Územní plánování je disciplínou, jejíž právní regulace je poměrně mladá, a jako taková podléhala v posledních desetiletích poměrně významným změnám. Tou nejvýznamnější je zavedení zákonné formy územních plánů opatření obecné povahy, namísto původních obecně závazných vyhlášek, ke které došlo „novým“ stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., účinným od 1. 1. 2007.
Zavedením nového režimu opatření obecné povahy však vznikla v právním prostředí určitá dvoukolejnost, kdy stále zůstávají v platnosti staré územní plány v podobě obecně závazných vyhlášek (které však mohou být aktualizovány pouze změnami vydávanými ve formě opatření obecné povahy), a zároveň existují územní plány, které jsou vydané dle nového stavebního zákona ve formě opatření obecné povahy. Aby byla tato dvoukolejnost v určitém časovém horizontu odstraněna, stanovil nový stavební zákon (již od jeho vydání) lhůtu, ve které musí obce původní územní plány upravit podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Pokud tak neučiní, a starý územní plán neupraví anebo jej nenahradí územním plánem novým, stanou se uplynutím této lhůty obcemi bez územních plánů, neboť k tomuto datu pozbývají staré územní plány platnosti. Současně již nelze využít od tohoto data ani ust. § 188a stavebního zákona, které upravuje umísťování staveb v obcích bez územního plánu. Původně byla tato lhůta nastavena na 5 let ode dne účinnosti nového stavebního zákona, tj. do 1. 1. 2012, postupně však byla prodloužena do 31. 12. 2020.
Přestože je dle stavebního zákona možné starý územní plán ke dni 31. 12. 2020 změnou pouze upravit, nelze tento postup z praktického hlediska doporučit. Změny územních plánu jsou totiž určeny primárně k úpravě dílčích řešení, zatímco ke koncepčním změnám má docházet v rámci pořízení územního plánu nového (srov. např. metodická příručka Ústavu územního rozvoje Principy a zásady urbanistické kompozice v příkladech dostupná na: http://www.uur.cz/images/1-uzemni-planovani-a-stavebni-rad/urbanisticke-zasady-a-principy/urbanisticke-zasady-a-principy-publikace-2015.pdf). Pořízení územního plánu nového namísto případné změny lze doporučit také s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v minulosti přezkoumával změnu územního plánu a konstatoval, že pokud nevyhovuje právní úpravě její podklad, nad kterým byla pořízena (starý územní plán), nemůže být v souladu s právními předpisy ani tato změna, pokud nesrozumitelný stav přezkoumatelným způsobem neodstraňuje (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 1 Ao 6/2010). U starých územních plánů je vzhledem k tehdejší odlišné právní úpravě a zejména praxi (ve formě minimálního odůvodnění) prokazování souladu…
