Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novela zákona o Státním pozemkovém úřadu

9.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.15
Novela zákona o Státním pozemkovém úřadu

Ing. Bohumír Číhal

Dnem 1. 8. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 185/2016 Sb., který mimo jiné novelizuje i zákon č.  503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, a zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.

Při přípravě a projednání novely zákona probíhala bouřlivá diskuse mezi předkladateli a oponenty. V textu kapitoly uvedeme ve stručnosti předpokládané cíle novely zákona, upozorníme na hlavní oblasti změn a zaměříme se na upravenou náplň činnosti Státního pozemkového úřadu jeho procedurální postupy.

Cíle novely

Vytvoření strategické rezervy státní půdy

Zachování dostatečné výměry státní půdy je potřebné pro vlastní činnost Státního pozemkového úřadu (navrhování a realizace opatření ve veřejném zájmu v procesu pozemkových úprav) a především pro ústřední orgány státní správy, které mají nebo budou mít vládou schválené konkrétní rozvojové programy.

Rezerva pozemků pro ústřední orgány státní správy, která byla upravena v minimálním rozsahu nařízením vlády č. 218/2014 Sb., bude tvořena koncepčně na základě správního rozhodnutí Státního pozemkového úřadu pro zcela konkrétní záměry. Minimální strategická rezerva státní zemědělské půdy bude činit 50 000 ha (v současnosti hospodaří Státní pozemkový úřad s cca 160 tisíci hektary) a Státní pozemkový úřad ji bude udržovat a doplňovat nákupem, směnou a využíváním předkupního práva.

Zajištění podmínek pro řádné a hospodárné nakládání s pozemky státu

Stávající disponibilní výměra zemědělských pozemků v příslušnosti Státního pozemkového úřadu mu již neumožňuje plnit úkoly stanovené stávajícím zákonem č. 503/2012 Sb. a zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě, a bylo proto nezbytné oba zákony novelizovat takovým způsobem, aby bylo možné zajistit řádné a hospodárné nakládání s pozemky státu pro jeho potřeby.

Po novelizaci zákona bude nadále zachována možnost veřejných nabídek zemědělské půdy zemědělcům hospodařícím na půdě. Nelze však očekávat široké nabídky, neboť půjde jen o pozemky nepotřebné pro zachování rezervy. Předpokládá se prodej pozemků s menší výměrou, u kterých stát vynakládá finanční prostředky na jejich správu s nedostatečným ekonomickým efektem.

Většina změn novely se týká zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákon o půdě je dotčen v podstatě pouze vypuštěním možnosti převodu nemovitých věcí jako náhrad za nevydané nemovitosti a zachování peněžitých náhrad. Klíčovou změnou je jasné definování postupů pro vytvoření rezervy státní zemědělské půdy pro rozvojové programy státu.

Uspořádání novely

Zákon č. 185/2016 Sb.,

kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

obsahuje pět části, upravující změny zákonů:

  1. Změna zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu
  2. Změna zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
  3. Změna zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
  4. Změna zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
  5. Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Novela zákona nabývá účinnosti dnem 1. 8. 2016, s výjimkou ustanovení Části druhé, čl. IV bodů 1 až 7, 9, 10, 14, 15 a 18 až 21 a čl. V, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2018. Na tuto skutečnost upozorníme v samostatném výkladu zákona č. 229/1991 Sb. V dalším textu uvádíme zákon č. 503/2012 Sb. v aktuální znění.

Jak jsme výše uvedli, v návaznosti na novou legislativní úpravu je jednou ze zásadních činností Státního pozemkového úřadu tvorba a správa rezervy státních pozemků k výkonu jeho působnosti a k uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou. Jako další důležité změny v zákoně č. 503/2012 Sb. lze uvést:

  • zrušení možnosti bezúplatného převodu pozemků určených k zastavění stavbami pro bydlení ve prospěch obcí, nově lze převádět pozemky pro veřejnou zeleň pouze nacházející se v zastavěném území či zastavitelné ploše;

  • opětovná možnost požádat o převod pozemku v zahrádkových a chatových osadách;

  • zrušení možnosti požádat o převod sousedního pozemku;

  • vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřadem.

Nově realizuje převod zemědělského majetku podle zákona č. 92/1991 Sb. v návaznosti na rozhodnutí o privatizaci vydaná od 1. 8. 2016 Ministerstvo financí.

Aktuální znění od 1. 8. 2016

Zákon č. 503/2012 Sb.,

o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů

Účinnost zákona ve vyhlášeném znění od 1. ledna 2013. Aktuální znění je upraveno novelami zákonů č. 280/2013 Sb., 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb., 250/2014 Sb. a 185/2016 Sb.

Zákon upravuje znění stávajících 24 zákonů, jeho část první je nově věnována Státnímu pozemkovému úřadu.

Prováděcí předpis

Zákon byl prováděn nařízením vlády č. 218/2014 Sb. o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, které k 1. 8.2016 zrušil zákon č.. 185/2016 Sb.

Přechodná opatření k zákonům

Zákon zavádí přechodná opatření k

  • zákonu č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech;

  • zákonu č. 229/1991 Sb., o půdě a jiném zemědělském majetku.

Zřízení úřadu a působnost

Zákon zřizuje Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností se sídlem v Praze. Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Podřízen je Ministerstvu zemědělství.

Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle

  • tohoto zákona;

  • zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů;

  • zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů;

  • zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů;

  • zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek. Správu této databáze zajišťuje Ministerstvo zemědělství.

Struktura úřadu

Státní pozemkový úřad tvoří ústředí Státního pozemkového úřadu a krajské pozemkové úřady (jeho vnitřní organizační jednotka), které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků. V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel, který je současně ředitelem ústředí. Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel.

Pro výkon své působnosti využívá Státní pozemkový úřad údaje (vždy jen takové, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu)

  • ze základního registru obyvatel;

  • z agendového informačního systému evidence obyvatel;

  • z agendového informačního systému cizinců.

Rozhodovací pravomoci

Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle zákona č. 503/2012 Sb. V ustanovení § 3 odst. 3 a 5 (podrobněji dále). O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.

Krajský pozemkový úřad rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení podle územní působnosti. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak (zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů. Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

Rezerva státních pozemků

Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků, která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží

  • k výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu;

  • k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy zajišťuje zejména směnou a koupí. Celková výměra této rezervy nesmí klesnout pod 50 000 ha.

Ustanovení § 3 odst. 3

Je-li pozemek vedený v rezervě potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy určené k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do této rezervy.

Má-li být takto vedený pozemek využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby (popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno), převede bezúplatně příslušnost hospodaření k tomuto pozemku (nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely) ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena. Do 15 pracovních dnů podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy.

Ustanovení § 3 odst. 5

Pokud pozemek zařazený do rezervy určené k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou

  • nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou;

  • zanikl účel jeho zařazení v této rezervě;

  • v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby (anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno), ze kterých je zřejmé, že pozemek z této rezervy nebude tímto rozvojovým programem dotčen,

převede Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek do rezervy určené k výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy.

Hospodaření s dalšími nemovitostmi

Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, před nabytím účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je příslušný hospodařit s pozemky nabytými podle ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, pokud tento zákon nebo zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. nestanoví jinak.

Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které před nabytím účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky. Pokud je Pozemkový fond České republiky nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přenechání do užívání nebo požívání

Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám.

Tato možnost se nepoužije, jde-li o nemovité věci, na které se vztahuje zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, resp. ustanovení § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

S majetkem státu nebo majetkovými účastmi státu, vybranými k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nakládá pouze podle tohoto zákona.

Nelze převádět

Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět

  • zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto;

  • pozemky tvořící rezervu státních pozemků sloužících k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou s výjimkou převedení ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena;

  • zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků

    • převáděných k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou;

    • bezúplatně převáděných;

    • převáděných do vlastnictví obce, nacházející se v jejím katastrálním území v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, určených k zastavění stavbou ve prospěch této obce;

    • již využitých ke zřízení technické infrastruktury;

  • zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření;

  • majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

  • zemědělské pozemky ve vojenských újezdech;

  • zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků.

Uvedené zemědělské pozemky lze převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno v uvedené lhůtě sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle prvních dvou odrážek.

Spolupráce se správním úřadem

Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny, nejsou z převodu vyloučeny, dle zákona č. 503/2012 Sb. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v určitých případech nevyžaduje.

Bezúplatný převod pozemku (ustanovení § 7 – § 15)

Zemědělské pozemky

Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky

  • v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše

    • jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou;

    • určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité;

  • určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou;

  • zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce;

  • nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše (písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků bylo možno podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona).

Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje převede do jeho vlastnictví bezúplatně, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit

  • v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše

    • jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou;

    • určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité;

  • určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou;

  • zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje.

Silniční pozemky

Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce převede do jejího vlastnictví bezúplatně

  • silniční pozemky pod místními komunikacemi nebo pod účelovými komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní;

  • silniční pomocné pozemky a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo související s výše uvedenými silničními pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit.

Státní pozemkový úřad bezúplatně převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví

  • silniční pozemky pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj uvedené silnice vlastní;

  • silniční pomocné pozemky a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo související s uvedenými silničními pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit.

V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí žadatel o převod (obec resp. kraj).

Řešení změn

V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci uvedené změny nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby.

Nebude-li možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden.

Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité do vlastnictví obce a pozemek nebyl k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit.

V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku určeného k zastavění veřejně prospěšnou stavbou do vlastnictví kraje, kterými by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby.

Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden. To platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité do vlastnictví kraje a pozemek nebyl k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření využit.

V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle zákona č. 569/1991 Sb. za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Převod zemědělského pozemku

Pokud tento zákon nestanoví jinak, lze zemědělské pozemky, způsobem, který uvádíme dále, převádět pouze na

  • fyzickou osobu, která je občanem České republiky, jiného členského státu Evropské unie, státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo Švýcarské konfederace;

  • právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem v České republice;

  • právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem nebo má obdobné postavení v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci.

Převod na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby na pozemku (ustanovení § 10 zákona č. 503/2012 Sb.)

Prospěch obce

Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, který je pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce.

Rozvoj území

Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.

Převod vlastníkovi § 10 odst. 3

Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí

  • zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku;

  • zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.

Žádosti podle ustanovení § 10 odst. 3 podané do dne 31. prosince 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013.

Současně se zemědělským pozemkem může Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.

Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Současně může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.

Převod na žádost zřizovatele trvalého porostu

Předkupní právo

Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu.

Na základě písemné žádosti uvedené osoby převede Státní pozemkový úřad pozemek s trvalým porostem do jejího vlastnictví, pokud mu bude žádost doručena dříve, než této osobě učiní nabídku na využití předkupního práva.

Kupní cena

Při převodu pozemku je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku.

Převod pozemků v zahrádkových a chatových osadách

Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.

Uživatel pozemku je oprávněn podat žádost nejpozději do 31. prosince 2018.

Převod při souběhu žádostí

Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v předchozích odstavcích, uspokojí se nejprve žadatel o převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách a poté postupně žadatel o zemědělský pozemek, na němž je umístěna stavba, pozemek, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, pozemek, který je pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch obce a nakonec obec nebo kraj.

Převod na základě veřejné nabídky

Státní pozemkový úřad může převést

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: