dnes je 7.12.2022

Input:

Nezbytná cesta a vyvlastnění v NOZ

20.11.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Původní občanský zákoník obsahoval obecné ustanovení o vyvlastnění, které však bylo pouze proklamativního charakteru, a kromě toho, v několika dalších ustanovení dílčí úpravy případů, kdy k určitému omezení vlastnického práva na základě tohoto soukromoprávního předpisu rozhodnutím soudu mohlo dojít.

Jednalo se např. o ust. § 135c, které upravovalo případ, kdy někdo zřídí stavbu na cizím pozemku, nebo o zřízení věcného břemene podle ust. § 151o. Právě toto ustanovení o zřízení věcného břemene k pozemku nahradila v novém občanském zákoníku část s názvem nezbytná cesta, která se nachází v ust. § 1029 a násl.

Původní občanský zákoník stanovil možnost soudu zřídit věcné břemeno spočívající v právu cesty k přilehlému pozemku v případě, že vlastník pozemku nebyl současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup ke stavbě nacházející se na předmětném pozemku nešel vyřešit jinak. Zákon tak předepisoval pro soudní zřízení práva cesty poměrně hodně podmínek, následkem čehož bylo ustanovení možno aplikovat pouze na malé množství případů, kdy vlastník nemovitosti k ní neměl vyřešen žádný přístup. V ostatních případech rozhodoval o odejmutí či omezení vlastnického práva vyvlastňovací úřad podle vyvlastňovacího zákona a zvláštních právních předpisů stanovících účel vyvlastnění.

NOZ stanoví, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen.

Základní podmínkou pro to, aby soud nezbytnou cestu zřídil, je to, že vlastník nemovitosti nemá přístup zajištěn jinak. Za to se považuje i případ, kdy sice určitý přístup k nemovitosti existuje, ale z povahy věci není použitelný (jedná se např. o úzkou stezičku na místo, kam je nutno dojet autem apod.). Velkým posunem oproti dosavadní právní úpravě je, že zákon už nevyžaduje, aby se jednalo o chybějící přístup ke stavbě, ale „postačuje“ nedostatečný přístup k jakékoliv nemovité věci, na níž nelze jinak hospodařit nebo ji užívat jinak. Při určení nemovité věci (a tedy i aktivní legitimace k podání případné žaloby) je třeba vycházet z nové úpravy nemovitostí, tzn., že aktivně legitimován bude např. i ten, ve prospěch koho je na pozemku zřízeno věcné břemeno nebo komu svědčí právo stavby. Pokud se bude jednat o přístup ke stavbě, bude vodítkem pro vymezení účelu, k jakému má být užívána i např. kolaudační rozhodnutí či jiné obdobné rozhodnutí stavebního úřadu.

Podmínka přilehlého pozemku neznamená, že by se muselo jednat o pozemek bezprostředně sousedící, ale zahrnuje de facto všechny pozemky, kterých je pro zřízení práva cesty zapotřebí. I dle NOZ a jeho úpravy nezbytné cesty představuje zřízení práva cesty až krajní možnost, které musí předcházet snaha o uzavření dohody, např. formou závazkového vztahu (nájmu) apod. Další podmínkou je, že se musí jednat o přístup k veřejné cestě, nepostačí tedy, když bude

Nahrávám...
Nahrávám...