (rozsahem větší než balkon). Konstrukci tvoří zpravidla strop nižšího podlaží na nosných stěnách nebo zdech.

Převislé a ustupující konstrukce

Převislé a ustupující konstrukce – balkony, lodžie a terasy patří do uvedené skupiny vedle pavlačí, arkýřů a říms. Jedna strana konstrukce je dokonale zakotvena v nosné konstrukci budovy a druhá strana je předsazená před její líc do volného prostoru nebo konstrukci tvoří strop nižšího podlaží na nosných stěnách nebo zdech.

Funkční požadavky:

Požadavky na funkci balkonů

Požadavky na funkci balkonů, lodžií a teras vyplývají nebo jsou uvedeny

  • v obecně závazných předpisech, jimiž jsou zejména:

    • stavební zákon č. 183/2006 Sb.,

    • vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby,

    • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

    • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,

    • nařízení vlády č.190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE ve znění NV 251/2003 Sb. a NV 128/2004 Sb.,

  • v českých nebo evropských technických normách,

  • v projektové dokumentaci, jako požadavek projektanta – architekta, investora nebo stavebníka.

Závaznými požadavky jsou zejména:

Vlastnosti výrobků, materiálů a konstrukcí

  • § 156 zákona č. 183/2006 Sb. stanoví, že vlastnosti výrobků, materiálů a konstrukcí musí zaručovat, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání a udržování stavby včetně bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a úsporu energie a ochranu tepla. Tento požadavek je též v souladu s ustanovením směrnice č. 89/106 EHS (CPD);

  • § 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb. Zde se stanoví povinnosti a odpovědnost stavebníka, stavbyvedoucího a stavebního dozoru;

  • § 13 zákona č. 22/1997 Sb. stanoví, že určené výrobky mohou výrobci nebo dovozci uvést na trh jen po posouzení shody jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými tímto zákonem a technickými předpisy. Výrobce nebo dovozce je povinen vydat písemné prohlášení o shodě výrobku s technickými předpisy a o dodržení stanoveného postupu posuzování shody,

  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb. stanoví jako vybrané výrobky používané při realizaci staveb zejména tyto:

    • cement,

    • betonářská výztuž,

    • přírodní kamenivo do betonu a malty,

    • přísady do betonu,

    • beton třídy C12/15 a vyšší,

    • lehký beton pro nosné konstrukce,

    • prefabrikované betonové výrobky (z hutného i lehkého betonu) pro konstrukční použití,

    • průmyslově vyráběné malty pro omítky,

    • zdící prvky,

    • vápno pro stavební účely,

    • spony, táhla, stropní závěsy, konzoly, opěrné úhelníky,

    • konstrukční výrobky z rostlého dřeva,

    • konstrukční lepené lamelové výrobky a jiné lepené výrobky ze dřeva,

    • spojovací prostředky pro konstrukční výrobky ze dřeva,

    • smykové desky a hmoždíky, ozubené hmoždíky, desky s prolisovanými trny, hřebíkové desky pro konstrukční dřevěné výrobky,

    • konstrukční kovové stavební díly,

    • kovové konstrukční profily a plechy a dílce,

    • svařovací materiály,

    • konstrukční spojovací prostředky nosných konstrukcí (nýty, šrouby, čepy, matice),

    • tepelněizolační výrobky,

    • hydroizolační materiály,

    • okapové prvky,

    • tmely, maltoviny a lepidla,

    • výrobky pro požární ochranu,

    • výrobky pro protipožární ochranné nátěry, obklady a nástřiky,

    • výrobky pro impregnaci dřeva, ochranné nátěry a povlaky dřeva a kovů,

    • sklo ploché nebo zakřivené bezpečnostní,

    • výrobky pro vnitřní kanalizační systémy,

    • kovové a plastové kotvy do betonu;

Základní požadavky na stavbu

  • § 8 vyhl. č. 268/2009 Sb. stanoví základní požadavky na stavbu, tedy i konstrukce převislé a ustupující, které musí být navrženy a provedeny tak, aby byly při respektování hospodárnosti vhodné pro zamýšlené využití a aby současně splnily, při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence, základní požadavky, kterými jsou:

    • mechanická odolnost a stabilita,

    • požární bezpečnost,

    • ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí,

    • ochrana proti hluku,

    • bezpečnost při užívání,

    • úspora energie a ochrana tepla;

    Stavba musí splňovat výše uvedené požadavky při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence;

Požadavky mechanické odolnosti a stability

  • § 9 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví následující požadavky mechanické odolnosti a stability, související s převislými a ustupujícími konstrukcemi. Stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit:

    • náhlé nebo postupné zřícení nebo destruktivní poškození vlastní stavby nebo přilehlé stavby,

    • nepřípustné přetvoření, které může narušit stabilitu, mechanickou odolnost, trvanlivost nebo uživatelnost stavby i její části,

    • poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

    • ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací v dosahu stavby,

    • ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby

    Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání stavby.

    Konstrukce staveb v záplavovém území pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při povodni a jejím opadnutí.. Při povodni musí stavebně technické řešení umožňovat gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov. Pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení.

Požadavky požární ochrany, související s konstrukcí balkonů, lodžií a teras, obsažené ve zrušené vyhlášce č. 137/1998 Sb. nepřevzala vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ale odkazuje na vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. České technické normy, na které se odvolávají paragrafy vyhlášky č. 23/2008 Sb., uvádí v přílohách normy a vybrané z nich obsahuje část naší kapitoly Požadavky vyplývající z technických norem.

Navrhování a umístění stavby

Ustanovení § 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. definuje v oblasti požární ochrany v souvislosti s převislými a ustupujícími konstrukcemi zásady pro navrhování a umístění stavby:

  • stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na

    • odstupové vzdálenosti,

    • požárně nebezpečný prostor,

    • přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.

  • při navrhování stavby musí být podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany na

    • stavební konstrukce a technologické zařízení,

    • evakuace osob a zvířat, stanovené v českých technických normách, pokud zvláštní právní předpis (Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru – vyhláška „o požární prevenci“) nestanoví jinak.

Požární úseky a požární riziko

Podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Požární úseky a požární riziko musí být při navrhování stavby vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech.

Ustanovení § 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb definuje stupeň požární bezpečnosti jako schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a stability konstrukce stavby. Stanoví se podle českých technických norem podle druhu stavby v závislosti na

  • požárním riziku,

  • konstrukčním systému stavby a

  • výšce stavby nebo počtu podlaží při zohlednění polohy požárního úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží.

Reakce na oheň

Podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Reakce na oheň musí být reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle platné české technické normy.

Požadavky na evakuaci osob

Ustanovení § 10 vyhlášky č. 23/2008 Sb. stanoví požadavky evakuace osob takto:

  • únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a platných českých technických norem,

  • nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl–s1.

Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost

Ustanovení § 11 vyhlášky č. 23/2008 Sb. definuje požadavky na požárně nebezpečný prostor a odstupové vzdálenosti:

  • u požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem,

  • při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje-li tato hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých technických norem. Odstupová vzdálenost se musí porovnat s bezpečnostní vzdáleností. Pro vymezení požárně nebezpečného prostoru se použije větší z těchto vzdáleností.

Přístup pro záchranné práce

Ustanovení § 12 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce stanoví, že pro účinný a bezpečný zásah jednotky požární ochrany, popřípadě pro prvotní zásah při požáru musí být stavba navržena a zajištěna

  • přístupovou komunikací, včetně nástupní ploch y pro požární techniku,

  • vnitřní a vnější zásahovou cestou, které komunikačně navazují na přístupovou komunikaci, v souladu s českými technickými normami a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky Podrobnější vymezení technických podmínek PO zařízení pro hašení požárů a záchranné práce.

  • § 10 vyhl. č. 268/2009 Sb. stanoví s ohledem na ochranu zdraví a životního prostředí následující požadavky:

    • stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala život, zdraví, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené ve zvláštních předpisech, zejména následkem:

      • uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat,

      • přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,

      • uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,

      • nedostatečných zvukoizolačních vlastností,

      • výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích;

    • stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, například vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům;

Ochrana proti hluku a vibracím

Ustanovení § 14 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví pro ochranu proti hluku a vibracím následující požadavky:

  • stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách,

  • požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn a příček mezi místnostmi je dána normovými hodnotami,

  • požadovaná kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami je dána normovými hodnotami,

  • všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby,

  • instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí.

Bezpečnost při provádění

Ustanovení § 15 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví z hlediska bezpečnosti při provádění a užívání staveb tyto podmínky:

  • při provádění staveb nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách.

Užívání staveb osobami s omezenou schopností

Požadavky na konstrukce staveb z hlediska jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně řešení přístupu do těchto staveb, upravuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. V příloze č. 1 stanoví následující požadavky pro přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace se zaměřením na konstrukce balkonů, lodžií a říms:

  • povrch podlah vnitřních komunikací musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Hodnota součinitele smykového tření musí být nejméně 0,6, u šikmých ramp pak 0,6 + tg α, kde α je úhel sklonu rampy. Podlahy místností musí mít povrch se součinitelem smykového tření nejméně 0,6; to neplatí pro pro bytové domy,.

  • výškové rozdíly vnějších a vnitřních komunikací nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešeny šikmými rampami případně zvedacími zařízeními,

  • před vstupem do budovy musí být vodorovná plocha nejméně 1 500 mm x 1 500 mm, při otevírání dveří ven nejméně 1 500 mm x 2 000 mm. Za vodorovnou plochu se považuje i plocha ve sklonu v poměru nejvýše 1:50 (2,0 %),

  • vstupní dveře musí umožňovat otevření nejméně 900 mm; tento požadavek platí i pro hlavní křídlo dvoukřídlových dveří. Smí být zaskleny od výšky 400 mm, nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem, zejména zaskleny nerozbitným sklem. Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na stran opačné než jsou závěry, s výjimkou dveří automaticky ovládaných. Dveře karuselového provedení musí umožnit průjezd osoby na vozíku bez dalších podmiňujících opatření, jinak musí být doplněny dalšími otevíravými dveřmi.

  • nejméně jedno okno musí mít pákové uzávěry nejvýše 1 100 mm nad podlahou; to neplatí pro pro bytové domy, okna s parapetem a prosklené stěny s parapetem nižším než 500 mm, musí mít spodní část do výšky 400 mm opatřeny proti mechanickému poškození a ve výšce 1 100 mm až 1 600 mm opatřeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm, nebo pruhem ze značek o rozměru 50 mm x 50 mm, vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými proti pozadí,

  • dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm, u staveb domů s byty zvláštního určení a domů zvláštního určení, 900 mm. Prosklené stěny nebo dveře, jejichž zasklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 1 100 mm až 1 600 mm označeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm, nebo pruhem ze značek o rozměru 50 mm x 50 mm vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými oproti pozadí. Spodní část takových dveří musí být upravena obdobně jako prosklené stěny. Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy.

Opatření pro úsporu energie

Ustanovení § 16 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví z hlediska úspor energie a tepelné ochrany tyto podmínky:

  • budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.

  • budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující

    • tepelnou pohodu uživatelů,

    • požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov,

    • nízkou energetickou náročnost budov.

  • požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami.

Tepelně technické vlastnosti budov jsou dány normovými hodnotami;

Požadavky pro stěny příčky

Ustanovení § 19 vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví pro stěny a příčky – stavební konstrukce související s balkony, lodžiemi a terasami následující požadavky:

  • vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při

Nahrávám...
Nahrávám...