2.10
Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o zeměměřictví
redakce StavebniKlub.cz
Vyhláška č. 31/1995 Sb. je prováděcím předpisem k zákonu č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zeměměřictví"). Jelikož zákon o zeměměřictví prochází významnou novelizací, je nezbytné uvést tento prováděcí předpis do souladu s novou podobou zákona o zeměměřictví. Novela vyhlášky zapracovává změny plynoucí z novely zákona a z podaných pozměňovacích návrhů, ke kterým zemědělský výbor jako výbor garanční zaujal kladné stanovisko.
Cílem novely je především zajistit soulad předmětné vyhlášky s novelou zákona o zeměměřictví, zejména upravit náležitosti výsledků zeměměřických činností a stanovit podmínky a formy pro poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a z databází spravovaných Zeměměřickým úřadem. Jelikož z důvodu zřízení profesní samosprávy v oblasti zeměměřictví již nebudou nadále výsledky zeměměřických činností ověřovány na základě úředního oprávnění udělovaného Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, nýbrž na základě autorizace udělované Českou komorou zeměměřičů, je nutné zrušit veškerá ustanovení vyhlášky týkající se problematiky udělování úředních oprávnění. Dále je třeba reagovat na elektronizaci postupů při výkonu některých činností, především činností při správě bodových polí.
§ 1 odst. 1
Legislativně technická úprava, kterou se ustanovení uvádí do souladu se zmocňovacím ustanovením § 20 odst. 1 zákona o zeměměřictví ve znění novely.
§ 1 odst. 1 písm. e)
Část ustanovení § 20 odst. 1 zákona o zeměměřictví má účinnost odloženou k 1. červenci 2024, a to v souladu s účinností zákona č. 47/2020 Sb., kterým bylo do zákona o zeměměřictví začleněno vedení digitálních technických map (k účinnosti zákona č. 47/2020 Sb. viz sněmovní tisk 163/4, bod A.I.3.). To je nezbytné promítnout i do prováděcí vyhlášky.
§ 1 odst. 3 písm. b)
Ustanovení se uvádí do souladu s terminologií používanou v praxi, která se promítá i v § 5 zákona o zeměměřictví.
§ 1 odst. 3 písm. c)
Zpřesňuje se pojem databáze bodových polí tak, aby byl v souladu se současnou praxí a vedením a poskytováním údajů z informačního systému zeměměřictví.
§ 1 odst. 3 písm. d)
Definice permanentní stanice pro přesné určování polohy se vypouští, neboť byla přesunuta do zeměměřického zákona do § 2 písm. n). Nahrazuje se definicí geoportálu, který hraje významnou roli při zveřejňování a poskytování výsledků zeměměřických činností Zeměměřickým úřadem.
§ 2, § 4 odst. 4, příloha bod 1.4 a bod 5.1
V souladu se skutečností se upřesňuje, že tíhové bodové pole je vedeno pouze jako základní, a v souvislosti s tím se ustanovení pro lepší přehlednost strukturuje. Ze stejného důvodu se vypouští věcně navazující ustanovení § 4 odst. 4, které upravuje správu podrobného tíhového bodového pole, a odpovídajícím způsobem se upravují body 1.4 a 5.1 přílohy.
§ 3 písm. b)
Ustanovení je měněno v důsledku změny v § 17 odst. 1 zeměměřického zákona, kdy výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu již musí být vždy dokumentovány v geodetických referenčních systémech závazných na celém území ČR.
§ 3 písm. c)
Legislativně technická úprava v návaznosti na změny v § 17a zákona o zeměměřictví.
§ 3 písm. f) a g)
Ustanovení uvádí do souladu s terminologií použitou v § 5 zeměměřického zákona a také do souladu se současnou praxí při vedením údajů o bodech bodových polí v informačním systému zeměměřictví.
§ 4 odst. 1 písm. b) a § 4 odst. 3 písm. b)
Ustanovení je uváděno do souladu s § 17a a 17b zákona o zeměměřictví, neboť katastrálním úřadům není zákonem svěřena kompetence k projednávání tohoto typu přestupků. Je však namístě, aby v této souvislosti v rámci správy zhušťovacích bodů katastrální úřady poskytovaly zeměměřickým a katastrálním inspektorátům potřebnou součinnost při projednávání přestupků spočívajících ve zničení, poškození nebo přemístění značky nebo ve věci neoznámení změny nebo zjištěné závady v údajích bodů, a to formou zpracování podkladů pro zahájení takového řízení.
§ 4 odst. 1 písm. d) a § 4 odst. 3 písm. c)
Vzhledem k tomu, že veškeré poskytování údajů o bodech bodových polí bude v souladu s novým zněním § 6 realizováno prostřednictvím databáze bodových polí, není již namístě, aby poskytování těchto údajů zajišťovali jednotliví správci. Ti budou pouze vést údaje o jimi spravovaných bodech v databázi bodových polí (viz body 13 a 16) a tím vytvářet předpoklad pro efektivní poskytování údajů o těchto bodech.
§ 4 odst. 1 písm. e)], § 4 odst. 3 písm. d)
Ustanovení se doplňují tak, aby bylo co nejlépe zajištěno vedení databáze bodových polí, která má být od účinnosti novely zeměměřického zákona přístupná ve formě otevřených dat.
§ 4 odst. 4
S ohledem na skutečnost, že podrobné tíhové bodové pole v praxi není vedeno, se ustanovení vypouští.
§ 4 odst. 5
Toto ustanovení se stalo obsoletní v důsledku organizační změny uspořádání katastrálních úřadů v roce 2004 a v praxi již není naplňováno.
§ 6
Ustanovení je uváděno do souladu se současnou praxí vedení a poskytování údajů o bodech bodových polí.
§ 7 odst. 1
Ustanovení § 7 odst. 1 se upravuje tak, aby stanovovalo pouze ty náležitosti podání týkajících se bodových polí, které jsou speciální vůči správnímu řádu, a zároveň tak, aby umožnilo činit tato podání i v elektronické podobě. Požadavek vlastnoručního podpisu již není v souladu se současným stavem elektronizace státní správy, kdy jsou návrhy zasílány a přijímány běžně i v elektronické podobě.
Problematika poskytování údajů z výsledků zeměměřických činností, která byla doposud ve vyhlášce roztříštěna a řešena samostatně pro jednotlivé obsahové skupiny těchto údajů, se nově koncentruje do § 11a, který je zařazen do druhého oddílu. To se promítá i do nadpisu tohoto oddílu.
§ 8 odst. 2
Katastrální mapa nebude již nadále zařazena mezi základní státní mapová díla upravená v nařízení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na území státu, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území státu a zásadách jejich používání. Současná katastrální mapa svou funkcí a obsahem již nenaplňuje pojem kartografického díla se základním, všeobecně využitelným obsahem. Takový požadavek byl na katastrální mapy jako na výsledek technicko-hospodářského mapování kladen v období socialismu, kdy funkce evidence nemovitostí byla zaměřena na evidenci stavu skutečného užívání na úkor právní skutečnosti. Od té doby došlo k tematickému zúžení obsahu katastrální mapy s výraznějším zaměřením na současný smysl a účel vedení katastru nemovitostí.
Problematika vedení katastrální mapy jako součásti souboru geodetických informací katastru nemovitostí je plně a komplexně upravena katastrálními předpisy. Její zařazení mezí státní mapové dílo tak nepřináší žádné reálné benefity, naopak vede pouze k tomu, že zeměměřické předpisy všude tam, kde se mají týkat katastrální mapy, odkazují na katastrální předpisy jako předpisy zvláštní – tak je tomu právě v případě dosavadního § 8 odst. 2 zeměměřické vyhlášky.
§ 9 odst. 3 a 4, § 10, § 10c až 10e
Ustanovení jsou rušena, neboť problematika poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a z informačního systému zeměměřictví byla sjednocena a je komplexně upravena v § 11a.
§ 11 odst. 2
V § 11 odst. 2 jde o stejnou úpravu jako v § 7 odst. 1, tedy tak, aby toto ustanovení stanovovalo pouze ty náležitosti podání týkajících se standardizace geografického názvosloví, které jsou speciální vůči správnímu řádu, a zároveň tak, aby umožnilo činit tato podání i v elektronické podobě. Požadavek vlastnoručního podpisu již není v souladu se současným stavem elektronizace státní správy, kdy jsou návrhy zasílány a přijímány běžně i v elektronické podobě.
§ 11a a příloha bod 11
… 