dnes je 2.12.2022

Input:

Nové rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v kontextu judikatury

24.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.78
Nové rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v kontextu judikatury

Mgr. Martina Pavelková

Podle ust. § 129 zákona č. 183/2006 Sb., může stavební úřad nařídit vlastníku stavby za stanovených podmínek její odstranění. Jedná se o případy, kdy stavba svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, nebo byla stavba realizovaná bez zákonem požadovaného povolení, její povolení bylo zrušeno a současně nebylo nahrazeno povolením novým, příp. kdy stavba sice žádné povolení nevyžadovala, ale byla realizovaná v rozporu s právními předpisy. V případě tzv. černých staveb, tj. staveb realizovaných bez příslušného povolení nebo jiného opatření stavebního úřadu, upravuje stavební zákon v ust. § 129 odst. 2 možnost požádat v rámci řízení o odstranění stavby o její dodatečné povolení. Stavební úřad poté řízení o odstranění stavby přeruší a v řízení o dodatečném povolení stavby posuzuje, zda lze předmětnou stavbu s ohledem na všechna zákonná hlediska povolit. Pokud zjistí, že ano, stavební úřad vydá rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a řízení o jejím odstranění zastaví.

Povahou řízení o dodatečném povolení stavby a jeho vzájemnou provázaností s řízením o odstranění stavby se v minulosti již mnohokrát zabývaly správní soudy, přičemž dovodily, že řízení o dodatečném povolení stavby nelze vést, aniž by předtím bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. O vedení zcela samostatného řízení o dodatečném povolení stavby tedy slovy Nejvyššího správního soudu nelze vůbec uvažovat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 1 Ans 9/2009). Obdobné závěry a sice, že vzájemná provázanost řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby (resp. v posuzovaném případě řízení o změně užívání dočasné stavby, u níž uplynula doba trvání) vylučuje, aby v případě, kdy je vedeno řízení o odstranění stavby, řízení o žádosti o změnu jejího užívání probíhalo mimo procesní rámec vedeného řízení o odstranění stavby, dovodil Nejvyšší správní soud např. také v rozsudku ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 5 As 235/2015.

V rozsudku ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 2 As 166/2015, k nastíněné problematice Nejvyšší správní soud doplnil, že nelze zahájit samostatné řízení o dodatečném povolení stavby po pravomocném rozhodnutí o odstranění stavby (tedy v době existence pravomocného rozhodnutí, které právní postavení nepovolené části stavby již závazně vyřešilo). K možnosti iniciovat nová řízení o dodatečném povolení stavby Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 2 As 166/2015, mimo jiné také vyslovil, že v opačném případě by mohlo docházet k tomu, že vlastník stavby by v podstatě bez časového omezení (pouze na základě tvrzení nových skutečností) mohl iniciovat nová řízení o dodatečném povolení stavby, jejichž cílem by bylo pozastavit

Nahrávám...
Nahrávám...