dnes je 17.8.2022

Input:

Novela zákona o dopravních liniových stavbách

24.11.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

V připomínkovém řízení je v současné době věcný záměr zákona o liniových dopravních stavbách předložený ministrem dopravy, jehož cílem je především urychlení plánování a výstavby liniové dopravní infrastruktury. Tento zákon by byl pro vybraný typ dopravních staveb (ty nejdůležitější silniční a železniční stavby) speciální úpravou ke stavebnímu zákonu, správnímu řádu i dalším předpisům. V režimu tohoto zákona by byl stanovený typ staveb plánován na centrální úrovni a povolován ve speciálním zjednodušeném režimu.

K plánování významných liniových dopravních staveb by docházelo formou tzv. Plánu potřeb, v důsledku čehož by byly tyto záměry vyňaty z klasického územního plánování. Plán potřeb by byl schvalován Parlamentem formou přílohy k zákonu o dopravních liniových stavbách. Před jeho schválením by tak Plán potřeb, i všechny jeho změny, vyžadoval stanovisko SEA. To by se netýkalo záměrů, které jsou již dnes součástí Politiky územního rozvoje, a procesem SEA již tak jednou prošly. Pověřeným orgánem ke zpracování Plánu potřeb by bylo Ministerstvo dopravy. Vedle toho obsahuje věcný záměr zákona také variantu, že plán potřeb by byl vydáván toutéž formou, jako Politika územního rozvoje, a na úrovni centrálního plánování by to tedy byly dva územně plánovací dokumenty stojící vedle sebe. Předpokládá se, že Plán potřeb by byl aktualizován buď dle potřeby, nebo na základě prověření Ministerstvem dopravy v pravidelném pětiletém cyklu.

Co se týče procesu EIA, novela nepřináší významné změny, protože v současné době se předpokládá přijetí nové právní úpravy této problematiky v rámci harmonizace s unijním právem. Co se týče integrovaných povolení (IPPC), součásti věcného záměru je varianta, že by tento proces byl integrován do procesu povolovacího, s tím, že investor by během procesu mohl mít právo předkládat různě podrobnou dokumentaci dle jednotlivých fází projednání žádosti. Příslušnými k vydávání povolení by byly krajské úřady nebo Ministerstvo dopravy, a platnost takového povolení by byla 10 let. Nevyřešenou otázkou zůstává, zda by tento proces probíhal dle stavebního zákona (s tím, že novelou by do stavebního zákona byl zaveden proces jednotného povolování), nebo by byl prováděn speciální proces, kde by dokumentaci pouze „ověřoval“ autorizovaný inspektor.

Poměrně zásadní navrhovanou změnou je vztah výše uvedených procesů k řízení vyvlastňovacímu. První variantou je oddělení řízení o vyvlastnění od řízení o náhradě za vyvlastnění. Odvolání by bylo možné uplatnit pouze v  řízení o výši náhrady za vyvlastněné pozemky. Druhou variantou je ta, že povolení záměru by představovalo současně závazné stanovisko, kterým by byl vysloven závazný právní názor ohledně veřejného zájmu na provedení záměru, který jinak musí být

Nahrávám...
Nahrávám...