Kontroly silničních mostů 1

5.3.2.1

Kontroly silničních mostů 1

Ing. Bohumír Číhal

Z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil 17. srpna 2020 Nejvyšší kontrolní úřad a staly se okamžitě předmětem mediálního zájmu, proniklo, že stát zanedbává kontroly, údržbu a opravy silničních i dálničních mostů, nemá přehled, v jakém stavu mosty skutečně jsou a neexistuje ani jednotný systém pro evidenci stavu mostů, plánování jejich oprav a objemu financí, které jsou na ně potřeba. K odstranění nedostatků by mohl přispět Systém hospodaření s vozovkou (SHV), který Ředitelství silnic a dálnic ČR na rozdíl od krajů nemá zaveden.

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) okamžitě reagovalo širokým sdělením, že dlouhodobě plní povinnost danou zákonem o pozemních komunikacích, který po vlastníkovi vyžaduje vést evidenci mostů a povinnost vykonávat jejich správu, zahrnující zejména jejich pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Pravidelné prohlídky mostů zajišťuje podle platných norem. V případě potřeby se provádějí mimořádné prohlídky, kterými se stanoví okamžitý stav mostu po mimořádné situaci. ŘSD též sdělilo, že k plánování prohlídek či evidenci stavu mostů používá Systém hospodaření s mosty BMS a chystá nový systém CEV jako náhradu za DIKOS (zatím byl spuštěn jen pro vozovky), včetně přenosu k fakturaci do systému METIS. Souhrnné informace o mostech a jejich aktuálním stavu soustřeďuje v Informačním systému o silniční a dálniční síti České republiky (ISSDS).

Nebudeme se stavět do pozice arbitra a v tomto a následujícím článku se zaměříme na povinnosti, které v této oblasti stanoví právní předpisy, technické a metodické podmínky a české normy. Objasníme, co představují používané záhadné zkratky systémů a jaké je jejich využití.

Péče vlastníka o komunikace a jejich evidence

Vlastníci komunikací

Vlastnictví komunikací upravuje ustanovení § 9 zákona č. 13/1997Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

Vlastník komunikace je povinen podle tohoto zákona vykonávat její správu zahrnující vedení evidence a zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi pověřit osobu vybranou stanoveným postupem; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace.

Členění, rozsah, obsah, četnost a způsob provádění prohlídek dálnic, silnic a místních komunikací, členění, rozsah, obsah a způsob provádění údržby a opravy dálnic, silnic a místních komunikací a obsah, rozsah, formu a způsob vedení evidence dálnic, silnic a místních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.

Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon), od 1. 10. 2018 ve znění vyhl. č. 208/2018 Sb. Povinnosti vlastníka v péči o komunikaci upravuje v Části druhé.

Základní evidencí komunikace je pasport, který vede její správce. Rozsah a způsob vedení pasportu stanoví vlastník. Nejmenší rozsah evidence místní komunikace zahrnuje její délku, počet a celkovou délku mostů a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu (více dále – ČSN 73 6220 Evidence mostních objektů pozemních komunikací: 2011).

Prohlídky komunikací

Prohlídky komunikací zabezpečuje, podle ustanovení § 6 a násl, vyhlášky č. 104/1997 Sb., vlastník nebo správce dotčené komunikace a o jejím výsledku vede záznam. Podle silničního zákona jsou mostní objekty součástmi dálnice, silnice nebo místní komunikace, která je po nich vedena. Prohlídky komunikací se dělí na běžné, hlavní, mimořádné a bezpečnostní inspekce komunikací zařazených do transevropské silniční sítě.

Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) ve lhůtách uvedených v ustanovení § 6 vyhlášky. Cílem hlavní prohlídky je zjištění stavebně technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství. Provádí se nejméně jednou za 5 let, jinak vždy při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu, před skončením záruční doby a při inventarizaci komunikací. Mimořádná prohlídka se uskutečňuje mimo termíny běžných a hlavních prohlídek, a to zejména při náhlém poškození vozovky, při výrazné změně dopravního zatížení nebo při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou.

Prohlídky mostů

Vlastník nebo správce mostních objektů je povinen, podle ustanovení § 8 vyhlášky, zabezpečovat jejich prohlídky včetně vedení záznamů o nich. Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou stanoveny v ČSN 73 6221(736221) Prohlídky mostů pozemních komunikací: 2018. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení mostu z provozu.

Hlavními prohlídkami mostů se dle technického předpisu provádí podrobný dozor nad jejich stavem, spolehlivostí a bezpečností, přičemž tyto prohlídky mají být podkladem pro plánování údržby a oprav mostů. Běžnými prohlídkami mostů se provádí běžný dozor nad jejich stavem a bezpečností; mají být též podkladem pro plánování údržby mostů. Prohlížejí se při nich všechny přístupné části mostu. Mimořádnými prohlídkami mostů se provádí podrobný dozor nad jejich stavem, spolehlivostí a bezpečností po výskytu mimořádných situací nebo v případě pochybností o stavu mostů. Rozsah a podrobnost každé mimořádné prohlídky se stanoví v návaznosti na důvody jejího provedení, které musí být součástí jejího zadání. Kontrolními prohlídkami mostů se provádí odborný dozor nad prováděním a kvalitou běžných a hlavních prohlídek, nad prováděním předepsaných opatření a prováděním údržby mostů.

Na základě výsledků hlavní nebo mimořádné prohlídky je každý most zařazen do jednoho ze sedmi klasifikačních stupňů v rozmezí od stupně I – bezvadný stav po stupeň VII – havarijní stav.

Tab. č. 1: Stavy mostů dle ČSN 73 6221

Od zařazení mostu do jednoho z těchto klasifikačních stupňů (hodnotí se spodní stavba a nosná konstrukce mostu) se odvíjejí termíny a intervaly, v nichž mají být prováděny hlavní a běžné prohlídky daného mostu. Dodržování lhůt a termínů a důsledné provádění prohlídek mostů ve stanoveném rozsahu je důležité pro včasné zjištění a odstraňování závad, které mohou ovlivnit životnost mostu a bezpečnost dopravního provozu na něm i pod ním.

Prohlídky mostů mohou podle technického předpisu provádět pouze odborně způsobilé osoby na základě zmocnění příslušným Silničním správním úřadem nadřízeným vlastníkovi/správci mostu. Osvědčení nebo oprávnění pro provádění prohlídek mostů vydává osobám, které stanoveným způsobem prokáží svou odbornost a bezúhonnost Ministerstvo dopravy. Podmínky a postup při získávání těchto osvědčení a oprávnění upravuje metodický pokyn Ministerstva dopravy Oprávnění k výkonu prohlídek mostních objektů pozemních komunikací z roku 2016.

Obr. č. 1: Razítko držitele vydaného Oprávnění

Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod.

Závaznost technických předpisů

Závaznost platných technických norem a technických předpisů je dána jejich uvedením v rozhodnutích, povoleních, smlouvách o dílo, posuzování dokumentace, výběrovém řízení a dozoru na stavbách. Dodržování ČSN a technických předpisů Ministerstva dopravy se považuje za splnění požadavků zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a vyhlášky č. 104/1997 Sb. Posloupnost závaznosti technických podmínek (podle Metodického pokynu Ministerstva dopravy Oprávnění k výkonu prohlídek mostních objektů pozemních komunikací) je

• ZTKP – Zvláštní technické kvalitativní podmínky (pro dokumentaci staveb PK, stavby PK),

• TKP – Technické kvalitativní podmínky staveb (pro dokumentaci staveb PK, stavby PK),

• ČSN – Česká státní norma (ČSN, ČSN EN, ČSN ISO),

• TP – Technické podmínky MD,

• VL – Vzorové listy staveb pozemních komunikací.

Aktuálně platný seznam technických předpisů Ministerstva dopravy a dokumentace pro pozemní komunikace je uveden na webových stránkách Politika jakosti pozemních komunikací ( http://www.pjpk.cz/ ).

Mostní objekty

Všechny mosty a další evidované objekty pozemních komunikací se označují evidenčním číslem podle zásad uvedených v ČSN 73 6220 Evidence mostních objektů pozemních komunikací: 2011. Evidenční čísla se uvádějí ve všech evidenčních materiálech mostních objektů. Správce je zároveň povinen evidovat evidenční číslo odpovídajícího podjezdu, který případně most tvoří. Tyto objekty mají vždy dvě samostatná evidenční čísla (jako mostní objekt a jako podjezd).

Mostní a další objekty na komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla.

Zkoumané části mostů

Při prohlídce je třeba zaměřit se na předpokládaná místa poruch, na nejčastěji namáhané a staticky nejvíce poruchové části konstrukce, kde se bere v potaz statický systém konstrukce a materiál. U prohlídek částí mostu uvádíme nejčastější předměty zkoumání:

• Základy mostních podpěr – podemletí nebo obnažení vodním tokem čí dešťovou erozí, plynulost toku okolo základů podpěr, agresivitu vody působící na stavební materiál.

• Mostní opěry – výskyt trhlin, vyboulení, sednutí nebo vychýlení opěry z průvodní polohy, rozvětrávání a koroze betonu, uvolňování omítky, uchycení vegetace a koroze výztuže, zatékání na úložné prahy pilířů a opěr.

• Nosné konstrukce – především hlavní nosné konstrukce (nosníků, kleneb), všech částí mostovky (příčníků, podélníků a nosného systému mostního svršku), ztužidla a chodníkové konzoly, stav zrezivění výztuže, odprýskaný beton, stopy po zatékání vody vč. jejího agresivního působení, výkvěty na konstrukci, funkce dilatačních spár, rozsáhlé trhliny, hloubka karbonatace betonu a obsah chloridových iontů.

• Ložiska – funkčnost (posunutí, pootočení), poškození, znečištění a zrezivění, správná poloha jednotlivých částí i poloha ložiska vůči konstrukci a zda spolu všechny části spolupůsobí (na sebe doléhají), okolí ložisek, kde může nastat vznik trhlin, Správná funkce ložisek a kloubů ve vazbě na správnou funkci mostních závěrů a volných dilatačních délek mezi závěrnou zídkou a nosnou konstrukcí.

• Mostní svršek – podélný a příčný sklon vozovky a chodníků, podélné a příčné nerovnosti a poruchy, nadměrné zvětšení, respektive zmenšení tloušťky vozovky, navyšování mostního svršku a pokládání dalších vrstev krytu vozovky, hloubka karbonatace a obsah chloridových iontů u povrchové vrstvy betonové římsy.

• Mostní vybavení – stav odvodňovačů a dalšího odpadního zařízení, správnost značení (vazba na zatížitelnost mostu a dodržení minimální podjezdné výšky), stav revizního zařízení, spolehlivost jeho upevnění a schopnost bezpečného pohybu na něm.

• Cizí zařízení – spolehlivost upevnění a uložení těchto zařízení, možnost jejich dilatace a vzhled.

Údržba a opravy mostů

Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod nimi) zabezpečuje, podle ustanovení § 10 vyhlášky, vlastník/správce mostu. Údržbu a opravy komunikace, vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním, zabezpečuje příslušný vlastník/správce tohoto zařízení nebo území, a to vždy po dohodě s vlastníkem/správcem mostu. Povinnost vykonávat údržbu a opravy mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu.

Základní rozsah provádění údržby stanoví orientačně příloha A ČSN 73 6221. Údržba a opravy mostů se provádějí na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického průzkumu, popř. dokumentace opravy. Tvoří ji souhrn prací neinvestičního charakteru, kterými se mosty a jejich vybavení udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. K údržbě patří též péče o mostní vybavení. Tato údržba se provádí průběžně po celý rok. Do údržby se zahrnují oba úseky silnice před a za mostem do vzdálenosti stanovené podle potřeby a místních poměrů (až 100 m od mostního závěru). O stavební údržbě a opravách mostu se provádí záznam, jehož originál se zakládá v mostním pasportu (ČSN 73 6220 Evidence mostních objektů pozemních komunikací, 2011).

Příloha A ČSN 73 6221 uvádí práce zahrnuté do jednotlivých oblastí údržby mostů (nestavební údržby, stavební údržby, provozní údržby). Kromě pokynů uvedených v této normě nesmějí být opomenuty ani případné požadavky na údržbu mostů uvedené v dokumentaci stavby, v nichž může být stanoven nebo doporučen zvláštní režim údržby, zejména u výjimečných mostů.

Při údržbě a opravách mostů je možno využít i další uváděné technické předpisy (TP 88 Oprava trhlin v betonových konstrukcích, TP 89 Ochrana povrchů betonových mostů proti chemickým vlivům a TP 216 Navrhování, provádění, prohlídky, údržba, opravy a rekonstrukce ocelových a ocelobetonových mostů PK).

Součástí dokumentace skutečného provedení stavby musí být Projekt sledování a údržby mostu (SJPK, TKP - D Kapitola 6 – mosty).

Projekt údržby uvádí způsob čištění, údržby, případně měření u funkčních prvků, (např. u mostních závěrů, ložisek, tahových ložisek), vč. způsobu jejich případné rektifikace apod., a dalšího mostního vybavení – záchytných systémů, protihlukových stěn, odvodnění, elektroinstalace, bezpečnostního zařízení proti vstupu cizích osob, atd. Musí být specifikovány materiály, typy výrobků, systém…