dnes je 4.10.2022

Input:

Kontroly silničních mostů 2

27.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.2.2
Kontroly silničních mostů 2

Ing. Bohumír Číhal

V pokračování textu první části představíme systémy, naplňující uvedené požadavky právních předpisů, technických a metodických podmínek a českých norem týkajících se mostních objektů a doplníme nezbytné souvislosti z oblasti datové informační techniky.

Bridge Management System (BMS)

Aby dopravní infrastruktura přinášela požadovaný prospěch pro společnost, musí být systematicky spravována, To vyžaduje implementaci a systematické využívání k tomu vhodných postupů, stanovení a dodržování optimální intervenční strategie, aby bylo možné zpracovat množství informací k tomu potřebných, a to i pro sítě komunikací střední velikosti.

Touto problematikou se zabývá prestižní mezinárodní společnost IABMAS (Institute for Construction and Infrastructure Management), založená v roce 1999. Zahrnuje všechny aspekty údržby, bezpečnosti a správy (nejen) mostů. Konkrétně se zabývá otázkami oprav a rehabilitace mostů, systémy správy mostů, potřebami vlastníků mostů, finančním plánováním, náklady na celý život a investicí do budoucna, otázkami bezpečnosti a rizik spojenými s mosty a ekonomickými a dalšími důsledky.

Mosty díky své individualitě, složitosti a významnému dopadu na společnost, pokud nefungují jak bylo zamýšleno, byly výchozím bodem pro vývoj potřebných systémů, a tudíž i používání terminologického systému správy mostů Bridge Management System – BMS (používaného též ke správě mnoha dalších typů objektů).

Systém BMS je prostředkem pro správu mostů v průběhu projektování, výstavby, provozu a údržby mostů. Mezi jeho hlavní úkoly patří sběr inventárních údajů, inspekce, posouzení stavu a únosnosti, opravy, posílení nebo výměna součástí a stanovení priorit přidělování finančních prostředků.

Technologické základy BMS vznikaly v letech 2000 až 2003, kdy si spolupracující státy vytvářely na společném principu vlastní systémy. V průběhu provozu docházelo k rozšiřování funkčnosti a jen drobným technologickým úpravám s vazbou na možnosti informačních technologií, úpravy uživatelského rozhraní, rozšiřování aplikace o nové moduly a přístup do systému z mobilních zařízení.

System BMS v České republice

Systém BMS, v České republice nazývaný Systém hospodaření s mosty, je expertní systém s celorepublikovou působností (Dálnice, komunikace I. II. III. třídy), který je určený k evidenci mostních objektů a propustků pro všechny správce pozemních komunikací na všech úrovních (státní, krajské i městské) a k evidenci prohlídek mostních objektů. Umožňuje evidenci, hodnocení stavu a stanovení návrhů opatření pro plánování oprav a údržby sledovaných objektů.

Systém BMS je společný produkt společností VARS Brno a. s., Viapont s. r. o a Pontex, spol. s r.o.

Aplikace vznikala na základě dvou projektů, dotovaných Ministerstvem dopravy, v letech 2001-2007. V červenci 2008 vydalo Ministerstvo dopravy Manuál k Systému hospodaření s mosty – BMS a v září Metodický pokyn pro provozování BMS, v němž je systém rozdělen do pěti základních vzájemně propojených modulů: evidenčního, inspekčního, údržbového, finančního a administrativního modulu. BMS měl sjednotit metodiky vedení mostních pasportů, hodnocení stavů mostů a systémů hospodaření s nimi pro správce všech mostů v ČR a umožnit jim kvalitnější finanční plánování jejich údržby a oprav.

V průběhu provozu docházelo k rozšiřování funkčnosti a technologickým úpravám systému – implementace pro nové typy internetových prohlížečů, úpravy uživatelského rozhraní, rozšiřování aplikace o nové moduly a přístup do systému z mobilních zařízení. Došlo k modernizaci celého systému z technologické i designové stránky. V návaznosti na změnu ČSN 736220 (736220) Evidence mostních objektů pozemních komunikací v roce 2011 (rozšíření mostní evidence o evidenci ložisek, mostních závěrů, izolace mostovky, vybavení mostu, cizí zařízení a odvodnění) byla doplněna evidence mostů (mostního pasportu). Byly zohledněny požadavky uživatelů a vznikl zcela nový systém na nových základech.

Obr. č. 1: Součásti systému s hlavními výstupními vazbami

Základem systému je jednotná struktura mostů i prohlídek. To umožňuje navázat popis části konstrukce nebo zjištěnou závadu k určité části mostu, a informace je možné dále upřesnit. Všechny mosty, které jsou zavedeny v evidenci, jsou zaznačeny v mapě, kde se pro každý bod znázorňující most ukáží základní informace o objektu.

Obr. č. 2: Základní informace o objektu zobrazené v mapě

Členění částí mostu (spodní stavba, nosná konstrukce, mostní svršek, vybavení mostu) na 22 oddílů je uvedeno v návaznosti na platnou ČSN 73 6221 (736221) Prohlídky mostů pozemních komunikací: 2018. K takto členěným částem mostu je evidována i fotodokumentace.

Formulář pro zadání prohlídky, který navazuje na mostní pasport, plánování a evidenci údržby, je zpracován tak, že jednotlivé údaje prohlídky jsou řazeny za sebou podle protokolu prohlídky a jeho členění je shodné s členěním uvedeným v ČSN 73 6221. Jednotlivé závady jsou navázány vždy na dané části mostu. Při zadávání závady je umožněno jednoduše přepínat na předchozí zjištěné závady pro danou část mostu, včetně zobrazení fotografie k porovnání změny stavu konstrukce.

Obr. č. 3: Příklad tabulky Prohlídky

Obr. č. 4: Příklad tabulky Stavební stav a zatížitelnost mostu

Centrální evidence pozemních komunikací (CEPK)

Centrální evidence pozemních komunikací je jedním z informačních systémů veřejné správy, upravených zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, v současnosti účinný ve znění zákona č, 12/2020, o právu na digitální služby. Informační systémy veřejné správy obecně zabezpečují cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy. Zahrnují data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále nástroje umožňující výkon informačních činností.

V CEPK mají být evidovány informace o pozemních komunikacích mj. informace o objížďkách, uzavírkách a omezeních provozu. Vlastníci pozemních komunikací mají do CEPK předávat příslušné údaje v rozsahu stanoveném Ministerstvem dopravy. Provozovatel CEPK (Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba) má tyto informace zveřejnit a poskytovat je záchranným složkám, dopravcům apod. Způsob vedení CEPK, předávání údajů a zveřejňování údajů vedených v CEPK má stanovit prováděcí předpis

Povinnost vydat příslušný prováděcí předpis má Ministerstvo dopravy od roku 2007. Projekt výzkumu a vývoje k tomuto cíli měl být dokončen v roce 2011. Výsledkem projektu byl návrh vyhlášky o CEPK a vzorová aplikace evidence pozemních komunikací. Vyhláška vydána nebyla a proto ani aplikace nebyla využita.

Centrální evidence vad (CEV)

Dodávku a implementaci systému Centrální evidence vad zajišťuje formou veřejné zakázky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Předmětem systému je evidence prohlídek vykonaných na pozemních komunikacích a vad zjištěných při jejich provádění, jednotné evidence staveb a stavebních objektů na pozemních komunikacích, jednotné evidence předmětů a rozsahu záruk a záručních dob, evidenci, ukládání a uplatňování nároků z ověřených zajištění splnění smlouvy (bankovních záruk) a ověřených záruk za odstranění vad, možnosti tvorby reklamačních dopisů pro minimalizaci rizik neúspěchu ŘSD při reklamaci vad na pozemních komunikacích a souvisejících sporech se zhotoviteli, evidenci údržbových prací a dalších souvisejících činností, generování předávacích protokolů zhotovených prací, možnosti tvorby manažerských výstupů a jiných podkladů, které budou vstupy pro Systém hospodaření s vozovkou. Systém bude po dokončení složen z 12 modulů, k nímž oprávnění definuje ŘSD na základě smluvních podkladů.

První moduly systému CEV pro vozovky byly spuštěny k 1. 7. 2019, od začátku roku 2020 se pracuje na řešení pro mosty. CEV je možné používat jako náhradu za Dispečersko–kontrolní systém (DIKOS). CEV je připravován včetně přenosu dat k fakturaci do systému METIS (především tam kde zhotovitelé přes METIS fakturují běžnou údržbu). V METIS je již odkaz na aplikaci CEV, přístup k DIKOS je již z tohoto portálu odpojen. Uživatelé systému DIKOS budou mít pouze právo na čtení, bez možnosti jakékoliv editace a tvorby dat.

Metainformační systém METIS

Metainformační systém METIS spravuje informace o geografických datech a službách a umožňuje jejich přehlednou evidenci i jednoduché vyhledávání. Zahrnuje nejen geodata ale i projekty, služby, výkresy, legendy, databáze a další. Byl vytvořen na základe zadání Plzeňského kraje pro využití v rámci jeho krajského úřadu. Následně k projektu přistupovaly další kraje.

Dodavatelem systému je společnost T-Mapy s. r. o. Metadatový katalog zajišťuje kompatibilitu při komunikaci s ostatními CSW katalogy. Aplikace plně respektuje standardy OGC CSW a nařízení směrnice INSPIRE. Data lze zadávat přes Internet

Nahrávám...
Nahrávám...