dnes je 29.6.2022

Input:

Nezbytné úpravy a stavební příspěvek, údržba staveb, opatření na sousední nemovitosti

29.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.12.2
Nezbytné úpravy a stavební příspěvek, údržba staveb, opatření na sousední nemovitosti

Ing. Bohumír Číhal

Nezbytné úpravy

Nezbytné úpravy jsou známy z předchozího stavebního zákona, avšak současný stavební zákon značně změnil jak důvody jejich nařízení, tak možnost a podmínky, kdy tak lze učinit. Podle ustanovení § 137 odst. 1 SZ může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy vlastníkovi stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku

  • jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením,

  • jimiž se odstraní jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby,

  • jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra),

  • v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

  • spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybaví sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,

  • k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

  • spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,

  • jimiž se zajistí bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,

  • jimiž se zajistí ochrana architektonického a archeologického dědictví.

Uvedené důvody platí přiměřeně i pro terénní úpravy a zařízení podle stavebního zákona.

I když důvody byly proti dřívější zákonné úpravě rozšířeny, pozměňovacími návrhy zákona v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně a jejich schválením byla nakonec možnost nařízení nezbytných úprav výrazně omezena. Podle ustanovení § 137 odst. 3 může stavební úřad nařídit tyto nezbytné úpravy v případě, že stavba (nebo zařízení) je povolena, ale není postavena a užívána v souladu s podmínkami povolení stavebního úřadu. V tomto případě je zřejmé, že se jedná o nesystémovou úpravu, protože v takovém případě je stavební úřad povinen zahájit z moci úřední především jiná řízení, například řízení o odstranění stavby postavené v rozporu se stavebním povolením nebo ohlášením a ověřenou projektovou dokumentací, řízení sankční apod.

Nezbytné úpravy stavby (nebo zařízení), která byla realizována podle povolení (popř. ohlášení) stavebního úřadu a je v souladu s tím i užívána (na základě kolaudačního rozhodnutí, souhlasu stavebního úřadu s užíváním nebo na základě kolaudačního souhlasu), může stavební úřad nařídit jen v případě "prokazatelně významného ohrožení" (neříká se kterého z veřejných zájmů) a za "náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly". Co se rozumí pod pojmem újmy vlastníka a jak za ni stanovit náhradu, zákon nevysvětluje ani neodkazuje na jiné předpisy. I když prokázání významného ohrožení určitého veřejného zájmu bude pro stavební úřad náročné, pak prokázání újmy vlastníka a stanovení náhrady za ni bude v praxi téměř nereálné. Tato úprava prokazuje, že ochraně vlastnických práv byla zákonodárcem dána jednoznačně přednost před veřejným zájmem.

Procesně je postup v řízení o nezbytných úpravách v podstatě stejný jako byl v dřívějším stavebním zákoně. Není-li pro nařizovanou nezbytnou úpravu nutno zpracovat projektovou dokumentaci, případně dodat jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení nezbytné úpravy a v rozhodnutí stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení. V opačném případě, kdy nezbytná úprava vyžaduje projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad nejprve vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterých mají být úpravy provedeny jejich pořízení a předložení ve stanovené přiměřeně dlouhé lhůtě. Stavební úřad musí vlastníka upozornit, že pokud uloženou povinnost nesplní, opatří potřebné podklady na jeho náklad.

Změnou proti postupu podle předchozího zákona je povinnost stavebního úřadu, aby s rozhodnutím o pořízení projektové dokumentace současně rozhodl o poskytnutí zálohy stavebního příspěvku na úhradu nákladů na pořízení této dokumentace a o podmínkách jejího vyplacení. I v tomto případě bude stavební úřad postaven před obtížný úkol, který nepatří do jeho působnosti – zjišťovat možný rozsah dokumentace a ceny projektových prací.

Po opatření projektové dokumentace, popř. též jiných podkladů, postupuje stavební úřad běžnými procesními postupy podle správního řádu a vydá rozhodnutí, kterým nařídí provedení nezbytných úprav podle předložených podkladů. Novou úpravou je také povinnost vlastníka stavby nebo stavebního pozemku oznámit stavebnímu úřadu ukončení prací spojených s nezbytnými úpravami.

Stavební příspěvek

Stavební příspěvek má v novém stavebním zákoně jiný charakter, než tomu bylo dříve, kdy jeho poskytnutí bylo možností nikoli povinností a vzhledem k omezeným finančním prostředkům obcí, nebyl téměř vyplácen. Podle ustanovení § 138 stavebního zákona lze stavební příspěvek poskytnout vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku na provedení vybraných z výše uvedených nařízených nezbytných úprav (písm. c až i), nebo na provedení nezbytných opatření podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební příspěvek lze tedy poskytnout z výčtu ustanovení § 137 odst. 1 SZ na tyto nařízené nezbytné úpravy:

  • jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra),

  • v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

  • spočívajících v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úprav, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,

  • k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

  • spočívajících v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno,

  • jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,

  • jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.

Nárok na stavební příspěvek se tedy netýká nejběžnějších případů závad, kterými se má docílit, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením, anebo jimiž se odstraní jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby.

Na poskytnutí stavebního příspěvku je právní nárok, ale vlastník stavby nebo stavebního pozemku, na němž byly nezbytné úpravy nařízeny, o něj musí požádat. Stavební příspěvek se poskytuje na úhradu té části nákladů, které se přímo týkají provedení nařízených nezbytných úprav. V žádosti o poskytnutí příspěvku musí být uvedeno, pro které nařízené nezbytné úpravy je příspěvek požadován a musí obsahovat specifikovanou výši nákladů na tyto úpravy. Pro tuto žádost není stanoven prováděcím předpisem žádný formulář.

Stavební úřad je povinen kontrolovat provedení nařízených prací a ověřovat přiměřenost fakturovaných částek, proto je v žádosti nezbytné věnovat potřebnou pozornost stanovení požadované výše příspěvku. Je to důležité zejména také proto, že stavební příspěvek nelze poskytnout na tu část prací, kterými je v souvislosti s nařízenými nezbytnými úpravami nutno provést i další práce zhodnocující nemovitost. Stavební zákon rovněž nepřipouští uhrazení nákladů na práce, jimiž se nařízenými nezbytnými úpravami odstraní závady vzniklé porušením nebo neplněním povinností vlastníka, stanovených stavebním zákonem či jiným právním

Nahrávám...
Nahrávám...