dnes je 13.4.2024

Input:

Věcný záměr zákona o BIM 03: Mezinárodní zkušenosti

11.4.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.11.3
Věcný záměr zákona o BIM 03: Mezinárodní zkušenosti

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Využívání metody BIM je v posledních letech ve stavebnictví stále rozšířenější, a to jak v Evropě, tak mimo ni. Členské státy Evropské unie zvolily různé přístupy k zavádění metody BIM, ve většině států však existuje minimálně vládní strategie k její podpoře. Legislativní zakotvení povinného užívání metody BIM pro stavby z veřejných rozpočtů zvolilo například Dánsko nebo Itálie, a to nejdříve pro veřejné zakázky ve vyšší hodnotě s postupným rozšiřováním této povinnosti i na další projekty, jak je rozvedeno níže. Průkopníky využívání metody BIM v Evropě jsou zejména severské státy jako Švédsko, Dánsko, Finsko, nebo Norsko, dále také například Velká Británie, které však zvolily pro zavedení BIM různé strategie: od strategií vztahujících se pouze k jednotlivým vládním resortům v těchto zemích až po povinné využívání informačního managementu staveb pro všechny stavby z veřejných rozpočtů. Ačkoliv je v řadě států využívání metody BIM založeno pouze na dobrovolné bázi, lze pozorovat vzrůstající tendenci států k zakotvení legislativní úpravy pro využití BIM a k ukládání povinnosti používat BIM alespoň pro největší stavební projekty z veřejných rozpočtů. Snahu o legislativní zakotvení informačního managementu staveb lze v Evropě pozorovat zejména za podpory Evropské unie v rámci snahy o digitalizaci a modernizaci stavebnictví, o úsporu nákladů a o ochranu životního prostředí. Evropská unie podporuje zavádění metody BIM v členských státech prostřednictvím pracovní skupiny zabývající se koordinací zavádění metody BIM na evropské úrovni (EU BIM Task Group) financované Evropskou komisí. EU BIM Task Group v roce 2017 vytvořila příručku pro zavádění BIM evropským veřejným sektorem. Možnost členských států EU stanovit zákonný požadavek na využívání BIM ve veřejných zakázkách je stanovena v čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek, který stanoví, že v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje. Ačkoliv je toto ustanovení evropské směrnice dispozitivní, je zřejmá snaha EU motivovat členské státy k tomu, aby metodu informačního managementu staveb využívaly, a podpořit vznikající koncepce pro její zavádění. Relativně častým legislativním řešením je postupné zavádění povinnosti využívat metodu BIM pro stavby veřejných zadavatelů, a to nejčastěji nejprve pro zakázky s největší hodnotou s postupným zaváděním povinnosti používat BIM i pro levnější projekty (např. podlimitní veřejné zakázky). Tento postup zvolila například Itálie, která povinné využívání BIM postupně zavádí, či Dánsko, kde je používání BIM již povinné pro všechny projekty veřejných staveb. Další možností postupného zavádění povinnosti používat metodu BIM je podle typu projektu, na který se vztahuje. Takto byla například v Německu zavedena povinnost informačního managementu pro stavby federální dopravní infrastruktury.

Členské státy EU

Dánsko

Využití BIM je povinné pro všechny státní, regionální a obecní stavební projekty včetně projektů sociálního bydlení. V rámci legislativy k veřejným zakázkám přijala dánská vláda v roce 2007 nařízení č. 1365 (které bylo rozšířeno v roce 2011 ICT vyhláškou č. 1381 a v roce 2013 ICT vyhláškami č. 118 a 119). Cílem těchto vyhlášek bylo podpořit využívání ICT ve stavebnictví, a tím zvýšit jeho produktivitu. V praxi to konkrétně znamenalo použití BIM pro záměry rekonstrukcí ve veřejném sektoru od 1. 1. 2008 a pro státem podporované projekty sociálního bydlení od 1. 1. 2009. Od června 2011 dánský parlament rozšířil povinnost práce metodou BIM na všechny místní a regionální projekty v hodnotě přes 2,7 milionu EUR, na projekty centrální vlády se vztahoval nižší limit 677 tis. EUR. Od dubna 2013 je metoda BIM povinná pro státní, regionální a obecní projekty, včetně projektů sociálního bydlení. Dánská vláda zapojila akademickou obec a stavební sektor do přípravy pravidel prostřednictvím konzultací a pilotních projektů. To pomohlo zajistit, aby požadavky BIM byly v souladu s praxí a byly adekvátní, což může hrát klíčovou roli při implementaci BIM (ECSO (2019)).

Itálie

V roce 2016 došlo ke změně v zákoně o veřejných zakázkách za účelem přizpůsobení vnitrostátních právních předpisů evropským směrnicím pojednávajícím o veřejných zakázkách. V roce 2017 byla vydána ministerská vyhláška (č. 560-2017), která postupně zavádí povinné využívání BIM ve veřejných zakázkách:

  1. Leden 2019: pro komplexní práce s rozpočtem výběrového řízení rovným nebo větším než 100 milionů EUR;
  2. Leden 2020: pro komplexní práce s rozpočtem zakázky rovným nebo větším než 50 milionů EUR;
  3. Leden 2021: pro komplexní práce s rozpočtem výběrového řízení rovným nebo větším než 15 milionů eur;
  4. Leden 2022: u prací založených na rozpočtu výběrového řízení, který se rovná nebo je vyšší než prahová hodnota stanovená v článku 35 zákona o veřejných zakázkách;
  5. Leden 2023: u prací založených na rozpočtu výběrového řízení rovném nebo větším než 1 milion eur;
  6. Leden 2025: u prací založených na rozpočtu nabídkového řízení nižším než 1 milion eur.

V Itálii tedy je zavedeno povinné využívání BIM, a to od roku 2019, přičemž množina staveb, kterých se povinnost týká, se neustále rozšiřuje.

Belgie

Využití metody BIM není v Belgii legislativně upraveno, Belgie nevyžaduje její využití ani u staveb financovaných z veřejných rozpočtů. Je však běžně využívána na dobrovolné bázi, a to i u staveb z veřejných zakázek, a je zde standardizována technickými normami. Iniciativy k jejímu využívání pocházejí zejména ze soukromého sektoru, jako např. soukromého institutu Belgian Building Research Institute.

Estonsko

Metoda BIM je v Estonsku využívána na dobrovolné bázi, není legislativně zakotvena, avšak existuje zde metodika vytvořená na základě spolupráce veřejného a soukromého sektoru. BIM si získává pozornost estonských stavebních odborníků, nicméně existují i překážky, které ovlivňují zavádění BIM v Estonsku, jako je nedostatek školení a vzdělávání a nedostatečná vládní podpora. Nezisková organizace Estonian Digital Construction Cluster vytváří informační a komunikační technologie pro stavební sektor, včetně virtuálních produktů pro navrhování, výstavbu a řízení na portálu e construction. Cílem klastru je podporovat zavádění inteligentních stavebních řešení, digitalizovat a automatizovat procesy v tomto odvětví. Jeho celkový investiční rozpočet činí 863 505 EUR a využíval například dodatečného financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) EU ve výši 303 000 EUR prostřednictvím operačního programu “Financování politiky soudržnosti“ na programové období 2014-2020. Estonský klastr pro digitální výstavbu provádí v otázce využívání BIM průběžně výzkumy, které vedou k jeho dalšímu rozvoji. Zároveň již v roce 2019 byly zahájeny kroky k tomu, aby byla v budoucnu legislativně ukotvena možnost využít napřímo výstupů metody BIM pro stavební povolení a následná veřejnoprávní rozhodnutí.

Finsko

Veřejná správa ve Finsku (konkrétně Senate Properties, významný státní subjekt odpovědný za správu majetku v zemi) požaduje použití informačních modelů staveb pro všechny vládní projekty s předpokládanými náklady přesahujícími 1 milion EUR od roku 2007. Od té doby byly získány značné zkušenosti s prováděním projektů s využitím metody BIM. Výstupy z těchto zkušeností byly zakotveny v roce 2012 do "Společných požadavků na BIM", ve kterých se podařilo mimo jiné vymezit i množinu informací nutných pro informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby. Požadavky na předávání dat veřejnému zadavateli obsahují mj. povinnost neutrálního schématu IFC. BIM se používá u všech velkých projektů i u některých menších stavebních projektů, ve Finsku také bylo vytvořeno mnoho pokročilých softwarových aplikací pro BIM. V roce 2016 finská vláda zahájila nový program KIRA-digi, který představuje program pro další implementaci metody BIM, věnuje se interoperabilitě dat a na výše uvedené navazuje. Jeho cílem je další digitalizace stavebnictví a rozšíření využití metody BIM, v rámci tohoto programu poskytla finská vláda financování na digitalizaci stavebního sektoru. Nejvýznamnějším infrastrukturním projektem v zemi s využitím metody BIM je projekt Západního metra v Helsinkách, jehož cílem je prodloužit síť metra z Helsinek do Espoo. V průběhu dvou etap bude vybudováno celkem 13 stanic v délce 21 km ve dvou paralelních tunelech. Předběžný plán výstavby pomocí BIM pomohl zajistit realizovatelnost projektu. Přestože ve Finsku neexistuje žádný národní plán, který by aktivně podporoval zavádění BIM do vzdělávacího systému, je tato metoda běžnou součástí technického vzdělávání, a to jak na střední a vyšší, tak i na univerzitní úrovni.

Francie

Francouzská vláda přijala nezávazný přístup k implementaci BIM se zveřejněním Plánu pro digitální přechod ve stavebnictví v roce 2015. Francouzská vláda podporuje používání a implementaci BIM, a to hlavně ve veřejném sektoru v rámci projektů financovaných z veřejných rozpočtů. Nerozhodla se však BIM legislativně zakotvit. Francouzská vláda se chtěla tím, že ve svém zákoně o veřejných zakázkách neuložila povinnost využít metodu BIM, vyhnout negativním dopadům na malé a střední podniky (s omezenými kapacitami pro implementaci metody BIM) spočívajícím v dočasném omezení přístupu k veřejným zakázkám. Odpovědný resort nicméně vytvořil speciální fond pro podporu implementace BIM ve stavebním sektoru. Cílem Plánu bylo podpořit používání metody BIM v sektoru stavebnictví, dosáhnout udržitelnosti a snížit náklady na výstavbu. Reagoval také na potřeby stavebnictví, aby bylo možné stavět a rekonstruovat levněji a rychleji. Zároveň počítal s využitím 20 mil. EUR z Fondu pro kompenzaci škod ve stavebnictví (Fonds de Compensation de l'Assurance Construction) na podporu jeho realizace. Tento plán byl stanoven na 3 roky a vztahoval se na všechny stavební společnosti působící ve Francii. V roce 2017 byl podepsán v Paříži dokument "Cíle BIM 2022", který propaguje dobrovolné zapojení všech aktérů ve stavebnictví do BIM a obecně do digitálního přechodu. Dokument byl podepsán na konci roku 2017 asi padesátkou subjektů, které podporovaly šíření těchto nových digitálních nástrojů. Dokument je otevřen novým členům, kteří se průběžně připojují. Jeho cílem je podpořit dobrovolný závazek celého sektoru k digitalizaci a využívání BIM, který byl stanoven na rok 2022 pro všechny nové stavby. K současnému datu využívá metodu BIM 21% stavebních kanceláří a dohromady 48% je přesvědčeno o jejím strategickém významu. Zatím největšího rozmachu metody BIM se dosáhlo mezi lety 2020 a 2021.

Německo

V Německu stanovilo Ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury (Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur) v roce 2015 komplexní plán postupného zavádění metody BIM s cílem učinit metodu BIM povinnou pro projekty federální infrastruktury (jedná se však o plán ministerstva, nikoliv o legislativní úpravu). Plán byl rozdělen na tři fáze postupného zavádění metody BIM. První přípravná fáze probíhala mezi lety 2015 a 2017 a zahrnovala zejména normalizační práce, přípravu pokynů a vzorů a provádění pilotních projektů. Druhá fáze mezi lety 2017 a 2020 rozšiřovala využívání metody BIM na další projekty dopravní infrastruktury za finanční podpory Ministerstva dopravy a digitální infrastruktury. Třetí fází plánu probíhající od roku 2020 je využívání metody BIM pro všechny federální veřejné zakázky týkající se výstavby federální infrastruktury – od roku 2020 jsou zadávány pouze společnostem využívajícím metodu BIM alespoň v přípravné fázi projektu výstavby. V roce 2016 vznikla pod Ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury pracovní skupina BIM4INFRA2020, jejímž úkolem je zejména příprava doporučení a vzorových dokumentů k implementaci metody BIM, analýza právních problémů spojených s BIM, dohled nad pilotními projekty a informování veřejnosti. Dle zprávy zveřejněné v lednu 2021 na stránkách Evropské komise plnění tohoto plánu doposud v Německu probíhá úspěšně, mezi pilotní projekty patří například mosty na dálnici A99 a A1, významným subjektem používajícím metodu BIM pro své projekty je také německý provozovatel železniční sítě Deutsche Bahn. Pro veškeré nové projekty dopravní infrastruktury je metoda BIM využívána od prosince 2020 a zhodnocení přínosu této fáze bude možné až v následujících letech. Německo nicméně nemá jednotnou legislativní úpravu týkající se metody BIM, pouze vládní iniciativy spadající pod jednotlivá ministerstva. Podle průzkumu společnosti PwC z roku 2019 týkající se digitalizace německého stavebního sektoru byla metoda BIM využívána pouze pro 10 % veřejných zakázek.

Nizozemsko

V Nizozemsku není v současné chvíli používání metody BIM legislativně upraveno. Metoda BIM se v Nizozemsku zaváděla tzv. ze zdola, tj. zájem používat ji mají především nestátní subjekty. Ačkoliv tedy Nizozemsko patří mezi největší průkopníky metody BIM v EU a metoda BIM je v Nizozemsku používána pro více než 60 % stavebních projektů, neexistuje zde žádná její zákonná úprava. Aktivně využívají metodu BIM státní subjekty, zejména Centrální vládní nemovitostní agentura (spadající pod Ministerstvo vnitra), která pro BIM zavedla technickou normu. Inspiraci pro implementaci metody BIM představují zejména unijní předpisy věnující se veřejným zakázkám, kdy státní subjekty právě ve vazbě na tyto předpisy přebírají dílčí aspekty právní úpravy do využívání metody BIM v Nizozemsku.

Polsko

Podle reportu zveřejněného Evropskou komisí v roce 2020 je v Polsku využívání metody BIM teprve v začátcích, dle průzkumů je standardně využíván pouze přibližně 12 % stavebních kanceláří. Příčinou takto nízké míry využívání BIM je dle reportu zejména nedostatek vzdělání projektantů a architektů v této oblasti, vstupní náklady na implementaci a to, že použití BIM není systematicky využíváno při zadávání veřejných zakázek. V Polsku sice již existuje jisté legislativní zakotvení metody BIM, jeho používání však není povinné. Podle polského zákona o veřejných zakázkách může zadavatel zakázky na stavební práce vyžadovat použití elektronických grafických programů pro stavební informace nebo podobných nástrojů, tedy může využití metody BIM stanovit jako podmínku v zadávacím řízení. Toto ustanovení je transpozicí evropské směrnice o veřejných zakázkách, která členským státům tuto podmínku umožňuje zakotvit. V roce 2017 polská vláda zveřejnila dvě výběrová řízení s požadavkem na použití metody BIM. Polská národní agentura pro dálnice zahajuje pilotní projekty s požadavkem na metodu BIM (obchvat obce Zátory na státních silnicích DK28 a DK44).

Nahrávám...
Nahrávám...